Praha - Česko chce do roku 2017 přijmout 1500 uprchlíků. Vláda v tomto rozsahu udělila mandát ministru vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD), který bude o problematice běženců ve čtvrtek jednat s unijními ministry, řekl novinářům během nočního zasedání kabinetu místopředseda vlády Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). První uprchlíky by Česko mělo přijmout v září. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že půjde o jednorázovou solidární akci.
"Návrh mandátu, se kterým pan ministr pojede jednat, je, aby během let 2015 až 2017 jsme přijali 1100 lidí z prostoru Evropské unie a 400 mimo prostor Evropské unie, kteří jsou v těch hrozných podmínkách v uprchlických táborech, především v Jordánsku, Kurdistánu a Sýrii," řekl Bělobrádek.
Většina uprchlíků by tak měla být z Itálie a Řecka. S Evropskou unií chce česká vláda podle Bělobrádka vyjednávat o tom, jak bude nastaveno vracení uprchlíků, kteří v Česku neuspějí se žádostí o azyl.
Mandát podle něj neobsahuje žádná kritéria výběru. Kvůli množství migrantů ale některá omezení nastavena budou muset být, poznamenal Bělobrádek. Dodal, že Česko do uprchlických táborů vyšle odborníky, kteří s migranty zahájí azylové řízení. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza na Twitteru uvedl, že si bude Česko uprchlíky samo vybírat.
Ceska republika do roku 2017 prijme 1500 uprchliku. 400 prijde z uprchlickych taboru, 1100 z Italie ci Recka. Vyber bude na nas. #migrace
— Tomas Prouza (@CZSecStateEU) 8. Červenec 2015"Jednorázové částečné přerozdělení uprchlíků vnímám jako naši nezbytnou pomoc v současné krizové situaci, která odpovídá možnostem České republiky, nikoliv jako řešení problému, který má dnes Evropa s migrací," okomentoval rozhodnutí vlády Sobotka.
Dodal, že EU se musí nyní "primárně věnovat zajištění řádného fungování schengenské hranice a realizaci návratové politiky u nelegálních ekonomických migrantů". Je podle něj také nutné razantně zasáhnout proti pašeráckým sítím a stabilizovat země, které jsou zdrojem migračních vln včetně vybudování zařízení pro žadatele o azyl mimo hranice Evropské unie.
Chovanec české rozhodnutí ve čtvrtek představí na neformálním zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra zemí Evropské unie. Osmadvacítka se pokouší situaci v jižních zemích bloku řešit návrhy na přerozdělení běženců. Členské státy na červnovém summitu odmítly možnost povinných kvót, přijímání uprchlíků chtějí zachovat na dobrovolné bázi.
Země by si měly během dvou let rozdělit 40.000 uprchlíků z Itálie a Řecka. Dále by unijní státy měly přijmout 20.000 běženců, kteří jsou v uprchlických táborech mimo evropské území. Podle původní představy Evropské unie mělo Česko letos a příští rok přijmout dohromady přes 1850 běženců.
V případě utečenců v Itálii a Řecku jde o lidi, kteří žádají o azyl. Byli by přemístěni do detenčních zařízení v Česku, v nichž by se s nimi azylová procedura dořešila. Druhá skupina zahrnuje lidi v táborech mimo Evropu, kteří mají na mezinárodní právní ochranu nárok.
