Zdroj dat: CNN
Pokud se nestane obrovské překvapení, v letošních amerických prezidentských volbách je jasné, jaký kandidát vyhraje ve 43 z 50 amerických států.
O novém šéfovi Bílého domu tak rozhodne zbývající sedmička, kde mohou být výsledky těsné a v nichž se může vítězství přiklonit na obě strany. Američané tyto státy označují jako swing states, tedy kolísavé, právě proto, že jsou zde dlouhodobě vyrovnané šance demokratů a republikánů, a pro výsledek voleb tak bývají rozhodující. V současných prezidentských volbách jde o Nevadu, Arizonu, Georgii, Wisconsin, Michigan, Pensylvánii a Severní Karolínu.
V amerických prezidentských volbách mohou až na několik výjimek hlasovat všichni Američané starší 18 let, kteří se s předstihem registrují. Volí prezidenta i viceprezidenta, zájemci o oba posty proto vždy kandidují v tandemu. Američané svým hlasem fakticky jen “pověřují” k volbě svého zástupce, takzvaného volitele.
Celkem 538 volitelů po volbách zasedá ve sboru, kde reprezentují 50 amerických států a hlavní město Washington. Počet volitelů za každý stát odráží počet jeho obyvatel. Například nejlidnatější Kalifornie jich má 54, Texas 40, ale Vermont nebo Aljaška jen 3.
Volitelé při následné přímé volbě prezidenta nemusí respektovat názor lidí, kteří je pověřili, v drtivé většině případů tomu tak ale je. S výjimkou států Nebraska a Maine se přepočet hlasů na volitele řídí principem “vítěz bere vše”: i kdyby Trump nebo Harrisová získali v některém státě jen o jediný voličský hlas víc, budou všichni volitelé daného státu hlasovat právě pro něj. Prezidentem se tak může stát kandidát, kterého v celých USA podpoří v absolutních číslech méně občanů, ale získá absolutní většinu (tedy alespoň 270) volitelských hlasů. Bylo tomu tak například v souboji mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou v roce 2016.
Odborníci v souvislosti s letošními prezidentskými volbami upozorňují, že konečný výsledek nemusí být známý jako obvykle ve středu ráno. Před čtyřmi lety byl Joe Biden prohlášen za vítěze voleb až po čtyřech dnech.