Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Český rozhlas navrhl, aby politici omezili rozpočet Senátu, čímž by dosáhli jeho zrušení. Co na to říkáte?
Mně připadá ten argument zarážející a pochybný. Zejména je-li pronesený prezidentem, který přísahal, že bude dodržovat ústavu. U něho by člověk mohl očekávat, že bude k ústavě vykazovat určitou míru respektu. Existuje-li nějak nastavený ústavní systém, můžete vést diskuzi o tom, že ho nastavíte jinak - že zrušíte úřad hlavy státu, zrušíte druhou komoru, modifikujete volební systém do Poslanecké sněmovny. To všechno udělat můžete.
Ale jste-li vysoce postavený ústavní činitel, tak byste asi neměl nabádat k něčemu, co má do určité míry známky puče, se kterým se setkáváme v autoritářských zemích. Pokud řeknete, že máte v ústavě zakotvenou instituci, a vy se jí zbavíte tím, že jí odepřete financování, tak je to asi něco, co se dá připodobnit způsobu, jakým bolševici na začátku roku 1918 rozpustili Ústavodárné shromáždění, ve kterém měli menšinu. Takže chceme-li se připodobnit jim nebo praktikám, se kterými se setkáváme v autoritářských státech třetího světa, tak tohle by asi mohla být cesta.
Kdyby politici vyslyšeli výzvu prezidenta, co by to reálně způsobilo?
Pokud v rozpočtu Senátu škrtnete deset nebo patnáct milionů, tak bude mít problém pokračovat v běžném provozu a bude muset hledat nějaké úspory. Ve chvíli, kdy tam ale napíšete nulu, jak patrně prezident zamýšlí, tak to vlastně znamená, že ten ústavní orgán nemůže fungovat, protože nemá čím platit zaměstnance, senátory ani za otop, elektřinu a podobně. V tomhle ohledu se mi zdá, že by státní rozpočet s nulou v kapitole Senátu byl vlastně protiústavní. Pokud ústava stanoví, že Senát existuje, tak je na běžné politické moci, aby Senátu zajistila financování. Teď se můžeme přít o tom, kolik přesně to má být, ale nemůže to být nula.
Úryvek z rozhovoru prezidenta Zemana pro Český rozhlas
Zeman: Pokud Senát sám nebude souhlasit se svým rozpuštěním (…), tak je velmi jednoduchá cesta, jak Senát zrušit. A protože, jak jsem před chvilkou upozornil, jedině Poslanecká sněmovna schvaluje rozpočet, kde je i kapitola výdaje na Senát, nic nebrání Poslanecké sněmovně, aby tyto výdaje podstatným způsobem redukovala. (…) Já v žádném případě nehodlám v tomto směru vyvíjet žádnou iniciativu (…). Ale jako občan říkám, pro ty, kdo by chtěli zrušit Senát, není nic jednoduššího než použít to, čemu se kdysi říkalo kontrola korunou.
Celý rozhovor si můžete poslechnout na webu Radiožurnálu.
Tímto způsobem tedy Senát zrušit nelze?
Jde to udělat. Když rozpočet v téhle podobě schválíte, tak zastavíte jeho financování s důsledky, o kterých jsem mluvil. V té chvíli by to muselo být tak, že přinejmenším skupina senátorů by se obrátila na Ústavní soud a žádala by, aby zrušil zákon o státním rozpočtu, protože vykazuje známky protiústavnosti spočívající v tom, že znemožňuje činnosti ústavního orgánu zvaného Senát.
Kdybychom Senát zrušili, a teď myslím klasickou cestou ústavním zákonem, jak by se změnil český ústavní systém?
Záleží na tom, komu byste svěřil kompetence, které Senát má. Každopádně se dá říct, že by se systém vychýlil od relativně rozdělené či vyvažované moci. Kdyby všechno, na čem se Senát podílí s Poslaneckou sněmovnou, dělala sněmovna sama, tak by se moc koncentrovala v Poslanecké sněmovně. Ta je v našem ústavním systému poměrně silná. A byla by ještě silnější.
Nebo byste musel vymyslet, kdo to bude dělat místo Senátu. Jde vlastně o to, co byste s agendou, co by po Senátu zbyla, dělal. Asi by to vedlo ke koncentraci moci na straně Poslanecké sněmovny. Mohlo by to vést k posílení prezidenta v případě, že byste z něho chtěl udělat protiváhu Poslanecké sněmovny. Mohlo by to znamenat nějaké výraznější pohrávání s referendem jako institutem, který by sněmovnu omezoval, aby nebyla nadmíru silná.
Prezident argumentuje tím, že Senát je slabý, protože vetované zákony může sněmovna znovu snadno schválit, nebo že nehlasuje o důvěře vlády či rozpočtu.
Pokud jde o vztah k vládě, tak je ve dvoukomorových systémech velmi neobvyklé, aby se vláda zodpovídala oběma komorám, protože to vede k určitému problému, když jsou dvě komory odlišně složené. Potom se vlastně vláda musí opírat o dvě většiny a to velmi často vede k paralýze. A to není vnímáno jako úplně žádoucí. Druhé komory nebývají orgány, jimž jsou vlády odpovědné. To je naprosto běžný rys dvoukomorových systémů.
A co schvalování rozpočtu?
Je pravda, že český Senát je spíše unikátní tím, že do hlasování o státním rozpočtu není zapojený. Ale pokud by někomu připadalo škoda, že to tak je, tak se dá snadno zařídit, aby se Senát do projednávání státního rozpočtu zapojil.
Prezident Zeman také tvrdí, že voliči Senátem pohrdají, a dokládá to volební účastí. Nemůže tohle být oprávněný argument?
To je samozřejmě složitější problém, protože má celou řadu důvodů. Jelikož jsme si řekli, že v Senátu nejde o to, jaká bude vláda a jaký bude rozpočet, tak jde o něco, čemu se říká volby druhého řádu. Volby druhého řádu jsou z hlediska voličů zkrátka méně atraktivní. V našem případě to jsou třeba volby do Evropského parlamentu, kde je ta volební účast srovnatelná s volební účastí do Senátu ve druhém kole.
Jiný problém, který je s volbami spojený, je, že se konají na třetině území, takže nebývají provázeny celostátní kampaní. Další problém je, že ve druhém kole můžete mít pocit, třeba jako předseda vlády Andrej Babiš, že už si nevyberete z těch, kteří postoupili.
Důvody, proč druhé kolo přitahuje menší pozornost, jsou celkem pochopitelné a snadno vysvětlitelné. Jde o to, jestli nám ta nižší volební účast vadí, nebo nevadí. Pokud nám vadí, tak se dá uvažovat o nějakých alternativních volebních systémech, kde druhé kolo vůbec není.
Dá se tedy říct, že voliči Senátem pohrdají?
Nezdá se mi, že když lidé ke druhému kolu nechodí, tak to znamená, že Senátem pohrdají. K tomu bychom museli mít nějaká jiná data. To, že Senát není úplně oblíbená instituce, je asi pravda. Když bychom se ale podívali do průzkumů veřejného mínění o věrohodnosti ústavních institucí, tak Senát na tom bývá o fous lépe než Poslanecká sněmovna.
Ze slov prezidenta plyne, že je Senát zbytečný, když nemá ony pravomoci. Nemá pravdu?
Argument prezidenta, že Senát je možné přehlasovat sto jedna poslaneckými hlasy, je pravda. Nicméně když se podíváte, kolik návrhů zákonů vrací Senát s pozměňovacími návrhy a co s nimi sněmovna dělá, tak se rozhodně nedá říct, že sněmovna všechno přehlasuje. Dost často přehlasuje zamítnuté návrhy zákonů, ale ani tady se nedá říct, že by byl Senát zcela neúspěšný. Naopak má významově velmi rozsáhlou agendu, pokud jde například o změny ústavy.
U prezidenta je problém v tom, že pokud se někomu líbí, jak si vládnou v Rusku nebo v Číně, tak pak se asi u něj nedá očekávat, že bude mít zvláštní pochopení pro nuance systému rozdělené a vyvážené moci. Ale česká ústava se neinspirovala v Moskvě nebo v Pekingu, takže to u nás máme jinak. A připadá mi, že to je spíš dobře. Můžeme se určitě bavit o dílčích parametrech nastavení Senátu v ústavě. Nepřipadá mi ale úplně důvodné bavit se o zrušení Senátu jenom proto, že se prezidentovi nelíbí.
