Aktuálně.cz: Testy na přijímačkách byly podle některých odborníků letos těžší než v minulosti, proč?
Jiří Zíka: Náročnost testů se nezvyšuje. Zvýšila se pouze u matematiky na osmiletá gymnázia, a to na základě přání ředitelů škol. Vzhledem k vysokému převisu poptávky nad kapacitou potřebují dobře rozlišit vynikající uchazeče.
Kolik ředitelů požádalo Cermat o zvýšení náročnosti?
Zejména ředitelé osmiletých gymnázií se speciálními matematickými třídami si stěžovali na to, že při použití padesátibodové škály je problém dobře roztřídit nejlepší uchazeče. V některých případech se jedná až o šestinásobný převis.
Která gymnázia konkrétně usilovala o ztížení testů?
Jednalo se zejména o brněnská a pražská gymnázia, mohu například jmenovat brněnské gymnázium Jaroška (Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše).
Není to příliš selektivní? Slyšela jsem od ředitelů i názor, že je jednotné přijímačky nutí brát žáky, které by si sami nevybrali, a nemohou vzít ty, o které by stáli a škola by je svým pojetím vzdělávání rozvinula…
Výsledek jednotné přijímací zkoušky se na kritériích přijímacího řízení podílí 60 procenty, respektive 40 procenty u sportovních gymnázií. Zbylých 40 či 60 procent záleží na kritériích volených školou. Jednotné přijímací testy mají primárně ředitelům poskytnout informaci o míře dosažení vědomostí a dovedností v předmětech český jazyk a matematika. Minimální hranice úspěšnosti není centrálně stanovena, její určení je plně v kompetenci ředitele školy.
V úloze z češtiny pro osmiletá gymnázia se vyskytla anafora, básnický prostředek, který měli žáci v textu vyhledat. Přestože byl v testu jednoduše vysvětlen, žáci se s ním mohli setkat poprvé. Na prvním stupni se ho učit nemusejí. Jak to ladí s rámcovými vzdělávacími programy?
Tento pojem není testován sám o sobě. Je testována schopnost uchazeče vyhledat v textu část, která odpovídá obsahu pojmu. Pro řešení otázky není samotná znalost pojmu potřebná.
Tady jde o to, co se má na školách učit a jaké to může mít dopady. Rodiče budou možná kvůli tomu po učitelích chtít, aby se takovéto pojmy začaly i na prvním stupni předčasně probírat…
Já tomu rozumím, ale díváte se na to ze špatného úhlu pohledu. My nechceme, aby uměli pojem anafora. Cílem je, aby na základě vysvětlení nějakého pojmu dokázali odhalit výskyt takového jevu v nějakém textu. Vůbec nejde o to, že se to jmenuje anafora nebo epifora. V otázce je vysvětlen pojem, který má nějaký obsah. Žáci na jeho základě mají odhalit tu část textu, která mu odpovídá. Proto jsou zde neznámé pojmy vysvětleny, na rozdíl od maturity, kde se přímo v katalogu požadavků vyskytují pojmy, které mají maturanti znát. Tady se testuje převážně porozumění textu.
Nemůže to ale žáka, který se s tím setká poprvé, znejistit a zbrzdit v dalším vyplňování testu?
Určitě může zbrzdit ty, kteří se nechají vyděsit. Neznalost jedné úlohy v žádném případě neznamená neúspěch. Snahou autorů testů, jak už jsem několikrát zdůrazňoval, je použít takovou strukturu otázek, která dobře rozliší uchazeče, zejména ty nejlepší. Test musí rozlišit celou populaci - a to je v tomto případě zhruba 18 tisíc uchazečů - na padesátibodové škále tak, aby dobře posloužil pro rozhodnutí o přijetí. Jestli škola například přijímá 30 žáků, je potřeba, aby se kolem této hranice vyskytovalo co nejméně uchazečů se stejným bodovým ziskem, aby mohl ředitel s použitím dalších kritérií pokud možno jednoznačně rozhodnout.
V matematice jsou úlohy, které nutí žáky popřemýšlet. Někteří pak ale test nestíhají v časovém limitu. Nemělo by být úloh méně?
Dobře, vždycky se na to můžete takhle dívat. To, co je rozhodující, je výsledný projev testu. To jest vzájemná interakce celé testované skupiny a testu. Ta se objektivně projeví na četnostní křivce, křivce četnosti úspěšností. Ta vypovídá o tom, jak si s testem žáci poradili. Testy z matematiky zatím nejsou dohodnoceny, v českém jazyce se zdá, že průměrná úspěšnost bude vyšší než 50 procent a test jako celek má dobrou diskriminaci. Plného počtu bodů dosáhla významná skupina uchazečů. Znovu připomínám, že cíl je rozřadit uchazeče podle úrovně zvládnutí testu za srovnatelných podmínek.
Proč u řešení úloh běžně nezveřejňujete i zdůvodnění, s jakým cílem byla úloha vybrána?
Struktura testu je dána specifikací testu. Není naším cílem - a ani k tomu nemáme kapacitní možnosti -, abychom publikovali všechny interní procesy.
A přemýšlíte tedy o tom, že byste záměr testovaných otázek rovnou krátce zveřejňovali i s řešením? Aby učitelé a rodiče měli zpětnou vazbu a dokázali s dětmi, které neuspějí, hned pracovat?
Zatím na to nemáme kapacity, abychom publikovali rozsáhlejší rozbory. Pokud se na to někdo zeptá, samozřejmě to vysvětlujeme. Dovolím si připomenout, že v matematice máme dva předmětové koordinátory, kteří připravují a řídí hodnocení 18 testů ročně. Není možné se věnovat širší publikační činnosti.
Plánujete v testech nějaké změny?
Ne, nyní neplánujeme žádné změny. V tuto chvíli je záměr úprav zákona a prováděcích vyhlášek připravený převážně na základě iniciativy jednotlivých asociací. Pokud je asociace prosadí, budeme muset sáhnout k nějakým úpravám. Ale nebudou se týkat testů jako takových, spíše organizace.
To jsou asociace, které chtějí například změnu, aby se místo dvou termínů konaly zkoušky pouze v jednom?
Jde například o asociaci ředitelů gymnázií. Víte, proti přijímačkám není, alespoň jak já to z diskusí a přednášek vnímám, výrazný odpor. Jsou to individuální nářky jednotlivých učitelů škol nebo ředitelů. Dovolím si připomenout, že jednotné přijímací zkoušky nejsou něco, co řídí a má řídit vzdělávací systém. Ten ovlivňují ředitelé škol a učitelé. My pouze měříme jeho efektivitu, vidíme, jak vzdělávací systém dopadá z hlediska vědomostí a dovedností žáků. Pokud se někdo přizpůsobuje tak, že učí podle testů, není to primárně chyba testu.
Na to si stěžují kritici zkoušek - že příprava negativně ovlivňuje celkovou výuku. Někteří učitelé připravují děti od osmičky rovnou na testy a na další nezbývá čas…
Víte, musím se pousmát. Předtím než se zavedly jednotné přijímací zkoušky, neexistovala žádná vnější motivace, byla jen výrazná snaha docílit co nejlepších známek. Přijímací zkoušky, jak věřím, donutí školy lépe žáky připravovat. Bohužel to některé nezvládají, a tak rodičům, kteří jsou ambiciózní a chtějí své dítě dostat na gymnázia, speciálně na víceletá, nezbývá nic jiného než využít přípravné kurzy. Všude se píše, jaký je zájem o doučovací kurzy. To není kritika testů.
Chyba je tedy ve školách a v jejich výuce?
Úloha s traktorem
"Traktor najel na přímé silnici zadním kolem na tubu s červenou barvou. Tuba se zaklínila do pneumatiky a praskla. Traktor pak na silnici vytvořil každých 252 cm maličkou červenou skvrnu. V jaké výšce nad zemí je střed zadního kola traktoru?"
Ano, vzdělávací systém mnohde nepřipravuje děti na to, co mají vědět, a neučí kritickému myšlení. My po nich nechceme nic jiného než pochopit zadání a umět aplikovat známá pravidla. Dokonce i v matematice se snažíme dávat úlohy praktického ražení. Například u kritizované úlohy přezdívané Traktor musel uchazeč přemýšlet, jak vypadá kolo traktoru, že se jedná o kruh, a když je osa zadního kola osou kruhu, že musí spočítat poloměr kruhu, aby věděl, jak vysoko nad zemí je. Nutíme je, aby nad úlohou uvažovali, a ne jen aplikovali vzoreček teoretického matematického příkladu.
Účňáky považujeme za odpadkový koš školství, frustrace jejich žáků pak rozhoduje volby, říká Feřtek
