Praha - Prezident Miloš Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety tří nových profesorů - historika umění a ředitele Národní galerie Jiřího Fajta, fyzika Ivana Ošťádala a Jana Eichlera z Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze.
Oznámil to rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima s odvoláním na informace, které mu poskytl ministr školství Marcel Chládek.
Rektor Zima Zemanův postup považuje za nepřijatelný zásah do principů akademických svobod a za znevážení akademické obce Univerzity Karlovy.
Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka měl prezident pro rozhodnutí vážné důvody týkající se minulosti kandidátů. Rektor Zima nicméně uvedl, že Zeman svůj krok nijak oficiálně nezdůvodnil.
U Jiřího Fajta podle mluvčího šlo o informace Mladé fronty Dnes, která loni napsala, že Národní galerie chtěla od Komerční banky, aby část sponzorského daru sloužila jako příspěvek k Fajtovu ředitelskému platu. Fajt již dříve uvedl, že tato alternativa spolupráce veřejného a privátního sektoru je běžná v zahraničí i českém akademickém prostředí. ČTK řekl, že přípravu smlouvy konzultoval s ministrem kultury Danielem Hermanem a po zralé úvaze toto řešení nezvolili.
U Eichlera považuje Zeman podle svého mluvčího za problém to, že prý před rokem 1989 působil v propagandistických útvarech československé armády, a u Ošťádala zase údajné kontakty s komunistickou Státní bezpečností (StB).
"Postoj pana prezidenta mě vůbec nepřekvapuje a je zcela v intencích jeho snah Českou republiku proměnit v nejzápadnější východní despocii. Měl jsem za to, že jsem splnil veškeré zákonem předepsané povinnosti pro udělení titulu profesora, zjevně jsem však cosi důležitého opomněl, možná obětní dary," sdělil ČTK Jiří Fajt.
Rektor Zima prohlásil, že "kandidáti z řad akademické obce Univerzity Karlovy v Praze, docent Fajt i docent Ošťádal, prošli náročným jmenovacím řízením před Vědeckou radou FF UK, respektive MFF UK a poté před Vědeckou radou UK, která jejich jmenování doporučila jednoznačným poměrem hlasů. Jsem si jist, že oba docenti, jejichž odborná reputace v České republice i v zahraničí je nezpochybnitelná, splnili všechna kritéria potřebná podle zákonů a předpisů Univerzity Karlovy ke jmenování profesorem."
"Prezident republiky jmenovací dekrety výše zmíněných docentů nepodepsal, třebaže má ke jmenování dojít již 7. května 2015; navíc do této chvíle svůj krok nijak nezdůvodnil. Tuto skutečnost pokládám za nepřijatelný zásah do principů akademických svobod a za znevážení akademické obce Univerzity Karlovy," dodal.
"Smíříme-li se s tím, že prezident republiky nebude respektovat samosprávu vysokých škol, jež neoddělitelně patří ke svobodné, demokratické společnosti, nebudeme si moci vážit nejen jeho, ale ani sami sebe," napsal rektor Univerzity Karlovy v e-mailu pro média.
"Prezident dal akademické obci jasný impuls k diskusi o převedení jmenovacích řízení do kompetencí samotných univerzit. Politici nemají profesory jmenovat, mají je respektovat. A případný poslanecký návrh by mohl ovlivnit ještě připravovanou novelu vysokoškolského zákona. Vážně hledejme řešení v rámci autonomie univerzit, ne vně," reagoval rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek.
Česká konference rektorů podle Beka vyzvala akademickou obec k solidárnímu postoji. Navrhuje, aby se slavnostního ceremoniálu v Karolinu nezúčastnili ani rektoři vysokých škol, ani profesoři, kteří mají dekrety převzít, sdělil Bek v České televizi.
Procedura jmenování profesorů je ostře sledovaná od jara 2013, kdy prezident dlouho odmítal jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu. Vadilo mu jeho údajně nevhodné chování na veřejnosti. Uvažovalo se o tom, že by tato pravomoc přešla z prezidenta na ministra školství nebo předsedu Senátu, ale rektoři si přáli současný stav zachovat. Tato pravomoc prezidentovi zůstane i podle novely vysokoškolského zákona, kterou nedávno schválila vláda.
