Co Čechům odhalila poušť. Předměty faraonů, poklady hrobek, skvosty dávného Egypta

Kateřina Hlaváčková, Zuzana Zavadilová
1. 9. 2020 18:06
Poprvé a možná i naposledy opustily starodávné artefakty rodný Egypt a doputovaly na pražskou výstavu Sluneční králové, která nemá ani ve světovém měřítku obdoby. Národní muzeum ukazuje na 300 předmětů - hlavně z období páté dynastie - z oblasti Abúsíru. Výstava začala v pondělí, končí v únoru. Podívejte se na 15 nejzajímavějších exponátů v přehledu Aktuálně.cz.

"Poprvé v historii spatříme unikátní soubor artefaktů Staré říše, které jsou staré někdy i pět tisíc let. Nikde jinde na světě se obdobná výstava nikdy nekonala," řekl novinářům ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Velká výstava věnovaná starodávnému Egyptu byla snem, který generace českých egyptologů nesměle opečovávaly. Teď se jim splnil.

Expozice - jejíž příprava trvala pět let - se dělí na tři části, především však představuje práci českých archeologů v Egyptě, kteří mají světové renomé. Podle Miroslava Bárty, šéfa českých archeologických výzkumů v této severoafrické zemi, expozice primárně odkrývá lidské osudy. "Každý z vystavených artefaktů vypráví jedinečný příběh," řekl.

Oblast Abúsíru totiž podle egyptologů nebyla pouze pohřebištěm, ale také zdrojem informací o tom, jaké poznatky archeologie přináší a které osobnosti se podílely na fungování staroegyptského státu. 

Výstava rovněž ukazuje i historii a oblast Abúsíru v průběhu tří tisíciletí. Snaží se také vylíčit období páté dynastie, představit její panovníky i to, co se po nich v poušti zachovalo.

Sarkofág byl vyobrazen na portrétu Johanna von Coudenhove-Kalergi, jenž se stal posledním majitelem zámku v Poběžovicích před konfiskací po druhé světové válce.
Sarkofág byl vyobrazen na portrétu Johanna von Coudenhove-Kalergi, jenž se stal posledním majitelem zámku v Poběžovicích před konfiskací po druhé světové válce. | Foto: Zuzana Zavadilová

Šlechtic se zájmem o okultismus dostal sarkofág i na český zámek

Jako závěrečná tečka byla pro slavnostní otevření, jehož se měl původně účastnit egyptský prezident a představitelé visegrádské čtyřky, vytvořena místnost s obrazem evropského šlechtice a několika sarkofágy. "Hledali jsme něco, co by spojovalo egyptology se státy V4. Tím tématem jsou první rakousko-uherské výzkumy ve středním Egyptě," uvedl ředitel výstavy Pavel Onderka. 

Podle něj je nejslavnější z rakví ta, která byla původně nalezena na zámku v Poběžovicích na Domažlicku a již vlastnila rodina Coudenhove-Kalergiů. Tedy důležitý evropský rod, jehož první část jména pochází z Nizozemska, druhá pak z Řecka. 

Vyobrazen byl sarkofág na portrétu Johanna von Coudenhove-Kalergiho, jenž se stal posledním majitelem zámku před konfiskací po druhé světové válce. Šlechtic se však rozhodl, že si obraz vylepší. 

"Hlavu rakve tak nahradil obličejem z kanopy krále Tutanchamona," dodal Onderka, s tím, že byl šlechtic okultista - jak napovídá i obraz. Proto si podle něj zakoupil právě tuto rakev, kterou čekal zajímavý osud…

 

Právě se děje

Další zprávy