Praha - Česká republika si připomněla 93. výročí vzniku samostatného Československa v roce 1918. Oslavy měly tradičně spíš oficiální podobu různých slavnostních aktů, shromáždění a proslovů.
Vyvrcholí večer, kdy prezident Václav Klaus předá na Pražském hradě státní vyznamenání. Širší veřejnost také již tradičně projevuje o výročí většinou vlažnější zájem, nebo to tak aspoň vypadá podle její účasti na oficiálních aktech. Vlajka na domě či v okně nebyla ani letos masový jev.
Ve znamení otevřených dveří
Lidé na druhou stranu také jako každý rok projevují velký zájem o dny otevřených dveří, které jsou se státními svátky spojeny.
Od dopoledne tak stovky a možná tisíce zájemců využívaly příležitosti prohlédnout si i jindy nepřístupná místa ve sněmovně a Senátu, nápor návštěvníků zažila i primátorská rezidence a také Obecní dům.
V něm se navíc od 17. hodiny konal slavnostní Koncert pro republiku. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK nabídl cyklus šesti symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany.
Na Vítkově i v Národním muzeu
Oficiální oslavy vzniku Československa zahájil prezident společně s předsedy obou komor parlamentu Miroslavou Němcovou (ODS) a Milanem Štěchem (ČSSD) a pražským arcibiskupem Dominikem Dukou položením věnců u Národního památníku na pražském Vítkově.
Ranního pietního aktu se zúčastnili také členové vlády, představitelé armády, další politici a zástupci Sokola, někdejších politických vězňů a válečných veteránů.
Zásluhu československých legionářů na vzniku státu si dnes u památníku československých legií na náměstí Pod Emauzy připomněli i zástupci generálního štábu, Československé obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu a dalších veteránských organizací.
Součástí oslav 93. výročí vzniku samostatného Československa byla opět i slavnostní přísaha na Hradčanském náměstí. Krátce poté prezident na Hradě jmenoval tři nové generály a dva generály povýšil.
Prezident, který v rámci slavnostního programu promluvil i k členům diplomatického sboru, připomněl nejen roli prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, ale i nynější dluhovou krizi eurozóny. Podle něj je to jen špička ledovce. "Co nás v těchto dnech nejvíc trápí, je vývoj v našem sousedství, na evropském kontinentu," uvedl.
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS) Jaroslav Vodička zase v Národním muzeu řekl, že sociálně vyloučení lidé představují větší nebezpečí pro republiku než terorismus. Kritizoval také sociální politiku státu a škrty a varoval před extremisty.
Ačkoli největší koncentrace událostí spojených s oslavami se koná tradičně v Praze, akce související s výročím se odehrály i jinde. Třeba do Jihlavy se dnes po 50 letech vrátila socha prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Odhalili ji v parku Jana Masaryka, nedaleko míst, kde původně stála. V roce 1961 ji komunisté nechali odstranit a rozbít.
