Letiště v Karlových Varech, pondělí 8. června 1970. Řídící věž povolila letadlu IL-14 na vnitrostátní lince OK-096 do Prahy start. V 10.26 hodin kapitán Břetislav Horáček se strojem imatrikulační značky OK-LCF vzlétl. Na palubě byla tříčlenná posádka, 24 cestujících a dvě děti. Letoun zasunul podvozek a rutinně stoupal do standardní letové hladiny.
Uběhlo jen několik málo minut. Ve vzdušném prostoru nad Žluticemi východně od Karlových Varů se zrovna chystal radiotelegrafista Ondrej Vechter přeladit na kontrolní oblast Praha, když do pilotní kabiny vtrhli dva mladíci s pistolemi.
Byli jste u toho?
Paměť národa, mezinárodní sbírka vzpomínek pamětníků důležitých historických událostí 20. století, nyní hledá přímé i nepřímé aktéry událostí z 8. června 1970. Lze využít e-mail: [email protected].
"Pistole namířili na naše hlavy a vykřikli, abychom změnili kurs na Mnichov. Vůbec to nevypadalo na to, že by to měl být nějaký žert," popsal o mnoho let později pilot Břetislav Horáček autorům publikace Únosy dopravních letadel v Československu 1945-1992.
Bylo 10.34 hodin. Pětadvacetiletý Rudolf Čihák a dvaadvacetiletý Jiří Galásek máchali zbraněmi, mířili střídavě na kapitána i druhého pilota a vehementně opakovali své požadavky. U dveří do kabiny je jistil třiadvacetiletý Josef Procházka s pistolí a v zadní části letadla pak ozbrojený dvacetiletý Jaroslav Pour a jeho devatenáctiletá přítelkyně Věra Klimentová s revolverem.
Vzpomeňme, že tehdy na letištích nepanovala ani zdaleka tak přísná bezpečnostní opatření jako dnes a propašovat zbraň na palubu nebylo tak složité. Navíc onoho června 1970 šlo o první přepadení civilního letadla v Československu po velmi dlouhé době.
Ale byl to jen začátek. Již v srpnu téhož roku byl do Vídně unesen letoun mířící z Prahy do Bratislavy, v dubnu 1972 následovalo další letadlo, přičemž byl postřelen jeden z pilotů a přesně dva roky od prvního incidentu došlo 8. června 1972 k přepadení, při němž zahynul kapitán stroje. Ve druhé polovině 70. let se pak povedlo lidem dostat z Československa uneseným letadlem ještě čtyřikrát.
Piloti letounu OK-LCF Břetislav Horáček a Miloslav Přikryl nejprve odmítli požadavky únosců splnit. Ovšem argumenty, že mají nedostatek paliva, chybí jim potřebné mapy a že neznají zabezpečovací zařízení, útočníky neodradily. Ze socialistického Československa sevřeného střeženou železnou oponou chtěli na demokratický Západ za každou cenu.
"Jeden z mladíků se stále sápal na řízení. Podařilo se nám mu v tom zabránit. Když se situace v kabině uklidnila, otočili jsme se směrem na západ a kontrolní věži ohlásili přepadení. Během celého letu jsem za pravým uchem cítil hlaveň pistole," vylíčil Horáček.
Skupinu únosců tvořily tři manželské dvojice a jeden nesezdaný pár. Všem bylo mezi 19 a 25 let. Rudolf a Stanislava Čihákovi s sebou dokonce měli i dvouletou dceru. Vesměs všichni po okupaci Československa v roce 1968 ztratili naději na důstojný život.
Většina byla bezúhonná. Výjimkou byl Jiří Galásek, který měl za sebou již několikeré překročení zákona. V Archivu bezpečnostních složek se dochoval například záznam popisující incident v Ostrově nad Ohří z listopadu 1968, kdy opilý tropil nepřístojnosti a posléze napadl příslušníka Veřejné bezpečnosti, jehož chytil ho "za klopy stejnokroje, cloumal jím a sprostě mu nadával".
Obdobný konflikt se odehrál o necelé tři roky předtím, kdy ve tři hodiny odpoledne v bufetu obchodního domu Brigádník v Ostrově nad Ohří "ztropil výtržnosti, při zákroku orgánů VB jim nadával do gestapáků a při převádění na služebnu kopl nadporučíka do nohy". "Vzhledem k tomu, že jde o osobu již trestanou, bude navrženo uvalení vazby," stojí v hlášení.
Nevěřili, že letí do SRN
Posádka kapitána Horáčka se rozhodla k přistání v Norimberku, který je vzdušnou čarou od Karlových Varů zhruba 150 kilometrů. Na let do Mnichova zkrátka neměli dost paliva. "Jenže oni si mysleli, že je Norimberk ve východním Německu. Neustále jsme je přesvědčovali, že je v západním Německu a že neprovedeme nic. Aby neměli důvod ke střelbě, kterou by uskutečnili, kdybychom přistáli v NDR," popsal pilot.
Stroj přistál na norimberském letišti v 11.14 hodin. Na odstavné ploše byl připraven autobus a několik policejních vozů. Únosci však byli i nadále nedůvěřiví a otáleli s opuštěním paluby. Vystoupili až v okamžiku, kdy jim pilot vysvětlil, že východoněmečtí policisté by přeci neměli volkswageny.
Posádku a zbylé cestující čekaly ještě na letišti výslechy. Pak se mohlo letadlo vrátit domů. Odstartovalo v 15.45, v Praze přistálo za pětatřicet minut.
Únosci, kteří okamžitě zažádali o politický azyl, byli zatčeni a převezeni do vězení. Německý soud hlavní aktéry později potrestal 2,5letým vězením. Ale vydat je do Československa úřady odmítly.
