"Těleso se na začátku pohybovalo rychlostí 24,4 kilometru za sekundu a světelnou dráhu dlouhou 133,9 kilometru uletělo za 6,4 sekundy. Během letu tento superbolid několikrát výrazně zjasnil a maximální jasnosti dosáhl v krátkém výbuchu ve výšce 56,1 km nad zemí, kdy svítil téměř stokrát vyšší jasností, než je jasnost Měsíce v úplňku," uvedli astronomové. Meteor byl tak jasný, že vzácný přírodní úkaz mohli pozorovat lidé nejen v Česku a Německu, ale téměř z celé střední Evropy.
Bolid podle astronomů vstoupil do zemské atmosféry přesně ve 22 hodin 45 minut a 11 sekund středoevropského letního času, vážil přibližně 260 kilogramů. Začal svítit ve výšce 101 kilometru mezi Ingolstadtem a Řeznem (Regensburg). Maximální jasnosti dosáhl ve výšce 56 kilometrů nad Norimberkem a pohasl ve výšce 34,5 kilometru nad zemí u města Höchstadt.
Během letu, zvláště v jeho poslední třetině, se podle Astronomického ústavu poměrně křehký meteoroid o průměru kolem 70 až 80 centimetrů rozpadal a naprostá většina jeho původní hmoty se při průletu spotřebovala. "Tudíž žádný makroskopicky významný úlomek původního meteoroidu, který by stál za systematické hledání, s velkou pravděpodobností na zem nedopadl," konstatovali odborníci z Ondřejova.
Úkaz zaznamenali automatické digitální kamery určené pro tyto účely na devíti stanicích Evropské bolidové sítě, a to převážně v Česku. Nejdůležitější záznamy přišly ze stanic na západě republiky, konkrétně z Churáňova a Přimdy, ale cenné snímky dorazily i ze vzdálenějších míst - z Ondřejova, Růžové, Červené i Lysé hory, z Veselí nad Moravou a rovněž ze slovenského Hurbanova.
"Díky tomu je možné velmi podrobně a velmi přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu)," poznamenal Astronomický ústav.
Před srážkou se Zemí podle něj tento meteoroid obíhal Slunce, přičemž jeden oběh mu trval 3,4 roku. "Charakter dráhy a především vnitřní struktura tohoto meziplanetárního tělesa napovídá, že se jednalo o malý úlomek komety patřící k Jupiterově rodině komet," dodali astronomové Pavel Spurný, Jiří Borovička a Lukáš Shrbený z oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu.
Bolid je velmi jasný meteor, který vznikne vstupem tělesa kosmického původu do zemské atmosféry. Velká většina zanikne v atmosféře a na zem nedopadne.
Astronomický ústav na svém webu uvádí významné bolidy, ten z pondělního večera byl letos čtvrtý. Za loňský rok zaznamenal osm jasných bolidů. Poslední z nich z 10. listopadu mohl být podle astronomů doprovázený pádem meteoritů ve více než deset kilometrů dlouhém pásu na Jihlavsku.
