"Odmítám, že stávka je zpackaná, že neměla žádný důvod a že nic neovlivní. Není to pětina nebo desetina škol, o kterých hovoří pan ministr (školství Robert Plaga)," řekla místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová. Upozornila, že se do stávky zapojila i řada škol, kde neexistuje odborová organizace. Celkem se tak podle odborů zapojila víc než polovina škol.
Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) ale odborářská čísla o počtu zapojených škol neodpovídají skutečnosti, stávku označil za debakl odborů.
Podle ranních údajů ministerstva školství, které je kvůli navýšení učitelských platů s odbory ve sporu, se ke stávce připojila desetina až čtvrtina škol. Vychází z údajů, které shromáždilo ze 75 procent škol v devíti krajích.
Seidlová také odmítla kritiku, že se stávka uskutečnila velmi krátce po jejím vyhlášení. Podle ní na odbory tlačil čas, chtěly akci prosadit ještě předtím, než vláda schválí nařízení o zvýšení platů. To, že kabinet příslušné nařízení neplánovaně zařadil už na své pondělní jednání a následně schválil, označila Seidlová za podpásovku.
Vláda na jaře původně plánovala zvýšení sumy na výdělky učitelů o 15 procent. V navrženém rozpočtu na příští rok nakonec počítá se zvednutím částky o deset procent, tedy zhruba o 11 miliard korun. Odbory chtěly co největší část peněz do základu platu. Požadovaly do tarifů deset procent a zbytek do odměn. Kabinet v pondělí schválil navýšení tarifního základu o osm procent.
Předseda školských odborů František Dobšík novinářům řekl, že bude ještě jednat ve sněmovně o možné úpravě státního rozpočtu, aby bylo pro učitele vyčleněno více peněz. Odbory se podle něj zaměří zejména na projednávání rozpočtu ve školském a rozpočtovém výboru, aby bylo možné ve druhém čtení zákona předložit příslušné návrhy. O spolupráci s konkrétními stranami nebo poslanci zatím nechtěl mluvit. Vytvoření příslušných návrhů už avizovali piráti nebo TOP 09.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) odboráři ignorují to, že učitelé dostanou přidáno, a bojují víc za sebe a za svoji image než za učitele. Předseda vlády řekl, že nechápe, proč odbory stávku vyhlásily. Podle něj se ukázalo, že podobně je na tom i většina učitelů. Naopak předseda ODS Petr Fiala uvedl, že chápe rozhořčení stávkujících vzhledem k tomu, že vláda nenaplnila své sliby.
"Učitelé slibů zažili hodně, jsou neustále v nejistotě"
Nejvíce se stávkovalo v Moravskoslezském kraji. Zmínila to jak Seidlová, tak i krajská předsedkyně školských odborů Dagmar Bobková Regelová. "Jde nám opravdu o to postavení pedagoga ve společnosti," uvedla Regelová. Ve většině základních i mateřských škol na Karvinsku, Ostravsku či Frýdecko-Místecku školy zejí prázdnotou.
"Kvůli dvěma procentům by asi nikdo nestávkoval, ale to napětí je dlouhodobé. Učitelé těch slibů zažili hodně, jsou neustále v nejistotě," řekl Pravoslav Němeček, ředitel českobudějovické základní školy Bezdrevská, která zůstala pro žáky zavřená.
V jižních Čechách stávkovalo nebo stávku podporovalo přibližně 120 ze zhruba 600 škol. Téměř polovina škol stávkovala v Ústeckém kraji. Například v Praze zůstalo zavřených 74 z 936 škol, 39 škol funguje částečně a stávku podporuje 52 škol. Ve středočeských školách zasáhla stávka do výuky jen částečně. V Olomouckém kraji se ke stávce připojila téměř všechna gymnázia.
Rodiče dětí ze stávkujících škol museli vyřešit, kam své děti místo školy umístí. Většinou si vzal jeden z rodičů dovolenou nebo využili k hlídání příbuzných. S nabídkou programu přišla i některá zájmová centra, v Plzni například zoologická zahrada otevřela příměstský tábor.
O desetině stávkujících škol informovalo také Sdružení místních samospráv ČR. "Kromě relativně malého zapojení škol do stávky z informací od obcí také vyplývá, že protest má na různých místech odlišnou podobu - od pouhého vyvěšení informace o podpoře požadavků oborů, přes náhradní program místo vyučování nebo úpravu rozvrhu až po zrušení odpoledního vyučování," uvedl v tiskové zprávě předseda sdružení Stanislav Polčák.
Sdružení zastupuje téměř 2000 menších měst a obcí. Podle Polčáka uvítalo sdružení rozhodnutí těch škol, které se do stávky nezapojily nebo ji podpořily jen symbolicky.
"O platových podmínkách učitelů je určitě potřeba dále jednat a obce jako zřizovatelé škol jsou připravené se do těchto jednání aktivně zapojit. Aktuální akci školských odborů však nepovažujeme za šťastnou, čemuž podle nás odpovídá i relativně malá odezva stávky," dodal Polčák.
Průměrný plat učitelů je podle ministerstva přes 37 tisíc
Odbory dlouhodobě usilují o zvýšení platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy, chtěly toho docílit do roku 2020. Průměrná hrubá mzda v Česku letos v prvním čtvrtletí činila 32 466 korun, což by znamenalo, že by učitelé měli mít 42 205 korun. Odbory zároveň poukazují na to, že platy rostou i v jiných částech veřejné správy a výdělky pedagogů se od průměru vzdalují pomalu.
Průměrný hrubý plat učitelů byl v prvním pololetí letošního roku na 37 235 korun měsíčně. Proti stejnému období loňského roku se zvedl přibližně o 3800 korun, tedy přibližně o 11 procent. Nepedagogům ve školách se plat letos v prvním pololetí zvýšil na 19 977 korun. Meziročně si polepšili o 1360 korun, tedy o 7,3 procenta. Vyplývá to z údajů, které poskytlo ministerstvo školství.
Vláda navýšila peníze na platy pedagogů v mateřských, základních, středních a vyšších odborných školách od letošního ledna o 15 procent. O deset procent měly narůst tarify a dalších pět procent šlo na odměny. Podle mluvčí ministerstva Anety Lednové se platy učitelů včetně vedoucích pracovníků zvedly za první dvě letošní čtvrtletí o 11,4 procenta s tím, že celých 15 procent by učitelé měli dostat do konce roku. Důvodem je, že si ředitelé nechávají odměny a příspěvky často jako rezervu na druhé pololetí, řekla. Přesné údaje za celý letošní rok by ministerstvo mělo mít v březnu příštího roku, dodala.
Plaga v uplynulých dnech několikrát zopakoval, že stávka není namístě. Podle něj vláda splní své programové prohlášení, ve kterém slíbila, že do konce volebního období budou učitelé mít 150 procent svého příjmu z roku 2017, tedy minimálně 45 tisíc korun hrubého.
Podle nedávné studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI zůstávají platy českých učitelů v posledních letech ve srovnání s ostatními zaměstnanci i jinými ekonomicky vyspělými zeměmi světa nízké. Nerostou o moc rychleji než příjmy jiných vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců a neumožňují ani výraznější odměňování kvalitnějších a zkušenějších pracovníků. "Jde o přirozený důsledek toho, že Česko na své regionální školství vydává zhruba o třetinu menší podíl hrubého domácího produktu, než je ve vyspělých zemích běžné," uvedli autoři studie.
