Se šikanou ve škole má zkušenost většina českých dětí. Podle šetření společnosti Scio se s fyzickým ubližováním setkají asi dvě třetiny žáků základních škol, s posmíváním pak dokonce 85 % dětí. "Slovní ubližování je s věkem celkem stabilní. Fyzické šikany u starších dětí ubývá," uvedl Jan Šotola ze společnosti Scio, která šetření provádí už 14 let.
Proti šikaně ve školách se před více než dvěma lety rozhodli bojovat také tři studenti brněnského gymnázia, kteří vytvořili aplikaci Nenech to být. "Je to on-line schránka důvěry, přes kterou mohou děti upozornit, že se oni nebo jejich spolužák ve třídě necítí dobře," vysvětlil jeden ze zakladatelů platformy Jan Sláma.
Za necelé tři roky provozu přijali v aplikaci už 4614 upozornění. Služba je anonymní, a odesílatel se tedy nemusí bát, že by se upozornění obrátilo proti němu. "Ptáme se především na oběť. Nenahlašuje se agresor, ale upozorňuje se na to, že někdo potřebuje pomoc," dodal Sláma.
Při nahlášení je třeba vyplnit pouze název školy, jméno a třídu oběti a případné další poznámky. V případě, že je škola, na které se problém vyskytl, do aplikace zaregistrovaná, upozornění přijde přímo osobě, která by se ve škole problémem měla zabývat, což je obvykle výchovný poradce, školní psycholog nebo metodik práce.
I když ale škola nepatří mezi 1600 zaregistrovaných, tvůrci aplikace se problém pokusí řešit. "Nejsme schopni zaručit, že se upozornění do školy dostane, ale pokusíme se o to," řekl Sláma a dodal, že škol, které zprávu ignorují a odmítnou problém řešit, je jen málo.
Placená verze nabídne on-line poradenství
V pondělí spustili tvůrci aplikace rozšířenou verzi, která nabízí například tipy a metodické materiály, jak šikaně předcházet. Jednou z novinek je on-line poradenství. "Zaměstnanci školy mohou kontaktovat naši odbornici Terezu Barnatovou, která jim poradí, jak postupovat při řešení problému," vysvětlil další ze zakladatelů aplikace David Špunar.
Další novinkou je, že upozornění o problému už nechodí školním psychologům nebo výchovným poradcům na e-mail, ale do on-line administrace, kam mají přístup všichni, které tam škola přidá, tedy například i ředitel nebo jiní pedagogové. "Je tam vidět počet případů, které je možné označit jako vyřešené nebo nevyřešené, a školy tak mají vlastní on-line evidenci," uvedl Špunar. U každého problému je navíc možné přidat jeho popis, jména obětí nebo třídu a učitelé si do platformy mohou také psát komentáře a diskutovat nebo sdílet zkušenosti.
Na tvorbě rozšířené verze spolupracovali studenti se společností Scio. Kromě finanční podpory pracovníci společnosti pomohli také v oblasti programování nebo tvorby metodik, kde využili také zkušenosti ze Scio škol, které společnost provozuje. "Už jsme nechtěli o šikaně jen psát a mapovat ji, ale také školám s jejím řešením pomoct," řekla Eliška Sovová, která má projekt ve Scio na starosti.
Cena rozšířené verze se odvíjí od počtu žáků, které škola má. Zatímco školy s méně než 100 studenty zaplatí jen asi 4500, pro školy s více než 1200 žáky je cena více než 20 000 korun.
Přihlížející mají často strach a nechtějí žalovat
Původní impulz, který Slámu a jeho spolužáky z brněnského gymnázia k založení aplikace vedl, byla osobní zkušenost se šikanou na základní škole. "V mojí třídě nebyl příliš přátelský kolektiv a s šikanou jsem se setkával docela často. Vždycky jsem přemýšlel, co mám udělat, a když jsem se několikrát pokusil pomoct, většinou to dopadlo špatně, protože agresoři se to dozvěděli a sám jsem se pak stával obětí šikany," řekl o svých zkušenostech Sláma, kterého letos na gymnáziu čeká maturita.
Jak ale student dodává, pomoc s šikanou je rozsáhlý pojem, a proto se spolu s Davidem Špunarem a Pavlem Ihmem rozhodli zaměřit na její odhalování. Chtěli také přijít na to, proč takzvaná mlčící většina, tedy skupina, která v procesu šikany není ani na jedné straně konfliktu, obětem nepomůže. "Jedním z důvodů je strach. Dítě se bojí, že když se svěří učitelovi, dozví se to pak i spolužáci a agresoři se obrátí proti němu. Děti také často nechtějí žalovat," uvedl Sláma.
Dalším problémem podle Slámy také je, že děti často neví, na koho se mají s žádostí o pomoc obrátit. Na otázku, zda se mají ve škole při řešení problémů šikany na koho obrátit, odpovědělo v dotazníkovém šetření kladně jen 69 % dětí. "Asi 7 % dětí dokonce říká, že nikdo takový ve škole není," dodal Šotola. Podobná situace panuje také u učitelů, kteří ve 31 % odpověděli, že neví o nikom, na koho by se děti mohly obrátit.
Do budoucna chtějí aplikaci rozšířit
Dotazníkového šetření se letos zúčastnilo téměř 40 000 žáků základních škol a přes 3500 učitelů. "Zhruba 15 % dětí, což je v letošním populačním ročníku asi 15 000 dětí, bylo obětí šikany, 3 % dětí se přiznala, že někoho šikanovala," uvedl Jan Šotola ze společnosti Scio.
Šikana však není problém pouze škol, a proto by zakladatelé aplikace rádi službu rozšířili i do jiných oblastí. "Často narážíme na šikanu ve sportovních klubech a řekli jsme si, že s tím bychom taky mohli něco udělat. Aktuálně jednáme s ministerstvem školství, zda nás v tom podpoří," řekl Sláma a dodal, že uvažují také nad založením podobné platformy pro korporace. "Bylo by to zaměřené na problémy v kolektivu nebo například hrozící vyhoření," řekl.
V plánu je také rozšiřování do dalších zemí. Aktuálně pomáhá aplikace kromě Česka také například na Slovensku, v Polsku, ve Spojených státech amerických nebo v Jihoafrické republice. "V dalších 15 státech máme zástupce, kteří pracují na přípravách zavedení aplikace ve své zemi," dodal Sláma.
