Úředníci z kauzy Opencard odešli od soudu s podmínkami

Domácí Domácí
Aktualizováno 24. 2. 2014 12:40
Šéf odboru informatiky Ivan Seyček dostal tříletou podmínku a pokutu dva miliony
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: opencard.cz

Praha - Městský soud v Praze potrestal úředníky obžalované v kauze Opencard za zvýhodnění firmy Haguess.

Šéf magistrátního odboru informatiky Ivan Seyček dostal tříletou podmínku a musí zaplatit dva miliony korun, úředník Jiří Chytil byl potrestán dvouletou podmínkou a pokutou 300 tisíc korun, zbylí tři úředníci od soudu odešli s roční podmínkou.

Seyček dostal také pětiletý zákaz činnosti na úřadech rozhodujících o veřejných financích.

Rozsudek je nepravomocný. Se zbytkem nároku v řádu milionů korun soud odkázal magistrát na civilní řízení.

Pětice podle státní zástupkyně v letech 2006 a 2007 uzavřela pro Prahu nevýhodné smlouvy, čímž městu způsobila škodu v řádu desítek milionů korun. V závěrečné řeči proto navrhla pro obžalované podmíněné tresty a úhradu údajné škody ve výši 67 milionů korun.

Úředníci, kteří od začátku procesu vinu popírají, byli v době, kdy Prahu řídil primátor Pavel Bém (ODS), odpovědní za řádný průběh veřejné zakázky na projekt servisního kartového centra.

Podle obžaloby v rozporu se zákonem vybrali na projekt společnost Haguess, která nesplnila podmínky zadávací dokumentace. Firmě pak přidělili i další veřejné zakázky.

Největší podíl na trestné činnosti měl podle obžaloby někdejší šéf magistrátního odboru informatiky Ivan Seyček. Další z úředníků Jiří Chytil skončil na lavici obžalovaných přes to, že původně jako utajený svědek spolupracoval s policií a pomáhal jí celou kauzu rozkrýt.

Zbylým třem úředníkům - Zdeňku Jánskému, Miroslavu Čadskému a Ladislavu Kendíkovi - obžaloba klade za vinu, že jako členové hodnoticí komise postupovali nedbale.

Seyčkovi a Chytilovi hrozilo dva až osm let vězení, ostatní pak mohl soud potrestat až třemi lety.

U soudu kvůli celé kauze vypovídal loni také Pavel Bém, podle svých slov ale o projektu Opencard v době jeho plánování nic nevěděl a spolehl se na své podřízené. Neřešil ani to, kolik bude vše stát.

Kontroverzní projekt už stál zhruba 1,25 miliardy korun, karta slouží mimo jiné jako tramvajenka nebo průkazka do knihovny.

 

Právě se děje

Další zprávy