Praha - Až sedm resortů v čele s ministerstvem obrany se podílí na přípravě nového předmětu, který by se žáci na středních, ale možná i na druhém stupni základních škol mohli začít učit už za tři roky.
Podrobnější informace o předmětu, který si poměrně rychle vysloužil přízvisko branná výchova, sdělila novinářům ministryně obrany Karla Šlechtová. Zdůraznila, že v žádném případě nemá jít o nesmyslná cvičení s gumičkami a igelitovými pytlíky na rukou a nohou z dob socialistického školství.
"Původní plán počítal se středními školami, já bych to ráda dostala i na druhý stupeň základních škol," řekla ministryně obrany na dotaz Aktuálně.cz Zatím počítá s tím, že by se civilní příprava obyvatel, jak na ministerstvu pracovně předmětu říkají, vyučovala jednu vyučovací hodinu týdně či za čtrnáct dnů.
Podrobnosti chce ministryně ještě vyjednávat s pedagogy, na krajské úrovni či se starosty. "Už měsíc a půl probíhají jednání s ministerstvem školství, chtěla bych školám pomoci vyjednat peníze na zavedení toho předmětu. Nabídneme také zaškolení pedagogů ze strany policistů, hasičů či vojáků," řekla.
Podle ní s plánem na vznik nového předmětu souhlasí i sociální demokracie, tedy strana, s níž ANO vyjednává o zformování vlády. Ve sněmovně bude potřeba ještě více hlasů, naděje na prosazení předmětu ale je reálná. První žáci by se podle Šlechtové civilní přípravu mohli začít učit do dvou až tří let. Zároveň bude třeba žákům v jiných oblastech učivo ubrat, aby se jejich rozvrhy dál neprotahovaly.
Návrh, co by měl nový předmět obsahovat, zahrnuje pozitivně i kontroverzně vnímané body. Podle Šlechtové by se žáci měli učit například zásadám první pomoci, zdravovědy či chování na horách. Do projektu má být vtažena i horská služba či hasiči.
Další oblastí, kterou chce Šlechtová zavést, je výuka, co dělat při teroristickém útoku na škole - experti v tomto případě učí žáky například to, jak zabarikádovat vstup do třídy. Protože nicméně takový scénář je v Česku extrémně nepravděpodobný, zaznívá námitka, že plošné nácviky spíše vzbudí v žácích pocit vysokého rizika.
Předmět má podle Šlechtové obsahovat i "vlasteneckou část". Právě na tu se kritici v době rostoucích nacionalistických tendencí v Evropě dívají s podezřením. Ministryně ale soudí, že seznámení dětí s vojáky, kteří jim přiblíží, proč vstoupili do armády, co v ní dělají a proč je Česko vysílá například do misí ve světě, může být jen přínosem.
Otazník se zatím vznáší nad deklarovanou ambicí v žácích na hodinách budit vlastenectví - jde o to, zda vůbec školám přísluší tuto agendu rozvíjet, nebo z ní dokonce žáky zkoušet a hodnotit.
