Vojáků je víc, armáda má ale nový problém. Mladí se neumí ani koupat v rybníku, varuje generál Opata

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
11. 6. 2018 11:35
České armádě se za poslední tři roky dařilo zaplňovat dříve značně děravé stavy jednotek. Do budoucna ale musí čelit nepříznivému demografickému vývoji. Podle náčelníka generálního štábu bude problém i s mentální připraveností vojáků, nenavyklých z dětství pobytu v přírodě.
Chrudimští výsadkáři patří k nejlepším armádním jednotkám. Právě z chrudimského praporu by se měl stát základ nového výsadkového pluku. Do budoucna ale bude čím dál těžší shánět nové vojáky.
Chrudimští výsadkáři patří k nejlepším armádním jednotkám. Právě z chrudimského praporu by se měl stát základ nového výsadkového pluku. Do budoucna ale bude čím dál těžší shánět nové vojáky. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Čísla, nad nimiž si armádní plánovači mohou aspoň trochu oddechnout, představili ve středu poslancům z výboru pro obranu šéf armádní agentury personalistiky Vratislav Beran a státní tajemník ministerstva obrany Petr Vančura.

Zákonodárci se dozvěděli, že od doby největšího propadu v roce 2014, kdy armáda měla necelých 21 tisíc vojáků, chránilo Česko loni 24 251 mužů a žen ve zbrani. Ve dvou hlavních bojových jednotkách, čtvrté a sedmé brigádě, slouží jen menší část z nich, to je ale u moderních vojsk běžné.

V poměrně malé české armádě totiž zabírá celkem velký podíl míst "povinná" velitelská struktura.

Podle exnáčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého má ale smysl počítat k bojovým jednotkám nejen obě brigády. "Bojovníci jsou i ženisté, dělostřelci nebo průzkumníci," upozorňuje Šedivý na další jednotky.

"Bojové jednotky jsou vám úplně k ničemu, pokud k nim nemáte adekvátní podporu a nejste schopen je zásobovat. Typicky třeba k výsadkářům musíte umět buď rychle proniknout, nebo je stáhnout," doplňuje bývalý šéf poradců na ministerstvu obrany František Šulc. Soudobé evropské armády podle něj potřebují zhruba čtyřikrát více příslušníků podpůrných sil než bojovníků.

Celková čísla nevypadají špatně: zatímco pozemní síly byly začátkem roku 2014 naplněné jen ze 67 procent, nyní je obsazeno 83 procent tabulkových míst. Letectvo je na tom ještě o procento lépe, za čtyři roky si polepšilo o 13 procentních bodů. Armádě pomohlo zvýšení platů i usilovnější rekrutování. Na druhou stranu to v některých případech vede k vyšší fluktuaci - někteří lidé se k vojsku nechali zlákat, ale nenaplnily se jejich představy.

Rychleji se v posledních letech naplňují nižší hodnostní sbory, zejména poddůstojníci (tedy desátníci, četaři a rotní). Vyšší "patra" armády - sbory praporčíků a nižších důstojníků - se plní pomaleji. "Když se armáda doplňuje, je to v té přechodné fázi znát převážně u nižších funkcí. Ale až se jednotky naplní, je třeba sledovat, aby struktura byla vyvážená," upozorňuje generál Šedivý.

Naplněnost jednotek je důležitá. Ty méně naplněné prakticky nejde použít v boji. Nanejvýš v mírových operacích, kde se nepředpokládají ztráty a nutnost doplňovat prořídlé řady. Podle generála Šedivého lze za dobrou naplněnost pokládat hodnoty nad 90 procent.

Pod hlavními čísly důvody k optimismu blednou

Poměrně dobře jsou naplněné útvary na Moravě, například 7. mechanizovaná brigáda už na oněch 90 procentech je. "Ale všechno ostatní, co je za hranicí Moravy směrem do Čech, je problém," upozornil ve středu poslance náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Armáda se proto chce nově soustředit právě na jednotky v Čechách. Málo vojáků mají například dělostřelci v Jincích a protiletadlovci ve Strakonicích. Tedy jednotky, které nejsou tak "sexy".

K tomu bude armáda shánět další vojáky pro výstavbu třetí velké bojové formace - parašutistického pluku, jehož jádrem se stane prapor chrudimských výsadkářů. Vojáky bude třeba získávat jak do pluku, tak do 4. brigády, ve které dosud chrudimský prapor působí. Pluk má podle Opaty v budoucnu plnit funkci jednotky okamžité reakce a snížit zátěž kladenou na vojáky v misích.

Jenže se smělými plány je tu problém, o kterém se na výboru příliš nemluvilo. Armáda je - minimálně podle exporadce Šulce - přestárlá. "Průměrný věk rekrutů je teď 25 let, u vojáků 36 let. To je prostě příliš. S věkem klesá agilita, vojáci ztrácejí potřebný typ agresivity, usazují se, jsou méně ochotní ke stěhování, k nasazování," vyjmenovává Šulc.

Vhodnější by podle něj bylo, kdyby se lidé do armády dostávali i díky lépe nastavenému systému pobídek kolem dvaceti a novou kariéru případně řešili jako čerství třicátníci. "Tady lidé zahajují druhou kariéru třeba v pětatřiceti, osmatřiceti letech a je to pro ně už složitější. Vy chcete mít armádu mladší, abyste lidi, pro které to není celoživotní úděl, snadněji začleňoval na trh práce. Kromě toho budete díky tomu mít i mladší a použitelnější zálohy," říká Šulc.

Nejsou lidé, kteří by si uměli hrát venku a vykoupat se v rybníku

Demografie a množství lidí schopných a ochotných sloužit v armádě není jediná potíž. "Jako značné problémy do budoucnosti nevidím až tak počet lidí, ale mentální připravenost zájemců, protože se začíná vyprazdňovat generace X, tedy lidé, kteří ještě byli schopní hrát si venku a vykoupat se v rybníku. Dostáváme se ke generaci Y, k lidem, kteří žijí v podstatě ve svém virtuálním světě," řekl poslancům náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Armáda proto podle něj začíná připravovat postupy, kterým demografické a společenské změně čelit. "Jednak jde o to, kde tyto lidi získat, jednak jak je 'nastavit' do toho vojenského režimu," dodal Opata.

Aby armáda dokázala plnit současný rekrutační cíl - tedy přímým náborem získat 1650 vojáků ročně a na Univerzitu obrany dalších 350 -, musí každý rok oslovit kolem třiceti tisíc potenciálních zájemců. To není málo, populační ročník tvoří v České republice zhruba sto tisíc lidí. Armáda se je snaží lovit na náborových akcích.

Jenže těch, kteří odpadnou po cestě, je hodně. "Do vojenských nemocnic jich jde 6600, z toho počtu 40-50 procent není zdravotně způsobilých. Ze zbylého počtu rekrutujeme ony dva tisíce ročně," říká šéf agentury personalistiky Vratislav Beran.

Spíše než počet rekrutovaných, včetně nastupujících studentů Univerzity obrany, je ale lepším ukazatelem celkový počet vojáků, protože armádu ročně bezmála tisíc lidí opouští. Ať už proto, že odcházejí do důchodu, nebo na trhu práce narazí na zajímavější nabídku.

Tomu se vojsko snaží čelit růstem platů, který si v posledních letech vojáci celkem užili. Stále v průměru berou méně než pracovníci Generálního ředitelství cel nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů, oproti hasičům a policistům na tom ale jsou lépe. Už prostý svobodník si v průměru letos přijde na 27 tisíc korun čistého, o 6200 více než v roce 2014. Velitel čety v hodnosti poručíka si za stejnou dobu v čistém příjmu polepšil o deset tisíc korun.

 

Právě se děje

Další zprávy