Praha - V neděli se v Letech u Písku, na místě bývalého koncentračního tábora pro české Romy, sejde obrazně řečeno celý svět.
Zatímco české politické špičky si připomínku utrpení romských obětí holocaustu nechají ujít, pietního aktu se zúčastní vysoký počet zahraničních velvyslanců zastupující v Česku své země.
Nebude mezi nimi chybět blízký spolupracovník amerického prezidenta Baracka Obamy, ambasador USA Norman Eisen, francouzský velvyslanec Pierre Lévy či ambasadorka Velké Británie Sian MacLeodová a zástupci dalších zemí včetně Německa.
Diplomaté podle svých slov chtějí ukázat zdejší romské komunitě svou úctu a poukazují i na současnou situaci českých Romů.
V Letech se odehraje tichá pietní akce, která připomene, že za války byla zavražděna většina z asi šesti a půl tisíců českých Romů.
Přes zcela odlišnou atmosféru obou akcí připomíná účast světových diplomatů na pietní vzpomínce v Letech podporu, kterou zahraniční ambasadoři věnovali ve jménu lidských práv už jiné zdejší menšině. Třináct zahraničních diplomatů loni zaštítilo festival Gay Pride. A to navzdory českému prezidentovi Václavu Klausovi, který se o akci lidí s menšinovou sexuální orientací vyjádřil kriticky.
Za politiky Töpfer
Nejvyšší domácí politickou „šarží" budou v Letech u Písku senátoři, Tomáš Töpfer a Pavel Eybert z ODS.
„Účast premiéra, bohužel, neumožňují jeho časové dispozice, a proto pověřil účastí na pietním aktu v Letech vládní zmocněnkyni pro lidská práva Moniku Šimůnkovou, která má tuto problematiku ve své gesci," vzkázal Aktuálně.cz mluvčí vlády Michal Schuster.
Zástupce vyšle i Pražský hrad a další české instituce.
Pro české politiky je otázka tábora v Letech citlivá už dlouhá léta. Jde hlavně o to, že na místě, kde byl koncentrační tábor, dnes stojí vepřín. Jeho zápach stále hyzdí místo piety, které se českým úřadu v posledních letech alespoň podařilo zrekonstruovat do podoby muzea pod otevřeným nebem.
Výbor pro odškodnění obětí romského holocaustu o zbourání vepřína celé ty roky usiluje. Premiér Petr Nečas už v roce 2010 přiznal, že jeho kabinet potřebné desítky milionů na odstranění prasečáku mít nebude. Česko za vepřín na místě historické tragédie bylo v minulosti mnohokrát kritizované zahraničními osobnostmi i institucemi.
Naučnou stezkou kolem vepřína v Letech:
Diplomat: Pozor na krizi
Šéf Výboru Čeněk Růžička dává letošní zájem zahraničních představitelů o účast na pietě do souvislosti s rostoucím napětím mezi většinou a romskou menšinou, která se projevila například loni při nepokojích na Šluknovsku nebo rostoucí podporou extremistů.
„Účast velvyslanců má vzrůstající tendenci. Myslím, že to souvisí s narůstající averzí mezi zdejší většinou a romskou menšinou," míní Růžička.
Přes spory mezi Romy a českými politiky v záležitosti bývalého lágru v Letech je patrný kontrast mezi vyjádřeními českých představitelů a vyslanců ze zahraničí.
Pro velvyslance Francie v Praze, Pierra Lévyho místo vzbuzuje velké dojetí, které chce s Čechy sdílet.
„Společně musíme jednat tak, aby se tyto hrůzy neopakovaly. V našich zemích zasažených hospodářskou krizí musíme sdílet odpovědnost a dbát na to, aby nejslabší obyvatelstvo, zejména pak romské, v nich našlo své společenské místo," uvedl velvyslanec.
„Chápejte mě dobře, nechci nikoho poučovat, jde o to, abychom sdíleli zkušenosti a byli ve svých zemích obezřetní vůči hnutím, jejichž působení je v rozporu s našimi hodnotami," dodal také Lévy.
Uznání pro Romy z Británie
V Letech, stejně jako loni, nebude chybět velvyslanec USA Norman Eisen.
"Spojené státy americké jsou významným zastáncem lidských práv po celém světě a cítíme, že památníky, jako je ten v Letech, musí být důstojně připomínány, aby se nezapomnělo na to, že se tato zvěrstva udála, a upozornilo na to, že se nikdy nesmí opakovat," uvedl mluvčí americké ambasády Paul Oglesby. Připomněl také, že USA se staly pozorovatelským národem v iniciativě Dekáda romské inkluze, která pomáhá zlepšit integraci Romů v jejich domovských zemích.
Pro britskou velvyslankyni Sian MacLeodové je prý účast na pietním aktu v Letech velká čest.
"Tato akce je připomenutím utrpení Romů během druhé světové války a připomenutím schopnosti člověka chovat se nelidsky. Tento pietní akt chápu jako projev uznání a respektu romské komunitě. Je mi opravdu velikou ctí, že se ho mohu zúčastnit," vzkázala ambasadorka Aktuálně.cz.
Českou vládu bude v Letech reprezentovat zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Pro ni je smutné výročí v Letech, které připomíná zřízení "cikánského tábora" v roce 1942, tedy přesně před sedmdesáti lety, "povinné datum".
"Nesmíme zapomenout, co se v Letech stalo a jaké martyrium tam Romové prožili, zvlášť v době, kdy je situace v tomto směru vyostřená. I v kontextu současné komplikované situace v soužití majority a Romů v České republice je třeba nezapomínat tuto tragickou etapu dějin, kdy během druhé světové války byla vyvražděna většina českých Romů," uvedla Šimůnková.
Původně "pracovní" a "sběrný" tabor se právě před sedmdesáti lety změnil na lágr sloužící k "potírání cikánského zlořádu". Internací v Letech prošlo 1309 osob, tři sta lidí v táboře zemřelo, pro vice než čtyři sta Romů se tábor v Jižních Čechách stal přestupní stanicí do plynových komor v Osvětimi.
Lágr byl nacisty uzavřen v roce 1943.
Podle Muzea romské kultuy v Brně žilo před válkou na území Česka 6540 osob označených za Cikány, nacisty řízenou genocidu přežily jen stovky z těchto lidí. Po roce 1945 začali přicházet za prací Romové především z romských osad na Slovensku.
Naučnou stezkou kolem vepřína v Letech:
