Úskalí nového zákona vypočítává právě zveřejněná analýza, kterou si nechalo udělat sdružení Skok (Spolek organizací působících v sociálních službách) mezi poskytovateli sociálních služeb.
Na alternativní služby není
Libuše Nováková trpí mentálním postižením, devět let žije nepřetržitě v kleci v ústavu sociální péče. Od prvního ledna by si mohla vybrat služby, které potřebuje, a žít mimo ústav kvalitnějším způsobem.
Stačí, aby její opatrovník přišel na obecní úřad, po vyšetření paní Novákové požádal o peníze, a společně s ní vybral služby, které potřebuje. Teoreticky by to tak mělo od ledna být.
|
ČTĚTE VÍCE |
Praxe bude ale nejspíš jiná. Ukazuje se, že není dostatek peněz na alternativní služby. Z financí, které jsou k dispozici, budou dál placeny ústavy sociální péče a domovy důchodců. Na alternativní služby nezbyde.
Proč se zlepšovat?
Zákon měl vést k rušení velkých ústavů, zkvalitnění života lidí s postižením a jejich začlenění do společnosti. Na první pohled přináší norma opravdu revoluci. Klienti dostanou peníze "na ruku". Podle 36 kritérií se stanoví míra jejich postižení. Ohodnotí se body a k nim se přiřadí suma peněz. Od tří tisíc pro ty nejvíce schopné, až po 11 tisíc pro lidi s nejtěžším postižením.
"Některé skupině lidí, těm s fyzickým postižením, zákon může pomoci," říká Milena Jabůrková, jedna z bývalých reformátorek na ministerstvu práce a sociálních věcí. "Ty nejzranitelnější lidi s těžkým mentálním postižením, zavřené v ústavech, ale může zákon ohrozit."
Analýza, kterou si nechalo udělat sdružení Skok, to potvrzuje.
Peníze totiž klient dostane podle pravidla - čím větší postižení, tím více peněz. Pokud se tedy sociální služba bude snažit naučit ho novým věcem, a jeho stav se tím zlepší, pak paradoxně dostane méně peněz.
"Systém je tím pro uživatele demotivující," uvádí se v analýze.
Lidé v ústavech jsou zbytečně
Na to upozorňuje i Petr Hejl, ředitel Domova Betlém, zařízení, které poskytuje sociální péči založenou na individuálním přístupu.
"Zákon jde proti trendu moderní péče osamostatňovat klienty," říká. "Ústavy budou klienta co nejvíce zneschopňovat, aby dostaly více peněz. Nebudou vyvíjet aktivity, které by vedly k osamostatnění klienta."
Stejné obavy má i Zdeněk Štandera, sociální pracovník a supervizor ústavu v Horní Poustevně, jehož všichni klienti už žijí s pomocí asistentů mimo ústavní budovy.
|
ČTĚTE VÍCE |
"Nemělo by to být posuzováno podle schopností klienta, ale podle počtu hodin pomoci, které potřebuje," navrhuje Štandera. "Na to ale ministerstvo nepřistoupí, protože by se zjistilo, že nikdo nepotřebuje péči 24 hodin denně a že lidi v ústavech jsou zbytečně."
Podle náměstka Královéhradeckého hejtmana Miloslava Plasse (ODS) je například v jejich krajských domovech důchodců na 43 procent lidí, kteří nebudou mít nárok na příspěvek.
Tito lidé nepotřebují sociální služby, které čerpají, přesto na ně jdou peníze ze státní kasy a první leden na tom nic nezmění.
Alternativní služby zaniknou
Další velmi podstatné riziko, na které upozornila analýza Skoku, je právě to, že kraje jako zřizovatelé ústavů a domovů důchodců, které spolknou největší balík peněz, budou tato zařízení dál dotovat oproti alternativním službám.
Zástupci neziskových organizací, které poskytují lidem s postižením pomoc a podporu, se proto prvního ledna obávají. "Myslím, že naše situace bude ještě horší než v minulých letech," říká Pavla Baxová z občanského sdružení Rytmus, které pomáhá lidem s mentálním postižením žít v běžném životě. "Ten systém není dobře připravený, nebudou potřebné peníze."
Ministru sociálních věcí Petru Nečasovi (ODS) se totiž z rozpočtového koláče podařilo ukousnout pouze polovinu potřebných peněz. Se čtyřmi miliardami podle kritiků nebude možné změny udělat.
"Pokud peníze do systému nepřijdou, bude to znamenat, že většina nestátních poskytovatelů péče zkrachuje," varuje předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása, který původně za vznik zákona lobboval. "To ohrozí všechny uživatele, kteří jsou v domácí péči nebo v denních stacionářích."
Obavy kritiků zákona potvrzují i komunální politici. Právě na samosprávu má od nového roku přejít řada povinností souvisejících se zaváděním zákona.
"Je nereálné, že by v lednu klienti odcházeli z ústavů a čerpali jiné služby," připouští náměstek Královéhradeckého hejtmana Miloslav Plass (ODS). "Máme povinnost zřizovatele, musíme platit ústavy a domovy důchodců, které pod nás spadají. Nebudeme mít ale dostatek peněz, abychom dofinancovali ostatní služby. Zřejmě dojde k likvidaci některých z nich."
Aby sloužil lidem
Nový ministr sociálních věcí Petr Nečas (ODS) vidí v zákoně "řadu nelogičností" a jeho "úspěšnou aplikaci" si stanovil jako svoji prioritu.
"Nedopustím zánik neziskových organizací, které poskytují především neústavní péči. Je potřeba je podpořit," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz ministr Nečas. "Je pravda, že chybí zhruba dvě miliardy. Ale doufám, že se potřebné peníze najdou ve 425 miliardovém rozpočtu ministerstva."
Ministr chce s konkrétními kroky počkat do ledna. "Už teď ale shromažďuji inforamce, jednám s panem Krásou a chci dál jednat především z neziskovým sektorem," říká. "Až začne zákon platit, pak okamžitě vyhodnotíme nedostatky a budeme hledat způsob, jak to napravit."
Podle Nečase bude jedinou možností zřejmě novelizace zákona. "Dobrý zákon o sociálních služeb má umožňovat širokou paletu služeb, aby si lidé mohli vybrat," říká. "Ne konzervovat současný stav."
