reklama
 
 

V Česku stále vznikají segregované romské školy. I deset let po verdiktu soudu pro lidská práva

19. 11. 2017
Před deseti lety Evropský soud pro lidská práva uznal, že Česká republika diskriminuje romské žáky. Problému se věnovala mezinárodní konference Společně ve škole, kterou pořádala Nadace Open Society Fund.

Praha - Na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva Česko přijalo řadu opatření, která měla řešit neoprávněné zařazování romských žáků do zvláštních škol pro děti se sníženým intelektem.

Změnil se způsob testování inteligence dětí, vypracovaly se akční plány, v poslední době byla schválena povinná předškolní docházka od pěti let a spuštěn takzvaný proinkluzivní zákon. Ten zajišťuje podporu všem dětem, které pomoc potřebují, bez ohledu na to, jakou školu navštěvují.

Přesto i po deseti letech od verdiktu segregované romské školy existují. V Česku je 83 základních škol, kde Romové tvoří více než polovinu žáků, a zhruba čtvrtina Romů se vzdělává v segregovaných školách. To vyplývá z šetření, které zrealizovala agentura Nielsen Admosphere.

Pořád se stává, že se ředitelé či zřizovatelé snaží dostat romské nebo jiné problémové děti do jedné třídy či školy. Právě v Ostravě, kde si Romové před deseti lety na nerovný přístup stěžovali, jsou stále minimálně tři školy, kde jsou téměř výhradně jen Romové. "V okolí romských škol není vyloučená lokalita, žije tam deset procent Romů," upozorňuje Miroslav Klempar, organizátor romských komunit z Ostravy.

Některá zařízení se takto vyprofilovala postupně - začaly odcházet děti z majority a převládly romské děti. Rodiče dětí z běžné populace tam potom své děti přestali dávat, protože školy považují za méně kvalitní.

Podle Klempara i jeho kolegyně Magdaleny Karvayové se Romové stále setkávají s přístupem, že jsou hloupější a bude jim lépe na školách s omezenou výukou. Klempar zároveň upozorňuje na to, že to jde i jinak.

O zlepšení se snaží například v městské části Ostrava-Poruba pod vedením místostarosty Petra Zábojníka. Změnili školské obvody tak, aby děti z vyloučených lokalit "nespadly" do jedné školy, a začali rodičům aktivně vysvětlovat, že mohou své dítě přihlásit do jakékoliv školy. Třeba i podle jejího zaměření.

Proč se stále nedaří začlenit romské žáky do hlavního vzdělávacího proudu? Podle účastníků diskuse na konferenci Společně ve škole je problém v tom, že neexistuje společenská poptávka, aby se romské školy řešily. "Nechce to společnost, nechtějí to politici. Neziskovky či jiné organizace pak rýpou do něčeho, co nám možná vyhovuje," pojmenovala problém ze svého pohledu Olga Kusá z Agentury pro sociální začleňování.

Jiřina Chlebková z ostravského magistrátu hájila úředníky, že se snaží, aby byly školy co nejvíce inkluzivní, a v posledním roce rozjeli několik projektů, kde se snaží učitele ze základních škol vzdělávat. To romské organizace sice uznaly, ale podle nich jsou změny hrozně pomalé.

"Je to deset let, co jsme si pojmenovali problém, a vypadá to, že jsme stále na začátku. Jak dlouho ještě budeme muset čekat, než se situace skutečně zlepší?" ptal se Klempar.

Romové se do praktických neboli zvláštních škol umisťovali na základě toho, že jim speciální pedagogové diagnostikovali lehké mentální postižení. To se v posledních letech přísněji hlídá, přesto podíl romských žáků s diagnostikovaným lehkým mentálním postižením dosahuje 30 procent a meziročně se příliš nemění. Navíc u romského dítěte je patnáctkrát větší pravděpodobnost, že mu tuto diagnózu stanoví a umístí ho do oddělené třídy nebo školy.

Všichni účastníci diskuse se také shodli na tom, že stát může zavádět různá opatření, ale další diskriminace Romů záleží na přístupu jednotlivých zřizovatelů, učitelů i rodičů a většinové společnosti. Nedávný případ z teplické základní školy ale ukazuje, že se situace příliš nelepší.

autor: Markéta Hronová | 19. 11. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama