Praha - Jediné existující videonahrávky filozofa Jana Patočky od Francie získal Archiv Jana Patočky. Záznam zpravodajských pořadů, v nichž Patočka ve francouzštině objasňuje, co je Charta 77, byl objeven náhodou.
Dokumenty převádějící právo nakládat s unikátními záběry na Archiv Jana Patočky podepsali jeho ředitel Ivan Chvatík a francouzský velvyslanec Roland Galharague.
"Patočka na záznamu mluví o Chartě, o tom, jaký smysl měla, o co se snažila," přiblížil obsah nahrávky Chvatík. "Bylo důležité, že Patočka referováním do francouzské televize informoval světovou veřejnost," dodal. Archiv Jana Patočky záznam opatří titulky a zveřejní na webu, aby byl dostupný české veřejnosti.
Nahrávka pořadů z roku 1977 má přibližně 20 minut. Záznam, na němž je natočen přímo Patočka, trvá přibližně čtyři minuty. O jeho existenci se dlouhá léta nevědělo. Náhodně ho objevili pracovníci Archivu Jana Patočky při práci na dokumentárním filmu o událostech roku 1968 v Praze.
"Jsme vděční našim mladým spolupracovníkům, že tyto materiály ve francouzském filmovém archivu objevili. Jsou to jediné nahrávky, díky kterým si další generace budou moct připomenout, jak Patočka vypadal, jak mluvil. Existuje jedině těch několik minut, které jsme nyní dostali," uvedl Chvatík.
Archivuje se ode dne smrti Patočky
Pracovníci archivu, kteří zpracovávají Patočkovy ručně psané poznámky, se pozůstalosti filozofa věnují ode dne jeho smrti. "V ten večer, kdy zemřel, jsme přijeli do jeho bytu a s pomocí rodiny jsme sbalili jeho rukopisy a odvezli je na neznámé místo," vzpomínal Chvatík.
Velvyslanec Galharague připomněl význam Patočky pro české i evropské myšlení. Dodal, že český myslitel se pustil do boje proti orwellovskému režimu a pomohl jej porazit. Jeho odkaz i odkaz Charty 77, která československou komunistickou vládu vyzývala k dodržování lidských a občanských práv, je podle velvyslance nutné nezapomenout.
Patočka, stejně jako další chartisté a odpůrci komunistického režimu, čelil pronásledování Státní bezpečností (StB). Zemřel v 70 letech v březnu 1977 na mozkovou příhodu a selhání srdce po jedenáctihodinovém výslechu.
Jan Patočka byl jedním z nejvýznamnějších českých myslitelů minulého století. Zabýval se i filozofií dějin, českou literaturou, uměním a kulturou. Třikrát musel opustit pražskou univerzitu: poprvé kvůli nacistům, podruhé byl donucen k odchodu v roce 1950 z ideologických důvodů, potřetí byl přinucen odejít v roce 1972 do penze.
