Praha - Provozování systému elektronického mýta v Česku je podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) dražší než v sousedním Rakousku i Německu.

Provozní náklady jsou v průměru 1,5 miliardy korun ročně a průměrný hrubý příjem 5,7 miliardy Kč. Vyplývá to z kontroly, o jejíchž výsledcích úřad informoval v úterý.

Ministerstvo dopravy podle svého sdělení závěr NKÚ nerozporuje a plně ho respektuje. Podle mluvčího ministerstva Martina Nováka se resortní šéf Pavel Dobeš již v minulosti opakovaně vyjádřil, že současná smlouva je nevýhodná.

"Dle jeho slov by takové znění smlouvy nepodepsal, podmínky by se snažil vyjednat lépe. Vypovězení ve stávajícím znění je v současnosti podstatně nemožné," dodal.

Mikrovlnný mýtný systém v tuzemsku vybudovala firma Kapsch, stejně jako v Rakousku.

V Německu vsadili místo mýtných bran na satelitní technologii. Příprava a realizace výkonnostního zpoplatnění vybraných pozemních komunikací stála podle NKÚ k loňskému 30. září více než 16,4 miliardy korun.

Zadání bylo podle NKÚ diskriminační

"Ekonomické parametry (nákladovost a nákladová efektivnost) v období let 2007 až 2010 zatím nedosahují úrovně parametrů deklarovaných v investičním záměru. Objektivněji lze ekonomické parametry zavedení systému výběru mýtného hodnotit až po ukončení celého projektu v roce 2017, tedy po ukončení smluvního vztahu s dodavatelem," uvedl úřad.

Dodal, že zvolené řešení vyvolává riziko, že náklady na rozšíření systému budou vyšší.

Zadávací dokumentace veřejné zakázky na dodavatele systému podle kontrolního úřadu diskriminovala uchazeče nabízející satelitní technologii.

Podmínka povinné a jednoduché palubní jednotky zvýhodnila mikrovlnnou technologii a byla v rozporu s deklarovanou technologickou neutralitou zadávací dokumentace.

Do tendru se tak přihlásili pouze uchazeči s mikrovlnnou technologií a nemohly být porovnány nabídky uchazečů poskytujících jiné technologie, uvedl NKÚ.

Ministerstvo chystá rozšíření systému

Zadávací dokumentace veřejné zakázky na dodavatele systému také obsahovala požadavek na jeho otevřenost, aby bylo možné využívat dodávek různých dodavatelů.

"Ředitelství silnic a dálnic doložilo k veřejným zakázkám zadaným v jednacím řízení bez uveřejnění posudky, že předmět jednotlivých dodatků může zajistit pouze dodavatel systému. To je v rozporu s deklarovanou snahou o vybudování otevřeného systému," uvedl k tomu NKÚ.

Ministerstvo dopravy minulý týden oznámilo, že chystá legislativní rámec pro zavedení výběru mýtného i na silnice nižších tříd. Zákon by měl být hotový do června.

Ministerstvo plán na rozšíření výběru mýtného neopustilo i přes to, že se podle některých studií jeví jako finančně ztrátové a již v minulosti projekt rozšíření systému kvůli náročnosti použité technologie mýtných bran odložilo. Podle Nováka chce ministerstvo zvažované řešení hybridního systému, tedy kombinace satelitní a mikrovlnné technologie, podrobit ekonomické analýze. Nejdříve možným termínem pro rozšíření systému je podle něj rok 2014.

Mýtné pro nákladní vozidla se v Česku vybírá od roku 2007 na dálnicích a vybraných rychlostních komunikacích. Loni se vybralo rekordních 8,13 miliardy korun, o téměř 24 procent více než o rok dřív, a platby podle čtvrtletních údajů rostou i letos.