Praha - Nejvyšší kontrolní úřad, jehož prezidenta Františka Dohnala poslal nyní státní zástupce před soud, vydal čtyři zprávy o tom, jak stát přichází o obrovské částky v nevýhodných zakázkách.

Prezident NKÚ je obžalován za to, že za nepřiměřené pohodlí utratil zbytečně z rozpočtu úřadu skoro milion korun. V zakázkách, které Dohnalovi kontroloři ve zmíněných zprávách popsali, jde o desítky miliard.

Vláda ani parlament zprávy Dohnalových podřízených dosud nečetly.

Manipulace na D47

Z toho, že bydlel v nepřiměřeně vybaveném bytě a neoprávněně utratil 900 tisíc korun, policie Dohnala obvinila letos v dubnu, v den jeho padesátých narozenin. Za čtyři další měsíce získali elitní policisté z protikorupční jednotky argumenty, které přesvědčily státního zástupce, aby případ poslal k soudu.

Během stejné doby publikoval Nejvyšší kontrolní úřad čtyři zprávy, které odhalují historicky největší ztráty, které stát nesprávným postupem politiků a úředníků utrpěl, respektive ztráty, které státu hrozí.

Ještě v dubnu NKÚ informoval o investicích do nejdražší české dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou přes Ostravu na polské hranice.

Stavbu za 50 miliard s termínem dokončení v roce 2008 schválila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) podle zfalšovaných podkladů. Návrh ministra dopravy Milana Šimonovského (KDU-ČSL) nezapočetl dílčí stavby za 15 miliard a tím vládu přesvědčil, že stavba bude efektivní.

Ministr Gustáv Slamečka (nominován za ODS) o čtyři roky později připustil, že D47 bude o 10 miliard dražší a že se dokončí nejdříve v roce 2012.

Společně s Alešem Řebíčkem (ODS) zároveň porušili zákon, když celkem 9 miliard z dluhopisů určených výhradně na stavbu ostravské dálnice utratili za jiné stavby. Proto dnes chybí ministru Vítu Bártovi (VV) peníze na dokončení některých dílčích staveb včetně obchvatu Bohumína a Místecké radiály v Ostravě.

Plýtvání na koridorech

Květnová zpráva NKÚ pak připomněla, že v letech 2001 a 2002 naplánoval sociálnědemokratický ministr dopravy Jaromír Schling stavbu III. a IV. koridoru, která měla zrychlit dopravu v západních a jižních Čechách a na severní Moravě.

Zatímco Schling chtěl do roku 2010 za koridory utratit 97 miliard korun, jeho nástupce Milan Šimonovský (KDU-ČSL) cenu zvýšil na 117 miliard a termín dokončení posunul do roku 2016. Gustáv Slamečka pak zdražil na 135 miliard s odkladem o další dva roky.

Podle zprávy NKÚ byla už Schlingem plánovaná investice na hranici efektivity a zdražování nepřináší žádný užitek. Kontroloři tvrdí, že ministerstvo dopravy dostatečně nezdůvodnilo, proč se stavby zdražují a odkládají.

Konkrétním příkladem zdražení je změna projektu IV. koridoru na čtyřkilometrovém úseku mezi Bystřicí u Benešova a Tomicemi. O prodloužení úseku, kde vlaky pojedou rychlostí 160 kilometrů, rozhodl Řebíček a cena se zvýšila o 1,5 miliardy.

Právě tento případ zaujal nezávisle na zprávě NKÚ Víta Bártu, který na IV. koridor poslal ministerskou kontrolu.

Chyba v ekologické zakázce

Další zpráva kontrolorů přišla v červnu. Dohnalův úřad upozornil, jak riskantní je velká ekologická zakázka, kterou ministr financí Miroslav Kalousek (dnes TOP 09) vypsal s poptávkovou cenou 101 miliard, s DPH za 120 miliard.

Nejvyšší kontrolní úřad tvrdí, že Kalousek vychází z chybných předpokladů, když plánovanou cenu odvozuje od celkové výše státních garancí za likvidaci ekologických zátěží vzniklých před privatizací. Tyto garance podle NKÚ nehodnotí škody na životním prostředí a neodhadují náklady na jejich likvidaci, ale byly odvozeny od ceny privatizovaného majetku.

Jediný odhad nákladů na likvidaci škod nabídlo ministerstvo životního prostředí ve výši cca 30 miliard bez DPH. Podle zprávy NKÚ by však mohly být náklady ještě nižší.

Cena za dosud odstraněné škody dosahuje čtvrtinu ceny, kterou v těchto případech dosahovaly vládní garance. Garance za škody v ostravských dolech dosahuje desetinásobek předpokládaných nákladů za jejich likvidaci.

Státu hrozí riziko, že utratí třikrát a čtyřikrát víc. Ministr Kalousek poslal odpověď na vládu, ta ji bude projednávat za týden.

Mikuláš pro České dráhy

Nejtvrdším kalibrem z arzenálu NKÚ byla červencová zpráva o smlouvě, kterou loni 2. prosince uzavřel ministr dopravy Slamečka s Českými drahami.

Zajišťuje monopol státního podniku pro osobní železniční dopravu na příštích deset let. Vláda se ve smlouvě zavazuje, že v letech 2010-2019 bude doplácet Českým drahám ztráty na dosavadní úrovni. Dráhy se naopak nemusely zaručit, jak velký bude rozsah nabízených služeb, ani se nezavázaly k žádným investicím. 

Loni dráhy utratily za osobní dopravu 20,5 miliardy, cestující ale zaplatily za lístky jen 6,6 miliardy. Státní rozpočet drahám přispěl sedmi miliardami a kraje 5,6 miliardami. Krajům s příspěvkem pro dráhy pomohl stát mimořádnou dotací 3 miliardy.

Podle platné smlouvy budou stát i kraje přispívat drahám stejnou částkou i letos, mimořádná dotace pro kraje se stane běžným pravidlem. V dalších letech se dotace zvýší o inflaci.

Zpráva NKÚ upozorňuje, že Fischerova vláda při uzavření smlouvy s Českými drahami obešla evropské směrnice a překročila pravomoc, kterou jí dává zákon.

Co přijde dál

Prezident NKÚ Dohnal čeká na soud a mezitím bude čelit kárné žalobě, kterou proti němu vede viceprezident NKÚ Miloslav Kala. Ten chce prokázat, že prezident poškozuje dobré jméno úřadu.

Pokud bude Dohnal odsouzen, opustí post v čele NKÚ. Stejné důsledky může mít jeho neúspěch při kárné žalobě. Pokud se prokáže, že svému úřadu škodí, může sněmovna navrhnout prezidentu Klausovi jeho odvolání.

Ještě dříve však vyjdou další kontrolní zprávy, které mohou upozornit, že státní rozpočet přichází o miliardy také jinde. V říjnu vyjde zpráva, jak efektivní jsou investice do dálnic. Předem je jisté, že kontroloři našli značné nepořádky při stavbě jihočeské dálnice D3, pro níž rozjeli speciální kontrolu.

V listopadu bude zveřejněno, jak efektivně kraje investují evropské dotace do rekonstrukcí silnic II. a III. Napřesrok v březnu bude uzavřena kontrola, jak armáda nakupuje zbraně včetně obrněných transportérů a dopravních letadel, poté se ověří, jestli je pro stát výhodné postavit v Ústřední vojenské nemocnici ubytovnu pro sestry a parkoviště s celkovými náklady 5,5 miliardy korun.