Poslanci v úterý ve zkráceném řízení schválili novelu, která má jednak rozvázat policistům ruce, aby se mohli věnovat důležité práci, a jednak ve výsledku snížit počet pokut a pobíhání občanů po úřadech, když se dopustí drobného přestupku. Teď o ní bude rozhodovat Senát.
Vše začalo, když dřívější novela přestupkového zákona sebrala policistům nástroj, na který byli léta zvyklí. Šlo o možnost hříšníkovi na místě pouze vynadat, respektive dohodnout se s ním na řešení přestupku domluvou. Domluvu v textu novely nahradilo takzvané napomenutí, ale to už museli policisté vypisovat speciálními bločky a celou záležitost evidovat.
Další zmatky do celé situace vneslo ministerstvo dopravy, které svým výkladem a poté i změnou silničního zákona zakázalo policistům napomenutí používat jako trest při porušení dopravních předpisů. Výsledkem tak bylo, že kdo například špatně zaparkoval, na řešení "po dobrém" mohl rovnou zapomenout.
Jedinou možností, jak takovou záležitost vyřešit, totiž zůstal správní trest, tedy pokuta nebo postoupení přestupku k řešení správnímu úřadu. Státní policie je na přesné statistiky skoupá, ale pražští strážníci redakci Aktuálně.cz poskytli údaje, na kterých je vidět, jaký měla novela ve skutečnosti vliv.
Meziročně řešili úředníci v Praze o 150 tisíc přestupků více
"Za první pololetí roku 2017 strážníci v Praze zjistili celkem 526 377 přestupků, z nichž 143 228 řešili domluvou, v 92 994 případech uložili pokutu a 290 155 přestupků oznamovali správnímu orgánu. Naproti tomu za první pololetí roku 2018 pražští strážníci odhalili celkem 539 494 přestupků, v 5 298 případech uložili napomenutí, v 92 421 uložili pokutu a 441 775 přestupků oznámili správnímu orgánu," říká mluvčí pražských strážníků Irena Seifertová.
Ač tedy strážníci v obou obdobích řešili takřka stejné množství přestupků a udělili stejně pokut, počet přestupků, které předali k dořešení správním orgánům se zvýšil o více než polovinu, konkrétně o 151 620. Strážníci tvrdí, že nemají dost údajů, aby důvod navýšení jednoznačně odůvodnili, ale data naznačují, že velká část přestupků, ke kterým dříve stačila domluva, už dnes doputuje až k úředníkům.
Novela z roku 2016 tak zatěžuje nejen policisty, strážníky, úředníky, ale ve výsledku také občany, které kvůli drobnému provinění čeká častěji obíhání úřadů. Policistů je navíc v Česku dlouhodobě nedostatek a stěžují si, že zatímco vypisují potřebné papíry, utíká jim důležitější práce. Ze zákona totiž nesmí žádné zjištěné přestupky přehlížet, jakkoliv jsou marginální.
"Vzhledem k absenci domluvy je skutečně nutné řešit každý zjištěný přestupek. Je to v první řadě zátěž pro policisty administrativou a současně nutí policisty řešit bagatelní přestupky místo toho, aby se mohli věnovat závažnějším porušením zákona," říká Lenka Sikorová z Policejního prezídia ČR.
Někdo by mohl namítnout, že přísnější tresty nemohou být na škodu, přece jen donutí hříšníky lépe než zdvižený ukazováček přestupky znovu neopakovat. Jenže není jasné, za kolik bagatelních přestupků nakonec úřady pokutu skutečně udělí. A ani sami policisté s takovým názorem nesouhlasí.
"Ze zkušenosti víme, že v některých případech může mít institut domluvy větší efekt vůči přestupci než samotné uložení správního trestu," dodává Sikorová.
Je třeba zdůraznit, že problém se týká pouze přestupků. Jednání, které přestupkem není, protože nesplňuje dostatečnou míru společenské škodlivosti, mohou strážníci i policisté stále řešit takzvaným upozorněním bez dalších formálních kroků.
Pokud novelu, která má ve zkratce přestupkový zákon vrátit do původního znění, schválí i Senát, měli by policisté a strážníci domluvu začít znovu používat od 1. ledna 2019.
