Praha - Orwellovský svět státního dohledu není levný. Již více než čtyři roky platí pro firmy provozující takzvané služby elektronických komunikací povinnost uchovávat podrobné údaje o všech telefonátech, e-mailech a jiné komunikaci. Tato povinnost pro Česko vyplývá z požadavků Evropské unie.

Zaznamenávají se informace o každém telefonickém spojení, textové zprávě či odeslaném e-mailu. Stát si proto může snadno dohledat, kdo, kdy a komu telefonoval, kde se nacházel, komu posílá e-maily a textové zprávy anebo s kým chatuje na ICQ nebo Skypu. Protože to pro mobilní operátory, poskytovatele internetu a další firmy podnikající v oboru představuje náklady navíc, jsou jim tyto peníze hrazeny ze státní pokladny.

Miliony ročně

"Od ledna do října letošního roku proplatila policie poskytovatelům služeb elektronických komunikací faktury za více než 122,8 milionu korun za uchovávání provozních a lokalizačních údajů a zřizování rozhraní pro připojení odposlouchávacího zařízení," uvedla podplukovnice Pavla Kopecká z Kanceláře náměstka policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování.

Zhruba pětina této částky připadá na uchovávání provozních a lokalizačních údajů. Za deset měsíců to činí zhruba 25 milionů korun.

Vedle již zmíněných nákladů však existují i jiné. Dalších 32 milionů korun zaplatila policie za vyžádání konkrétních údajů od operátorů, protože musela uhradit náklady na jejich vyhledání a poskytnutí.

Dodržování povinností

Seznam firem, které jsou dle zákona o elektronických komunikacích povinné uchovávat takzvané provozní a lokalizační údaje, je obsáhlý. V databázi vedené Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) je více než dva tisíce subjektů.

Patří do ní totiž každý poskytovatel služby, která spočívá v přenosu informací a jež je poskytována veřejně -z jejího využívání tedy nikdo není předem vyloučen. Zhruba 1500 firem z databáze je dle ČTÚ v oboru skutečně aktivních. Všechny společnosti v seznamu sice mají ze zákona stejnou povinnost údaje uchovávat, ale ve skutečnosti to zřejmě činí pouze největší provozovatelé služeb.

"Provozní a lokalizační údaje uchováváme po dobu šesti měsíců. Úhradu nákladů určuje prováděcí předpis a jejich uchovávání pravidelně kontroluje především Úřad pro ochranu osobních údajů," uvedl na dotaz týdeníku EURO mluvčí Telefóniky O2 Martin Žabka. Totéž řekli i představitelé dalších velkých společností, jako jsou T-Mobile nebo Vodafone. Malé firmy však nikdo nekontroluje.

Více než sto tisíc žádostí

U většiny ze dvou tisíc podnikatelů v oblasti elektronických komunikací státní kontrola plnění povinnosti vypadá tak, že firmy jednou ročně, vždy ke konci roku, vyplní elektronický formulář. A do něj uvedou, kolikrát po nich oprávněné orgány žádaly jednotlivé informace.

"U většiny společností v seznamu - s výjimkou deseti největších - je uvedena nula," sdělil jeden z vysoce postavených úředníků Českého telekomunikačního úřadu. Tuto povinnost tedy mohou vnímat spíše jako formalitu.

Dle zástupce jedné z malých telekomunikačních firem společnosti spoléhají na to, že po nich státní orgány nebudou nic chtít, a proto se povinnosti raději vyhnou. Znamená to pro ně totiž práci navíc a nemalé náklady. Ty sice dostanou od státu zpátky, ale s určitým zpožděním, což může pro ně znamenat negativní zásah do peněžních toků.

"Vyhláška ukládá povinnosti, které se však nedodržují, což nikdo nekontroluje ani nesankcionuje. Pravděpodobně proto, že by to znamenalo náklady pro státní rozpočet ve formě náhrad za zavedení uchovávacích systémů. A tyto peníze ve státní pokladně nejsou," říká další z pražských právníků, kteří se zabývají oblastí telekomunikací a IT.