Souvislost mezi vlnami veder a úmrtností zkoumali vědci z francouzského výzkumného ústavu ve zdravotnictví Inserm a barcelonského ústavu ISGlobal. Podle jejich výpočtů loni mezi 30. květnem a 4. zářím zabily vysoké teploty zhruba 61 800 lidí. Výsledky své studie zveřejnili v časopise Nature Medicine.
Největší vliv měla vedra na úmrtí v období od 18. do 24. července. V těchto dnech horka přispěla ke smrti více než jedenácti tisíc Evropanů. "To je velmi vysoké číslo," upozornil pro agenturu AFP výzkumník z Insermu Hicham Achebak.
Vědci vycházeli ze statistiky unijního Eurostatu, který sledoval počet úmrtí ve 35 evropských zemích. Data z roku 2022 porovnali s předchozími léty, čímž dostali počet úmrtí překračující průměr. Následně odečetli další neobvyklá úmrtí, jako například na koronavirus, a data srovnali s obdobími vysokých teplot.
"Když stoupá a klesá teplota, vždycky pozorujeme vzestup a pokles úmrtnosti," zhodnotila pro americký deník The New York Times vedoucí studie Joan Ballesterová.
Nejhorší je situace ve Středomoří. Loňské léto bylo ve Španělsku nejteplejší od začátku soustavných záznamů v roce 1961, ve Francii dokonce druhé nejteplejší od roku 1900. Na Španělsko připadalo v souvislosti s vedry 237 úmrtí na milion obyvatel, ve Francii to bylo 73. Nejvyšší údaj vykázaly Itálie a Řecko, a to bezmála 300 úmrtí na milion obyvatel.
Nejzranitelnější skupinou jsou ženy starší 80 let, mezi mladšími lidmi umírali spíš muži - u žen proto, že se dožívají více let, a u mužů z toho důvodu, že mají v mladším věku horší zdravotní stav, ale také proto, že častěji pracují venku, například na stavbách, vysvětluje Ballesterová.
Výhled na letošek
Data z minulého týdne, který byl nejteplejším v historii měření, naznačují, že letošní léto bude pravděpodobně ještě horší.
Vědci varují, že pokud evropské státy nepřipraví opatření, která by dopad veder na obyvatele zmírnila, bude počet úmrtí dál narůstat. Podle odhadů by se počet úmrtí mohl do roku 2030 zvýšit na 68 tisíc ročně a do roku 2040 na 94 tisíc ročně.
"V ideální společnosti by nikdo neměl zemřít kvůli vedru," myslí si Ballesterová.
Video: Vedro v Česku. Vědkyně označila kritickou teplotu pro tělo. Už jsme jí dosáhli, říká Hana Hanzlíková z Akademie věd.
