Česko v posledních dvou dekádách zažilo hned několik abnormálně teplých období, jako asi to nejhorší se ale zapsalo léto 2015. Teploty dosáhly i na 40 stupňů, z ulic rušných měst se stávala rozpálená topeniště, ve kterých lidé vedrem nejen trpěli, ale i umírali.
Minulé desetiletí během vln veder v Praze zemřelo průměrně dvakrát více lidí než ve třech předchozích dekádách, uvedli loni vědci z Akademie věd.
A podobně to bylo i v jiných zemích Evropy. Francie takto vzpomíná na rok 2003, Skandinávie zase na léto 2018, východ kontinentu největší horka zasáhla před třinácti lety v červenci. Letos s procházející vlnou vedra Kerberos možná padnou další rekordy.
V posledních dvaceti letech nic výjimečného. Dosud rekordní vlna veder za toto období postihla hned 83 procent území Evropy, zjistili vědci z Ústavu fyziky atmosféry a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR ve studii, jejíž výsledky publikoval odborný časopis Earth and Space Science.
"Toto číslo by bylo s velkou pravděpodobností ještě vyšší, kdybychom do studie mohli zahrnout data z léta 2022, které přineslo extrémní vlny veder mimo jiné do Spojeného království," dodává spoluautor výzkumu Ondřej Lhotka. Evropská výzkumná služba Copernicus ostatně označila loňské léto za to vůbec nejteplejší v historii kontinentu.
Co jsou vlny veder?
Vlny veder bývají definované jako několik dní trvající časové období spojené s abnormálně horkým počasím, které mohou být doprovázeny vysokou vlhkostí vzduchu. Posouzení toho, co je vlna veder a co pouhé běžné horko, se napříč zeměmi liší v závislosti na obvyklém počasí v určité oblasti. V Česku jde o minimálně tři po sobě jdoucí dny, kdy teploměry naměří alespoň třicet stupňů.
Vědci za pomoci dat Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí seřadili výrazné vlny veder napříč světadílem od poloviny minulého století a určili tak rekordní období pro každé místo Evropy. Vypracovali pak dvě mapy. Jedna zobrazuje rekordní vlny od roku 1950 do roku 2001, druhá pak do současnosti.
"V novější mapě je vidět, že sedm z deseti největších vln veder se staly v posledních dvaceti letech. Navíc zasahují o dost větší území. Například vlna veder z roku 1994 působí oproti těm novějším jako malý flek," popisuje Lhotka. V roce 2021 například horka postihla území o ploše asi 14 milionů kilometrů čtverečních, což je více než pevninská část Evropy.
Nejen že jsou vlny veder kvůli klimatické změně častější a teplejší, z dat také vyplývá, že se prodlužují. Zatímco v minulém století se držely v délce jednoho nebo dvou týdnů, v posledních dvaceti letech hned několikrát trvaly i několik desítek dnů - předloni to bylo dokonce šedesát.
Vůbec nejvýrazněji podle Lhotky vlnami veder trpí středomořské státy. "Často se o tomto území hovoří jako o hotspotu klimatické změny. Teplo tam sice bylo vždy, chápání vln veder se ale mění v čase, 36 stupňů ale běžně nikoliv. Vzhledem k vysušování krajiny ve Středomoří je to určitě ten nejzranitelnější region," říká Ondřej Lhotka. To se ukázalo v posledních letech, kdy země jako Řecko nebo Španělsko bojovaly s rozsáhlými lesními požáry.
Vědec rovněž upozorňuje, že zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se měl trend zhoršujících se vln veder v příštích letech zastavit. "Klimatické modely se shodují poměrně jasně. Dále bude probíhat překreslování mapy. Příliv teplého vzduchu se týká celého evropského kontinentu a nemyslím si, že by nějaký region měl být ušetřen," uvádí Lhotka.
Video: Vědkyně varuje před vedry: Nejhorší je "horká vlna". Zemřít mohou až stovky lidí (22. 6. 2023)
