Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) podpořil úpravu sněmovního výboru pro veřejnou správu, podle něhož by změny začaly platit půl měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Poslanec za KDU-ČSL Jan Čižinský podpořil žádosti matrikářů, aby úmrtní knihy museli před předáním státnímu archivu uchovávat pouze 50 let od posledního zápisu.
Nyní je musejí mít uloženy po dobu 75 let stejně jako knihy manželství a partnerství. Do úmrtních knih mohou po uplynutí třicetileté lhůty od posledního zápisu nahlížet lidé pátrající po svých předcích, ovšem za povinné přítomnosti matrikáře, který tak nemůže dělat jinou činnost, zdůvodnil návrh Čižinský.
Potřeba úředního překladu odpadne mimo jiné u rodného, oddacího nebo úmrtního listu, dokladu o registrovaném partnerství, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a ke vstupu do registrovaného partnerství a u ověřeného výstupu z registru obyvatel. K ověření podpisu na cizojazyčných listinách tak nebude nutný úřední překlad těchto listin.
Lidé s elektronickým občanským průkazem si navíc budou moci podle novely zřídit a spravovat datovou schránku výlučně elektronicky, bez nutnosti návštěvy příslušného úřadu.
Vládní předloha ale také zvýší poplatek za nahlédnutí na konkrétní matriční zápis a do podkladů k němu z 20 korun na 50 korun. Za vyhledávání v matričních knihách nebo sbírkách listin vedených do konce roku 1958 mají lidé platit 200 korun za každou i započatou hodinu práce úředníka.