Praha - Proč čelí Česko největšímu univerzitnímu skandálu historie? Proč je akademická půda prostředím pro korupci a podvody?

Vinen je každý, kdo razí tezi, že republika potřebuje více vysokoškolsky vzdělaných lidí. Univerzit by mělo být naopak míň, a tlak na kvalitu mnohem vyšší.

Tak alespoň zní jedna z nejodvážnějších odpovědí, které poslali akademici z celé republiky.

V rozsáhlé anketě, jejíž výsledky Aktuálně.cz zveřejnilo tento týden, zástupci vysokých škol varovali před fenoménem "masové vzdělanosti", který žene univerzity, aby vydělávaly na náborech tisíců a tisíců nových studentů.

"Naplnění tohoto požadavku nelze splnit jinak, než jak se to dělo v Plzni na právnické fakultě," napsal děkan Farmaceutické fakulty UK Alexandr Hrabálek, když reagoval na výzvu týmu, který se čtyřmi otázkami položenými 260 akademickým osobnostem pokusil postihnout obecné poselství skandálu na Právnické fakultě Západočeské univerzity.

Tam, jak známo, bylo několik lidí usvědčeno, že opsali vědecké či absolventské práce, řada dalších absolvovala školu během velmi krátkého studia.

"V populaci přeci existuje jen omezené množství lidí, schopných vystudovat kvalitní vysokou školu. Má-li toto vzdělání mít 30-35 % lidí, pak to nejde jinak než v Plzni," argumentuje docent Hrabálek, který navrhuje radikálně redukovat počet škol a ušetřené finanční prostředky přidělit těm kvalitním.

A není sám. Obavu z přebujelosti nekvalitních vysokých škol projevili ve zmíněné anketě i další.

"Stát celých 20 let rozděluje peníze vysokým školám čistě podle počtu studentů, bez ohledu na kvalitu školy," přidává se například docent Ondřej Hrušák, děkan 2. Lékařské fakulty UK.

K podobnému postoji pak dospěli i čtenáři Aktuálně.cz, kteří se na názorových stránkách našeho deníků zapojili do diskuse.

Souhrn všech odpovědí akademiků, které byly sebrány ve spolupráci s agenturou MOOG&Partner, si prohlédněte v přehledné grafice.