Podle průzkumu Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v základních školách prezentovaného letos v říjnu, má až 40 procent žáků devátých tříd příznaky deprese.
V průzkumu na jaře letošního roku odpovídalo asi 400 respondentů, polovina ve věku 12 až 15 let, polovina starších. "Dvaasedmdesát procent se bojí vyhledat pomoc, protože si jejich okolí nemyslí dobré věci o duševním onemocnění," uvedla k průzkumu terapeutka Barbora Pšenicová z Nevypusť duši. Více než polovina se podle ní bojí, že si někdo bude myslet, že se o ně nestarají dobře jejich rodiče. Oboje jsou podle ní názory, které děti zřejmě odposlechly od dospělých.
Více než polovina mladých uvedla, že se potýká s nedostatkem spánku, starostmi o sebe či okolí nebo nesoustředěností a nepozorností. Ve svém okolí nepozornost vidí přes 70 procent dotazovaných, více než dvě třetiny zaznamenaly v okolí lži či podvádění nebo zvýšenou agresi. Jako klíčová se podle průzkumu pro prožívání všech těchto situací ukázala kvalita vztahu s rodiči.
Ve svých nárocích na případnou pomoc téměř tři čtvrtiny uvedly, že chtějí být hlavně respektováni a vyslyšeni, nehodnoceni. Velká část žádá záruku anonymity a bojí se, že jimi sdělené informace mohou být zneužity. Téměř polovině by vyhovovalo, kdyby byla pomoc možná i on-line. Dostupnější by také měly být informace, kde a jak je možné si o pomoc říct.
"Výzkum ukázal to, že bychom měli mnohem lépe propojit psychologické služby se školou," řekl k výsledkům primář dětského oddělení Psychiatrické nemocnice Bohnice Michal Považan. Podle Radky Votavové z Centra vzdělávání Fokus Praha často ani žáci a studenti nevědí, že a k čemu ve škole pracoviště výchovného poradce či školního psychologa je. "Nikdy by tam nešli, protože by je někdo viděl, že tam jdou," doplnila. Obávají se také, že škola musí o všem informovat rodiče.
Jako důležité v péči o své duševní zdraví mladí podle průzkumu nejčastěji považují možnost mít se komu svěřit, kvalitní spánek a koníčky nebo domácího mazlíčka. Mladší děti by se nejčastěji o pomoc obrátili na rodiče (78 procent), třetina na učitele. Starší by ve většině probírali své potíže s kamarády, na rodiče by se obrátila polovina.
V roce 2021 vyhledalo podle Nevypusť duši odbornou pomoc necelých 59 tisíc dětí a mladistvých, podle odhadů by ji ale potřebovalo zhruba 270 tisíc z nich. Kapacity jsou ale nedostatečné, čeká se zhruba šest měsíců. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové je zásadní pro udržení duševního zdraví dětí i rychlá a dostupná pomoc rodinám, které se dostanou do nějakých těžkostí, ať už finančních nebo domácího násilí.
