Je tomu bezmála už 32 let, co se stal poprvé prezidentem. V čele této země - nejprve Československa, později České republiky - pak strávil dlouhých dvanáct let.
Přesto je světově proslulý politik a dramatik Václav Havel pro mnohé Čechy stále neznámou osobností. "Dnes je Václav Havel lacině označován nejrůznějšími nálepkami. Avšak jeho lidský rozměr je stále dost upozaděn, málo znám," řekla před časem Aktuálně.cz archivářka Knihovny Václava Havla Gabriela Romanová.
"Jen málokdo zná jeho rodinné a přátelské vazby. Jen málo se ví, v jakém prostředí vyrůstal muž, jenž zásadně ovlivnil dějiny Česka. Anebo se naopak Havlovo soukromí odděluje od jeho veřejného života. Obě životní dráhy přitom spolu úzce souvisí," upozornila.
Přestože vyšla už spousta více či méně zdařilých Havlových životopisů, literatura se kupříkladu jen výjimečně zmiňuje o ženě, bez níž by se Václav a Ivan Havlovi nestali nikdy předními českými osobnostmi. O "ženě v zákulisí" - Boženě Havlové (Vavrečkové).
Rodinné album
"Václav Havel by nikdy nebyl tím, čím byl, pokud by neměl tak skvělé rodinné zázemí, které vytvářela především jeho maminka Božena. Jeho osobnost - i jako politika - to nepochybně významně zformovalo," řekla mezi jinými Romanová.
Unikátní fotografická alba, která svým synům od jejich prvních krůčků Božena Havlová vedla a do nichž smělo Aktuálně.cz nahlédnout, jí dávají za pravdu.
Nejde vlastně o alba v pravém slova smyslu, ale o dobová svědectví, v nichž je působivě - i s pomocí novinových výstřižků či koláží - zachycena námi stále obdivovaná atmosféra první republiky a pak mnichovská krize, mobilizace, obsazení Sudet, nacistická okupace v roce 1939, světová válka, komunistický převrat, znárodňování,… a tedy i krádež Lucerny či Barrandova, které rodině Havlových patřily.
Gestapo posílalo lidi do koncentračních táborů či na popraviště za mnohem menší projevy vlastenectví a hrdosti na Československo. A vlastenectví je při listování dětským fotoalbem Václava Havla už na první pohled patrné.
"Jeho i Ivana vychovávala a cílevědomě vedla Božena Havlová k tomu, aby nepodléhali jakékoliv ideologii," vysvětlila archivářka Gabriela Romanová.
Jen nesedět na zadku!
Avšak už Havlův dědeček Hugo Vavrečka (postupně redaktor Lidových novin, velvyslanec v Maďarsku a Rakousku, ministr propagandy v poslední prvorepublikové vládě i šéf zahraničního obchodu v Baťových závodech) kladl podle Havlova životopisce Daniela Kaisera svým vnukům na srdce, aby vždy a za všech okolností o něco usilovali.
Krédo Huga Vavrečky znělo: "Nesedět na zadku a neustále se zaměstnávat jakoukoliv smysluplnou činností." V jednom z dopisů kamarádovi z prosince 1952 se ostatně Havel označuje za "velkého bojovníka proti pasivitě" a "razitele životní aktivity".
Božena Havlová ovlivňovala výchovu svých dětí rozhodně víc než její manžel Václav Maria Havel. Chlapcům sice platili guvernantku, avšak - i na dnešní dobu velmi vzdělaná - matka do výchovy synů aktivně, byť citlivě zasahovala.
"Vlastnoručně jim například vyrobila velikou nástěnnou abecedu s naučnými obrázky či sérii Věda. Takže když později teenager Václav vyráběl literární samizdaty, Božena k nim navrhovala obálky," dodává Kaiser, autor dvoudílného prezidentova životopisu "Disident - Václav Havel" a "Prezident - Václav Havel".
Pohled učitelky
Václav se nakonec stal světově známým dramatikem, spisovatelem a prezidentem. Jeho bratr Ivan špičkovým kybernetikem. Je to ale opravdu zásluha Boženy Havlové?
"Jako pedagog o tom nepochybuji. Například matematiku ztvárnila Božena Havlová ve své Vědě neobyčejně invenčně. Ivan Havel k ní musel mít nepochybně vlohy. Začátky mu ale podle mě ideálně nastavila maminka už v dětství. A určitě je to tak i s výtvarným cítěním u Václav Havla," konstatovala při prohlížení koláží "Věda" a "Abeceda" ředitelka základní školy generála Františka Peřiny Jarmila Pavlišová.
Pokud by podle ní každý rodič dělal pro své děti alespoň z poloviny tolik, co Božena Havlová, tak bychom se možná velmi divili, čeho by mohly některé z nich časem dosáhnout.
"Myslím, že svůj zájem o výtvarné umění jsem zdědil po naší mamince. Bude skvělé, když její obrázky potěší i někoho jiného," přiznal ostatně sám Václav Havel v předmluvě k ojedinělému vydaní Boženiných koláží "Didasko - učím".
A jeho bratr Ivan dodal: "Kdykoliv něco hledám ve slovníku a potřebuji vědět, kde najít některé písmeno, v duchu si zaběhnu do našeho dětského pokoje - a hned vím, kam to mé písmeno v abecedě patří a které má sousedy. Kdoví, zda právě ony (obrázky o vědě - pozn. red.) spolu s hovory s dědečkem nevzbudily moji celoživotní neukojenou touhu se od vědy dovědět, jak je utkán svět a proč všechno do sebe tak překvapivě zapadá."
Abecedu a Vědu hodnotí ředitelka Pavlišová jako "naprosto unikátní didaktické pomůcky", které mohou být i dnes s velkým úspěchem ve školách používány. "Jsou ztvárněny natolik přehledně a přitažlivě, že si je rychle osvojí každý. Nic zde není nahodilého. Oba kluci museli být pro Boženu Havlovou prvořadým světem," domnívá se Pavlišová.
Výchova jako oběť?
Božena Havlová musela mít podle pedagožky celou svou rodinu velmi ráda. "Nevidí se totiž tak často, aby se rodič tolik moc věnoval svým dětem na úkor vlastních ambicí (u Boženy Havlové naprosto zjevných - pozn. red.) a zájmů. Až to na mě dělá dojem, jako kdyby se Božena Havlová pro své děti obětovala. Byť to ona určitě za oběť nepovažovala. Jenomže dnešní ženy by to tak určitě braly. Málokterá máma zůstává s dětmi doma, aby se svým dětem věnovala jako paní Havlová," míní ředitelka Pavlišová.
Pro malého Václava a Ivana bylo důležité i to, že maminka se jim systematicky věnovala v tom nejdůležitějším raném období. Z rodinných alb, ale i didaktických pomůcek je patrné, že své syny velmi cílevědomě - nicméně laskavě - vedla k jasně vytčenému cíli: aby měli rádi učení a školu.
"Byla velmi ambiciózní (v tom nejlepším slova smyslu) a na své kluky kladla dost velké nároky. Tím cílem pro ně bylo studium na některé z předních evropských - nejspíše britských - univerzit. A nebýt komunistického převratu v roce 1948, tak by se tam oba kluci určitě dostali," nepochybuje Havlův životopisec Daniel Kaiser.
O jakých vlastnostech či schopnostech Boženy Havlové se tu vlastně mluví? Především o mimořádné všestrannosti.
Byla výtvarně nadaná a hodně vzdělaná. Už jen z dokumentů, které Aktuálně.cz poskytla Knihovna VH, je patrné, že své kluky vedla i ke slušnému chování.
Božena Havlová neučila své děti abecedu, jak je podle historičky Věry Jirousové obvyklé, jen jako odříkávanou řadu písmen. Ukazovala naopak především otevřený přístup ke všem věcem, umožňující nahlédnout smysl kontextu, v němž je vše příjemně a správně uspořádané. Kde věci přirozeně jsou a mají být na svém místě. "To, co synům sdělovala osobně, mohli vyluštit na obrázku ještě po letech i její vnuci, Vojta a Prokop," vysvětluje v Didasku Věra Jirousová.
A jaké je srovnání koláží Boženy Havlové se školní abecedou? "Ona ty kluky do své výuky hodně vtáhla," uznává s respektem Pavlišová. Jinými slovy: Božena Havlová lpěla na tom, aby ve válečné i poválečné době - plné rozporů, paradoxů a ideologických dogmat - měla na výchovu a výuku synů rozhodující vliv.
Izolovala je tak od dobové propagandy a vzdělávala je sama, ve svobodném duchu. Nic přitom nenechala náhodě. A obětovala tomu i svůj talent výtvarnice či módní návrhářky.
Slušnost a úcta
Jarmila Pavlišová to vyjádřila výstižně: "S Václavem Havlem jsem v lecčems nesouhlasila. Člověk ho však musí mít bezděky víc rád, když pozná, v jakém prostředí vyrůstal a jaké bylo jeho dětství. A to jeho dětství muselo být podle mě úžasné… určitě i proto byl Havel takovým, jakým byl. Určitě je dobré vědět, z čeho pramenila Havlova slušnost a úcta k lidem, kterou dnes asi většina Čechů postrádá. Jeho postoje jsou mi najednou srozumitelnější," přiznala při odchodu z Knihovny VH zkušená pedagožka.
Václava Havla lze tedy snáz pochopit a poznat právě přes jeho maminku Boženu Havlovou - i z dnešního pohledu velmi emancipovanou a sebevědomou ženu, která své syny sice důsledně vedla k plnému intelektuálnímu rozvoji, avšak nechávala jim volnou ruku v tom, čím se budou zabývat.
"Hlavně aby to, co si nakonec vyberou, dělali rádi a pořádně. Proto uměli - dříve, než šli do školy - číst, psát a počítat," shrnula Gabriela Romanová debatu o nejdůležitější ženě v životě prezidenta Václava Havla.
Božena Havlová zemřela předčasně ve věku 58 let na zákeřnou chorobu. To se psal rok 1970. Dožila se ale podle Ivana Havla divadelní slávy staršího syna a začátku studia (ve vysněné Kalifornii) toho mladšího.
Umírala se slovy: "Chtěla bych nebýt. Vždyť můj životní úkol matky jsem splnila."
VIDEO: Václav Havel mě šokoval svou upřímností, na nic si nehrál, vzpomíná dokumentarista Petr Jančárek
