Zemřel Miroslav Šlouf. Bývalý Zemanův přítel, který jej dostal na Hrad

Domácí Domácí
Aktualizováno 16. 2. 2018 16:59
Ve věku 69 let v pátek odpoledne zemřel lobbista Miroslav Šlouf. Byl nemocný dlouhodobě, ale zvláště v posledních dvou týdnech se jeho zdravotní stav zhoršil.
Miroslav Šlouf
Miroslav Šlouf | Foto: DVTV

Praha - Ve věku 69 let v pátek odpoledne zemřel lobbista Miroslav Šlouf. Redakci Aktuálně.cz to potvrdily tři zdroje ze Šloufova okolí. Bývalý vedoucí funkcionář SSM a poslanec KSČ byl od 90. let vlivnou postavou ČSSD a později SPOZ.

Byl šéfem poradců tehdejšího premiéra a nynějšího prezidenta Miloše Zemana. Šlouf byl nemocný dlouhodobě, ale zvláště v posledních dvou týdnech se podle zdrojů redakce jeho zdravotní stav zhoršil. "Byl hospitalizovaný. Spal. Když přišla návštěva, zdravotníci jej probudili, aby hosty v pokoji vnímal," uvedl jeden z jeho známých.

Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na Twitteru uvedl, že Zeman pošle na Šloufův pohřeb květiny.

Miroslav Šlouf se narodil 19. září 1948. Odmaturoval na střední průmyslové škole a v roce 1974 absolvoval ekonomiku průmyslu na Vysoké škole ekonomické v Praze. Svou kariéru v politice a jejím zákulisí zahájil už v polovině sedmdesátých let, kdy se stal funkcionářem Socialistického svazu mládeže a vstoupil do komunistické strany.

Po revoluci proslul jako poradce Miloše Zemana, se současnou hlavou státu intenzivně spolupracoval už od roku 1995. Dopomohl jeho ČSSD k úspěchu ve volbách v roce 1996 a 1998, když vymyslel autobus Zemák, který během předvolební kampaně objížděl Česko. Pak se stal šéfem poradců tehdejšího premiéra Zemana, v roce 2013 mu pomohl dostat se na Hrad. Během své volební kampaně se jej snažil Zeman upozadit a Šlouf tvrdil, že se na práci jeho volebního týmu nepodílí. Jeho účast v kampani však později ukázala videa i svědci.

"Miloš Zeman popíral, že mám cokoliv společného s jeho cestou na Hrad, i když jsem ji vymyslel, prosadil, realizoval, vedl a do jisté míry platil," napsal sám Šlouf později ve své knize. Nechal se také slyšet, že to byl on, kdo Zemanovi před volbami například zprostředkoval schůzku s rakouským prezidentem Heinzem Fischerem nebo s britským expremiérem Tonym Blairem.

Zeman se od svého dlouholetého poradce a přítele podle pamětníků odstřihl poté, co mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby debatoval se svým protivníkem Karlem Schwarzenbergem v Národní technické knihovně. Redaktoři MF Dnes všem přítomným pustili záznam uniklého telefonátu z roku 2000, na němž Šlouf ve velmi přátelském duchu hovoří s později zavražděným vládcem podsvětí Františkem Mrázkem a slibuje mu pomoc s prodejem stavební firmy IPS.

Mezi lety 1994 a 2009 byl členem ČSSD. Počátkem roku 2008 založil občanské sdružení Přátele Miloše Zemana a později se začal angažovat v zakládání Strany Práv Občanů Zemanovci. Poté se stal předsedou pražské krajské organizace a kandidoval za Zemanovce na pražského primátora.

Jméno Miroslava Šloufa v minulosti figurovalo v řadě politických kauz. Byl spojován například s kauzou Olovo, která se točila kolem dokumentu vytvořenému v okruhu poradců premiéra Zemana, jimž Šlouf šéfoval. Spis obsahoval plán diskreditační kampaně proti tehdejší místopředsedkyni sněmovny Petře Buzkové (ČSSD). Šloufův podíl na kauze se neprokázal.

Také v minulosti doporučil bývalému ministrovi zahraničí Janu Kavanovi, aby na svůj úřad přijal Karla Srbu. Ten byl později pravomocně odsouzený za přípravu vraždy novinářky Sabiny Slonkové.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy