Praha - Podle archeologů leželo devadesát procent romského koncentračního tábor v Letech v areálu vepřína. Vyplývá to z čerstvé zprávy, kterou v pátek zveřejnil Památník Lidice i z leteckých snímků z roku 1949. Stát proto hodlá vepřín ještě letos vykoupit, následně zbourat a vybudovat na místě důstojný památník. Ve čtvrtek jednali zástupci dvou ministerstev s majitelem výkrmny společnosti AGPI o ceně jejich podniku.
Česko již od dob prezidenta Václava Havla hovoří o tom, že stát vepřín koupí a zbourá. Dosud se tak nestalo, což kritizuje řada mezinárodních organizací, které ze zabývají ochranou lidských práv.
"Byl bych rád, kdyby vláda mohla rozhodnout o případném výkupu vepřína v Letech ještě do konce svého mandátu. Vepřín narušuje pietu celého místa, kde lidé trpěli v koncentračním táboře a odkud byli deportovaní na smrt do Osvětimi," řekl v pátek premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Schůzka zástupců ministerstev a firmy proběhla ve vyhrazeném režimu, což znamená, že její závěry jsou tajné. "Tudíž v žádném případě nemohu nijak komentovat případné cenové nabídky, pokud byly včera předloženy. Snad mohu prozradit, že spíše než o konkrétní ceně se mluvilo o způsobu stanovení struktury ceny za případný odkup velkovýkrmny vepřů," uvedl ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD).
Ten obchod dojednává společně s ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL). Oba odmítají cenu zveřejnit. Utajený je zatím také znalecký posudek na hodnotu vepřína, který si ministři nechali zpracovat, aby měli podklad pro jednání se společností AGPI.
Herman si myslí, že k odkupu by mělo dojít letos v září. "Nevidím důvod, proč by se tento obchod měl zadrhnout," dodal ministr kultury. Podle něj potrvá ještě měsíce, než dojte k demolici vepřína. Jen na ukončení chovu totiž majitel prasat potřebuje půl roku.
Podle jednatele AGPI Jana Čecha se jednání týkalo především toho, z čeho se konečná částka bude skládat. "Dávali jsme dohromady varianty, jak dojít k ceně. U domu je postup jasný, ale v tomto případě se do sumy zahrnuje více faktorů než jen hodnota budovy, která na pozemku stojí," vysvětlil Čech s tím, že diskuse potrvají ještě několik týdnů. Ve výsledné částce se může odrazit to, jak firma a stát ocení budovy vepřína, zda připočítá zisky podniku či náklady na výstavbu nového areálu a přesun výroby. Čech upřesnil, že cena nepřesáhne miliardu korun.
Přestože prezident Miloš Zeman podporuje variantu, aby výkrmna zůstala stát a dál fungovala, bude velká část vlády podporovat zbourání podniku. Nepůjde jen o ministry Chvojku a Hermana, odkup dlouhodobě podporuje i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).
"Podpořím to. Pořád mám před očima hromadný hrob více než stovky dětí, které tam zemřely kvůli podvýživě a různým nemocem. Jinak o detailech dohody zatím nic nevím. Pokud stávající vlastníci požadují přemrštěnou cenu, tak je to samozřejmě složité," řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
V rozpočtu částka zatím chybí
Definitivní rozhodnutí zástupců lidovců - ministra zemědělství Mariana Jurečky a vicepremiéra Pavla Bělobrádka, nebo šéfa ANO Andreje Babiše bude záležet na podmínkách a ceně obchodu. "Principiálně souhlasím, ale konečné rozhodnutí bude až na základě konkrétních podmínek," dodal Jurečka.
Ministerstvo financí zatím v rozpočtu na příští rok nevyčlenilo částku na výkup vepřína. "Ministerstvo kultury doposud nevzneslo žádný požadavek na rozpočtování finančních prostředků za tímto účelem, proto s ním v parametrech státního rozpočtu na příští rok nepočítáme," uvedl Filip Běhal z tiskového odboru ministerstva financí.
Romský koncetrační tábor fungoval v letech 1940 až 1943, kdy jej nacisté nechali zbourat, zbytky dřevěných staveb spálili. Proto dosud nebylo zcela jasné, kde ubikace pro stovky vězňů stály.
"Asi devadesát procent plochy tábora se nachází v areálu vepřína, ovšem v jeho severozápadní části, která není zastavěna a je využívána jako pastvina. Jen velmi malá část na jihovýchodní straně zasahuje pod haly vepřína," uvádí nová zpráva archeologa Pavla Vařeky z katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni.
Z jeho záznamů také plyne, že táborový hřbitov zřejmě ležel v lokalitě dnešního památníku obětí z Let. "Nelze vyloučit, že při budování památníku byly některé kameny umístěné v pietním prostoru zpuštěny přímo do hrobových jam," píše zpráva archeologů.
Táborem prošlo celkem 1309 vezňů. Většina, včetně množství dětí, zemřela. Polovinu obětí z Let nacisté deportovali do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II - Birkenau. Čtvrtina v táboře zemřela a jedna čtvrtina byla propuštěna či uprchla.
