Praha – K útoku, který se stal v říjnu na učilišti ve Žďáru nad Sázavou a při kterém zemřel jeden ze studentů, může dojít i nyní. Stát totiž v současné době neumí takovým hrozbám předcházet. Vyplývá to z dokumentu, který zpracovalo ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s resorty školství a zdravotnictví.
"Šetření dospěla k jednoznačnému závěru, že v současné době neexistují ani v oblasti bezpečnosti ve školách a školských zařízeních, ani v rozhodovací praxi ve věcech ochranného léčení sjednocené postupy a standardy," píše se ve zprávě, kterou v pondělí schválila vláda.
Autoři zprávy proto navrhli opatření, která mají situaci zlepšit. Hlavní prioritou je příprava zákona o výkonu ochranné léčby, který by v ucelené formě stanovil všechny podmínky, ty totiž nyní chybí.
Ministerstvo spravedlnosti po prověrkách, které provedlo samo a které zadalo i Nejvyššímu státnímu zastupitelství, navíc zjistilo, že každý soud rozhoduje o změně z ústavního na ambulantní ochranné léčení jinak.
"Jak přístupem jednotlivých předsedů senátů k dané problematice, tak i postupem jednotlivých zdravotnických zařízení, na základě jejichž návrhu se řízení zahajuje," vysvětluje se v dokumentu, za jehož vytvoření odpovídala ministryně Helena Válková (ANO).
Ve žďárském případu se tak nejednalo pouze o individuální selhání, ale i systémové nedostatky. O výsledcích zvláštní kontroly už ministerstvo informovalo předsedy jednotlivých krajských soudů a vyzvalo je, aby rozhodovací praxi sjednotili.
Školy budou mít bezpečnostní standard
Resort navíc připraví novelu trestního zákona, podle které by v případě rozhodování o ochranném léčení platila povinnost nechat zpracovat posudek nezávislým znalcem. To se právě ve Žďáru nestalo, protože opavský soud, který o ambulantním léčení útočnice rozhodoval, měl k dispozici pouze vyjádření léčebny.
Ministerstvo zdravotnictví potom navrhuje, aby se rozšířil okruh podmínek, za kterých by byla možná hospitalizace bez souhlasu pacienta. Nyní je to možné jen tehdy, pokud existuje bezprostřední a závažné ohrožování sebe nebo jiných lidí. Nově by se k tomu mohlo přidat i třeba ohrožení společenského statusu nebo vlastního či cizího majetku.
Opatření, která navrhuje ministerstvo školství, se týkají zejména posílení bezpečnosti na školách - ať už je to Fond na podporu zabezpečení škol, nebo standard bezpečnosti. Ten by měl spočívat v tom, že ve škole bude pouze jeden kontrolovaný vchod pro žáky i veřejnost nebo zajištěn nepřetržitý dohled ve všech prostorách.
Obecně je však zabezpečení škol na relativně slušné úrovni. Podle zjištění České školní inspekce je zabezpečení na rizikové úrovni jen asi na pěti procentech škol. Z téměř 5,5 tisíce mateřských, základních a středních škol bylo zcela nezabezpečených pouze patnáct.
