Praha - Vláda schválila radikální návrh, jak zamezit stavbám dalších fotovoltaických elektráren na polích, loukách a dalších zemědělských pozemcích.
Novela zákona o obnovitelných zdrojích, kterou předložilo ministerstvo průmyslu, počítá s tím, že by zvýhodněnou výkupní cenu slunečního proudu získaly napříště jen fotovoltaické panely umístěné na střechách a zdech budov.
To by prakticky vedlo k zastavení slunečních elektráren na zemi, protože by se kvůli standardním výkupním cenám nevyplatily.
Podle informací Aktuálně.cz chce vláda, aby se předloha projednala v parlamentu ve zkráceném řízení, takže teoreticky by mohla platit třeba už od listopadu.
Co říká návrh zákona
"V případě elektřiny vyrobené využitím energie slunečního záření se podpora vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny, která je umístěna na střešní konstrukci nebo na obvodové zdi budovy spojené se zemí pevným základem."Platnost letos, nebo na jaře?
V návrhu, který má Aktuálně.cz k dispozici, se uvádí, že "zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení".
To by ovšem mělo zásadní dopad do rozestavěných elektráren, jejichž majitelé počítají s připojením do sítě až třeba v prosinci. Výhodné výkupní ceny totiž podle původních představ státních úřadů měly skončit až od ledna.
Tím by o peníze přišli nejen podnikatelé, ale i banky, které na tyto projekty půjčují nemalé peníze. A stát by se vystavil hrozbě arbitráží.
Premiér Petr Nečas i ministr průmyslu Martin Kocourtek ovšem tvrdí, že novela začne prakticky platit až na jaře příštího roku. "Od 1. března 2011 skončí podpora fotovoltaických elektráren, které jsou umístěny na zemědělské půdě," konstatoval Nečas.
V předloze, která z ministerstva průmyslu mířila na vládu, ovšem tento termín není. Je ovšem možné, že ho tam zanesl kabinet až dodatečně na svém středečním jednání.
Konec podpory pro samovýrobu proudu
Návrh novely zákona o obnovitelných zdrojích počítá i s tím, že kromě fotovoltaických elektráren na polích, loukách a dalších pozemcích by o podporu přišly i takzvané ostrovní systémy, kdy sluneční elektřina neproudí do elektrizační soustavy, ale na vlastní spotřebu.
"Za situace, kdy je vysoký rozdíl mezi výkupní cenou a příspěvkem na výrobu, systém nemotivuje k efektivnímu využití vlastní spotřeby. To může být zneužito k čerpání příspěvku a neefektivnímu využívání či maření vyrobené energie," uvádí se v důvodové zprávě předložené novely.
Úspora? Skoro 8 miliard korun
Pracovníci ministerstva průmyslu odhadují, že přijetím novely by stát ušetřit miliardy korun, protože by nemusel vyplatit tak vysokou podporu slunečním elektrárnám. Zároveň by příští rok nemusela o tolik zdražit elektřina.
"V případě neudělení podpory velkým solárním projektům umístěných na volné ploše a zrušení příspěvku na elektřinu vyrobenou v ostrovních systémech nebude do konce roku realizováno minimálně 700 megawatt. Teoretická finanční úspora je tedy minimálně 7,8 miliard korun," uvádí se v důvodové zprávě k novele.
A co solární panely na skládkách?
Edvard Sequens ze sdružení Calla nerozumí tomu, proč se narychlo přijímá novela, když se chystá zcela nový zákon o obnovitelných zdrojích a navíc se od ledna sníží výkupní ceny z fotovoltaiky.
"Vnímáme aktivitu ministrů spíše jako předvolební rádoby ukázku akceschopnosti v hysterii, která panuje kolem solárních elektráren," soudí Sequens.
Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha uvítal, že stát nebude podporovat solární systémy na zemědělské půdě. "Ale nedává smysl, že ministři chtějí podporovat solární elektrárny na střechách a nikoli na skládkách nebo v průmyslových areálech," dodal Kotecký.
