Ústavní soud: Platy úředníků se nesmí zveřejňovat automaticky, vždy je třeba posoudit veřejný zájem

Marek Pokorný ČTK Marek Pokorný, ČTK
Aktualizováno 1. 11. 2017 15:42
Verdikt bude mít dopad i na další případy, kdy někdo žádá o informace o platech úředníků.
Foto: Aktuálně.cz

Brno - Před poskytnutím údajů o platu podle informačního zákona musí státní úřady či samosprávy vždy zvážit konkrétní okolnosti. Právo na informace ve veřejném zájmu není absolutní, zdůraznil ve středu Ústavní soud (ÚS).

Podle nového nálezu je nutné zjišťovat, v čem konkrétně spočívá veřejný zájem, zda žadatel není kverulant, a zohledňovat také právo na ochranu soukromí a osobních údajů úředníků.

"ÚS konstatuje, že poskytování informací o odměnách za práci není obecně protiústavní, nicméně případný zásah do základních práv dotčených osob je nutno posuzovat podle okolností každého jednotlivého případu," uvedl soudce zpravodaj Jan Musil. Z dřívějších rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) přitom plynulo, že informace o platech ve veřejné sféře se mají žadatelům poskytovat až na malé výjimky prakticky vždy.

Nález podle Musila neotvírá cestu k odškodnění za dříve zveřejněná data o mzdách či odměnách. Nemá zpětnou působnost, úřady dříve postupovaly podle platné judikatury.

Soud se podnětem zabýval přesto, že úředníci nevyčerpali všechny možnosti obrany - nepodali správní žalobu. "Jde o problém, který se týká velkého počtu lidí, desítky podobných sporů zatěžují českou justici," uvedl Musil.

Pod stížnost se podepsalo 23 lidí, kteří v roce 2014 byli, případně dosud jsou, na vedoucích místech zlínského magistrátu. V červnu 2015 spolek Právo ve veřejném zájmu požádal o sdělení jejich platů a odměn v předcházejícím roce.

Město nejprve informace poskytlo v anonymizované podobě, po opakovaných žádostech doplnilo i jména a funkce, a to i přes výslovný nesouhlas zaměstnanců. Spolek žádal ještě zveřejnění informací na internetu, čemuž zabránilo předběžné opatření vydané ústavními soudci loni v červnu.

Nárok na informace o platech a odměnách ve veřejné správě se opíral o průlomové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z roku 2011. Zákon o svobodném přístupu k informacím se na úředníky a další zaměstnance podle NSS vztahuje kvůli tomu, že jsou odměňováni z veřejných prostředků.

V roce 2014 NSS dalším verdiktem doplnil, že úřady mohou žádosti zamítnout jen výjimečně, pokud nejsou konkrétní pochybnosti o hospodárnosti odměn a pokud zaměstnanec vykonává jen různé pomocné práce, třeba údržbu a úklid.

ÚS se podnětem zabýval přesto, že úředníci nevyčerpali všechny možnosti obrany - nepodali správní žalobu. Jde o problém, který se týká velkého počtu lidí, desítky podobných sporů zatěžují českou justici, uvedl Musil.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

ME juniorských beachvolejbalistů v Brně bude až v září

O měsíc později oproti původnímu termínu se po koronavirové krizi uskuteční v Brně mistrovství Evropy v plážovém volejbalu v juniorské kategorii. Sokolské koupaliště bude poprvé dějištěm šampionátu pro hráče i hráčky do 20 let od 9. do 13. září.

"Vzhledem k celkové situaci po celém světě jsme velice rádi, že jsme jako organizátoři schopni splnit všechny podmínky pro úspěšný a bezpečný průběh tohoto šampionátu. Věříme, že to přinese pozitivní signál a že volejbalové zápasy se vrací zpět na kurty," uvedl předseda Marek Pakosta na svazovém webu.

Původně se brněnské ME mělo konat od 12. do 16. srpna. Domácí turnaje na písku se v Česku po pandemii covidu-19 rozběhly o minulém víkendu v Praze a v Litoměřicích.

Nové dějiště a možná i termín nicméně evropská konfederace CEV musí najít pro šampionát do 22 let, neboť v Nizozemsku jsou až do září zakázány hromadné sportovní akce. Mladí beachvolejbalisté měli o medaile hrát v přístavu Vlissingen.

Další zprávy