Brno - Ústavní soudci začali posuzovat spor o to, jak a kdo se má zabývat výkladem a studiem dějin v době nacismu a komunismu.
A musí také posoudit, zda komunistický režim byl totalitní po celou dobu svého trvání, nebo přinesl lidem i pozitiva.
Levicoví poslanci totiž po ústavních soudcích chtějí, aby zrušili Ústav pro studium totalitních režimů, státní badatelské zařízení pro výzkum nacismu a komunismu v českých dějinách. Návrh podepsalo 57 opozičních poslanců z ČSSD.
Veřejné jednání trvá už hodinu a půl, ústavní soudci kladou nezvyklo mnoho otázek. "Naše názory se rozcházejí," řekla například soudkyně Ivana Janů sociálně demokratickému poslanci Zdeňku Jičínskému, který zastupuje odpůrce vzniku ústavu.
Odpůrci ústavu totiž tvrdí, že nová instituce by mohla politicky ovlivňovat výklad dějin, vadí jim také formulace zákona, například označení celého období komunistické vlády za totalitu.
60. léta nebyla totalitou
Levicoví poslanci tvrdí, že výsledky bádání státem zřízené instituce budou lidé pokládat za "oficiální" a jediný možný výklad dějin. "Tak bude fakticky omezována ústavně zaručená svoboda vědeckého bádání," stojí v návrhu.
Podle poslanců je chybou zákona také ideologická terminologie. "Zákon autoritativně označuje úsek československých dějin od 25. února 1948 do 29. prosince 1989 jako období komunistické totalitní moci. Nebere v úvahu, že období bylo z hlediska způsobů výkonu státní moci proměnlivé a nebylo v tomto směru kompaktní," upozornili poslanci.
Zatímco 50. léta podle nich skutečně byla totalitou, v 60. letech se režim postupně demokratizoval, a ani po okupaci vojsky Varšavské smlouvy se nevrátil k represivním praktikám z časů kultu osobnosti.
"Tento stát provedl také řadu opatření pro celkovou společnost obecně pozitivních, zvláště v oblasti sociální. Jako dílčí příklad lze uvést třeba prohloubení praktického zrovnoprávnění žen v životě politickém, hospodářském a rodinném či upuštění od rozlišování mezi dětmi podle jejich původu," napsali levicoví poslanci.
Poslancům také vadí, že členství v radě ústavu není umožněné politikům, podle stížnosti jde o nepřípustné omezování.
Ve stížnosti levice navrhuje Ústavnímu soudu zrušit zákon jako celek. V případě, že by soudci návrhu vyhověli, ztratil by Ústav pro studium totalitních režimů zákonný podklad pro své fungování. Alternativně poslanci požadují vypuštění slova totalitní v řadě pasáží zákona.
Proč vyznamenat Mašíny?
Zdeněk Jičínský uvedl, že celý spor souvisí s hodnocením historie a připomněl čerstvý případ udělení medaile bratrům Mašínovým."Nevím na základě čeho udělil předseda vlády medaili Mašínům," řekl Jičínský.
Dodal, že proti ústavu se vyslovila většina historiků. Jičínský napadl také způsob vlády Mirka Topolánka založený na hlasem dvou přeběhlíků.
Zástupci Sněmovny i Senátu dnes u soudu uvedli, že zákon je v pořádku a není důvod k jeho rušení.
Úřad funguje od 1. ledna 2008.
