Zeman jako premiér dostal peníze z prodeje ruského dluhu, píší tamní média. Neuvádějí však důkazy

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
23. 1. 2018 19:42
Zemanova vláda prodala většinu ruského dluhu v roce 2001 soukromé společnosti Falkon Capital. Rusko dlužilo z dob Sovětského svazu 3,7 miliardy dolarů.
Miloš Zeman v roce 2002 jako odstupující premiér vedle svého nástupce Vladimíra Špidly.
Miloš Zeman v roce 2002 jako odstupující premiér vedle svého nástupce Vladimíra Špidly. | Foto: ČTK

Praha - Kontroverzní prodej ruského dluhu vůči Česku se po šestnácti letech znovu dostal do titulků. Ruský investigativní server The Insider přinesl zprávu, že český prezident Miloš Zeman měl dostat část peněz, zpronevěřených od roku 2001 během deblokace ruského dluhu vůči České republice.

Podle autorky Anastasije Kirilenkovové tyto skutečnosti vysvětlují, proč je Miloš Zeman natolik vstřícný vůči Kremlu. Článek ale kromě svědectví jednoho člověka nepřináší žádné důkazy o tom, že by tehdejší premiér měl z dohody jakýkoli finanční prospěch, poskytuje ale zajímavý pohled do zákulisí vyjednávání z ruské strany.

Česká vláda, vedená premiérem Milošem Zemanem, prodala většinu ruského dluhu v roce 2001 soukromé společnosti Falkon Capital. Ruská federace dlužila z dob Sovětského svazu 3,7 miliardy dolarů, naděje na splacení ale byla nízká. Česká vláda tedy firmě prodala dvě třetiny dluhu za zhruba 750 milionů dolarů.

Stalo se tak i přes to, že české tajné služby prodej Falkon Capital nedoporučovaly kvůli napojení firmy na ruské tajné služby a organizovaný zločin.

The Insider nalezl nyní svědka, který se prodeje dluhu z ruské strany zúčastnil. Je to podnikatel Vladislav Moskalev, který nyní žije v Kanadě a Moskva se snaží dosáhnout jeho vydání. Ten v roce 1999 pomáhal hlavnímu akcionáři Falkon Capital Paatovi Mamaladzemu vymyslet způsob, jak získat z ruského rozpočtu peníze na zaplacení ruského dluhu vůči Česku. "Ne celého, samozřejmě. Zahraniční dluhy jsou vždy pro podnikatele přitažlivé. Diskont se může pohybovat mezi 10 a 80 procenty," cituje The Insider Vladislava Moskaleva.

Ten prý vymyslel schéma, kdy státní energetická společnost RAO JES prodávala elektřinu do Běloruska a na Ukrajinu a z těchto peněz platila Falkon Capital. Trvalo mu ale téměř dva roky, než se podařilo získat všechny potřebné podpisy na ruské straně. Moskalev nyní tvrdí, že nakonec ho jeho partneři podrazili.

"Do RAO JES přišel nový šéf přes finance, který mě už k ničemu nepotřeboval, už sám rozděloval peníze, komu potřeboval. Já jsem chápal, že je to riziko, protože mé jméno nebylo nikde uvedeno. Aby nikdo nemohl říkat, že jsem s tím neměl nic společného, pojistil jsem se. Číslo dohody, podepsané českým ministerstvem financí, je stejné, jako bylo číslo mého tehdejšího mobilního telefonu," vysvětluje Moskalev. České ministerstvo financí ale serveru The Insider nepotvrdilo, že by vědělo o smlouvě s takovým číslem.

Podle Moskaleva ruské ministerstvo financí zaplatilo Falkon Capital více než 1,15 miliardy dolarů a do českého státního rozpočtu putovalo 400 milionů dolarů. "Zbývajících 700 milionů si rozdělili účastníci. Každý z nich měl podíl. Šéf RAO JES Anatolij Čubajs i jeho finanční ředitel Leonid Melamed, stejně jako ministr financí Alexej Kudrin. Část peněz předával Čubajs Zemanovi. Bylo to nejen přes bankovní převody, ale i v hotovosti," tvrdí Vladislav Moskalev.

Nepřináší ale žádné důkazy. Pokud tedy za ně nepovažovat fakt, že jeden z vysokých manažerů RAO JES měl české povolení k pobytu a na účet jeho ženy v české bance přišla platba od jednoho ze spolumajitelů Falkon Capital. O něco zajímavější je fakt, že někdejší poradce prezidenta Václava Klause a vládní vyjednavač za českou stranu ohledně ruského dluhu Zdeněk Rachač v roce 2012 usedl do představenstva Falkon Capital. To se ovšem psalo v českých médiích již dříve.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Slavná sopranistka tvrdí, že s ní francouzská policie jednala jako se zločincem

Jihoafrická sopranistka Pretty Yende tvrdí, že s ní francouzští policisté při kontrole na letišti Charlese de Gaulla v Paříži zacházeli jako se zločincem. "Svlékli mě a prohledali, jako bych byla zločinec, a umístili mě do cely," tvrdí zpěvačka.

Ta podle policistů přicestovala v pondělí z Milána na jihoafrický pas, v němž neměla vízum. "Nebyl tam ani v jedné chvíli žádný incident," tvrdí policejní zdroj a popírá, že by se sopranistka kvůli letištní kontrole musela svléknout. Z místnosti, kde čekala na vyřízení případu, vyšla po hodině a půl s vízem, které jí povolovalo vstup na francouzské území, a barva její kůže nehrála žádnou roli, řekl zdroj z letiště agentuře AFP. "Pro lidi, jako jsem já, je policejní násilí skutečné," tvrdí naopak pěvkyně. Do Francie přiletěla proto, že zpívá Belliniho operu Náměsíčná v Théâtre des Champs-Élysées.

Zdroj: ČTK/AFP
před 12 minutami

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce trati za 2,6 miliardy Kč

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce železniční trati, díky níž tudy vlaky budou moci projíždět až stošedesátikilometrovou rychlostí. Zrychlí se tak cestování mezi Prahou a Plzní. Součástí akce byla i obnova berounského nádraží a stanice Králův Dvůr a modernizace zabezpečovacího zařízení. Náklady jsou přes 2,6 miliardy bez DPH, tři čtvrtiny pokryla dotace z Evropské unie.

Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody se zlepšil komfort pro cestující a vznikl i bezbariérový přístup na nástupiště v Berouně i Králově Dvoře. "Zvýšila se traťová rychlost na 160 kilometrů v hodině a zkrátily se jízdní doby. Myslím si, že se už skutečně jedná o koridorovou trať se vším všudy," řekl Svoboda při dnešním slavnostním ukončení prací. Poukázal na to, že nyní je hotová rekonstrukce celého třetího koridoru z Berouna až do Chebu, včetně průjezdu plzeňským uzlem.

Práce na 5,7 kilometru dlouhém úseku mezi Berounem a Královým Dvorem začaly v roce 2016. V první etapě stavbaři opravili osobní nádraží v Berouně. Součástí byla obnova kolejiště, vznikl nový podchod, nástupiště a přístřešky. Přístup na nástupiště pro handicapované zajišťují výtahy. Železniční stanice byla také vybavena informačním systémem pro slabozraké a nevidomé. Dělníci vyměnili technologická zařízení a obnovili kolejiště na seřaďovacím nádraží.

Zdroj: ČTK
před 28 minutami

Průměrný obrat regionálních obchodních center loni klesl o 25,5 procenta

Průměrný roční obrat regionálních obchodních center (OC), vyjma Prahy, loni po šesti letech růstu podle analýzy společnosti CBRE meziročně klesl o 25,5 procenta. Nejvíce byly v centrech zasažené gastronomické provozy, u kterých propad proti roku 2019 činil 36 procent. Návštěvnost regionálních OC se v uplynulém roce meziročně snížila o 29 procent, lidé ale v centrech více utráceli. Hodnota průměrného nákupního koše vzrostla o 5,7 procenta na 233 korun za jednu návštěvu. Vyplývá to z analýzy Shopping Centre Index, kterou letos podeváté připravila společnost CBRE.

Gastronomie byla v nákupních centrech podle CBRE nejdynamičtějším odvětvím posledních tří let, jež v minulosti zaznamenávalo dvouciferný růst. Prostor pro stravovací provozy se v centrech rozšiřoval. Podle vedoucího maloobchodního sektoru a oddělení správy OC v CBRE Tomáše Míčka byla gastronomie v minulém roce v důsledku protiepidemických opatření uzavřená zhruba 130 dní.

"Vloni sehrál rozhodující roli podíl, jaký měly na celkové ploše obchodních center ty obchody a služby, které mohly být i přes vládní omezení v provozu. Právě tito nájemci nakonec ovlivňovali celkovou návštěvnost centra i jeho ekonomické výsledky," řekl Míček.

Móda, která je na nákupní ploše typického regionálního centra (bez započítání Prahy) zastoupená nejvíce, když zaujímá 37 procent plochy, loni zaznamenala propad obratu o 34 procent, hned za ní byly doplňky s poklesem zhruba 32 procent. U těchto kategorií podle CBRE sehrála roli sezonnost. Prodejci kvůli zásobám neprodaných kolekcí neměli dostatek peněz na nákup nového zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy