reklama
 
 

Top 5 evropských zdravotnictví. České je mezi nimi

7. 1. 2009 10:55
Bruselští experti chválí výkony zdravotníků i reformu

Praha - České zdravotnictví se loni zařadilo mezi pět nejvýkonnějších systémů v Evropě.

Poměr mezi kvalitou a financemi, které systém spotřebuje, je lepší pouze v Nizozemsku, Dánsku, Estonsku a Maďarsku.

Pokud by se navíc odhlédlo od toho, jak příkře zacházejí zdejší zdravotníci s pacienty, mohli by se s Čechy srovnávat pouze Nizozemci a Estonci.

V Nizozemsku přitom mají podle loňského hodnocení Euro Health Customer Index nejlepší evropské zdravotnictví vůbec, v Estonsku proběhla nejúspěšnější zdravotnická reforma posledních let.

Čechy v očích Evropy shazuje právě to, že práva pacientů dodržují s výjimkou Lotyšů a Portugalců nejméně.

O tom, že čeští zdravotníci dokážou s méně penězi přinejmenším totéž jako západní kolegové, svědčí i stručná charakteristika zdejšího systému, kde experti vzkazují západním médiím: "Být hodnocen hůře než Česká republika není žádná hanba!"

Rath měl pravdu, Julínek také

Prestižní hodnocení dává paradoxně za pravdu oběma posledním ministrům zdravotnictví, kteří jsou přitom nesmiřitelnými rivaly.

"Vzhledem k vynaloženým financím se u nás léčí nejlépe v Evropě," prohlašoval David Rath (ČSSD).

Tomáš Julínek (ODS), o jehož odchodu z ministerstva se nyní mluví, zase koncem roku předložil sněmovně zákon o zdravotnických službách, který zaručuje pacientům slušné zacházení.

Zároveň nařizuje sepsat standardy, které mají pacientům konkrétně zaručit minimální kvalitu péče.

Standardy by prospěly

Julínkův zákon považuje za rozumný i Marek Uhlíř, který patří ke dvěma hlavním autorům evropského indexu. "Zdejším pacientům by skutečně prospělo, kdyby systém přesně definoval, na co mají nárok," vysvětluje.

Uhlíř upozorňuje, že současné zákony vlastně slibují nesmysly: nejlepší dostupnou zdravotní péči, a navíc zdarma, nemůže zaručit žádný systém na světě. Fakticky rozhodují o nabídce péče úředníci pojišťoven a v konkrétních případech lékaři, aniž na to mají pacienti nějaký vliv.

Bruselský expert chválí Julínka i za to, že zrychlil registraci nových léků na 160 dnů. Díky tomu jsou českým pacientům snáze dostupné především preparáty na léčbu onkologických nemocí.

Nízké platy

Evropský index upozorňuje také na potíže, se kterými si probíhající reforma neví rady.

"Běžně se setkáte s nemocnicemi, kde mají výborné přístroje, ale personál bere málo peněz," říká Marek Uhlíř.

Důvodem je podle něho centrální řízení nemocnic na úrovni republiky i krajů.

Ředitelé zpravidla dostávají mantinely, kolik smějí utratit za mzdy a kolik za nákup nových přístrojů.

Často tak nakupují přístroje, které jejich ústavy nepotřebují, naopak snižování reálných platů lékařů, sester i pomocného personálu vede v posledních dvou letech k odchodu tisíců zdravotnických zaměstnanců do jiných oborů.

Čtěte blog náměstka ministra zdravotnictví Pavla Hroboně

Hrozba monopolů

Loňská studie varuje také před tím, že reforma umožňuje vytvářet zdravotnická impéria z pojišťoven a nemocnic.

"Je to historická zkušenost všech postkomunistických zemí, že systém, kdy jedna organizace zdravotnické výkony zároveň platí, poskytuje i kontroluje, nemůže dobře fungovat," říká Uhlíř.

Zatímco před listopadem plnil všechny funkce stát, dnes je mohou převzít soukromé řetězce.

Nejdále došla při vytváření regionálního monopolu společnost Agel na severní Moravě. Důsledky jsou stejné u státu i u soukromníka: pro lékaře i sestry je důležitější dobře vycházet se zaměstnavatelem, který se snaží ušetřit peníze, než dobře sloužit pacientům.

Čtěte blog Davida Ratha na Aktuálně.cz

"Reforma pomůže"

Přes kritiku oceňuje výsledky studie také zdejší ministerstvo zdravotnictví.

"Jde o seriózní výzkum," potvrzuje mluvčí Tomáš Cikrt a upozorňuje, že podle indexu ze tří posledních let se zdejší zdravotnický systém zlepšuje.

"Také my jsme o tom přesvědčeni a myslíme si, že to je i díky reformě," míní mluvčí a připomíná, že posílení práv pacientů je dlouhodobou prioritou ministra Tomáše Julínka.

Například loni se otevřela možnost, aby si lidé mohli kopírovat svou zdravotní dokumentaci, další kroky jsou ve sněmovně a ještě další navrženy do příštích let.

Zásadní reforma může podle Cikrta napravit i kritické oblasti.

Zvýšit platy zdravotníkům na úkor nákupu přístrojů podle něho není jednoduchá operace, protože nestačí změnit mantinely. "Pokud bychom to udělali, tak se každému přidá pár korun a všichni budou dál nespokojení," míní mluvčí.

Sázka na konkurenci

Julínek se proto chystá v dalších krocích reformy zrušit platové tabulky a umožnit konkurenci nemocnic.

"Zdravotníci budou mít lepší motivaci pracovat, když budou mít zisk z prosperity svých zařízení. Tady vidíme řešení," říká Cikrt.

Omezit nákupy přístrojů je podle něho úlohou pojišťoven, které dosud podléhaly tlaku místních i centrálních politiků.

Ti si zbytečnými dary nemocnicím zvyšovali popularitu a pojišťovny výkony na nepotřebných přístrojích bez odmlouvání platily.

Spojování pojišťoven a nemocnic není možné podle Cikrta reformními zákony zakázat.

"Už dnes se spojují podle stávajících zákonů," připomíná. Plánované reformní kroky však podle něho nastaví jasná pravidla, která zabrání, aby zdravotničtí magnáti své postavení zneužívali.

Donuťte je, ať jsou zdraví

Česko dosud nepřekonalo ani nejhorší dědictví minulého režimu.

"Zdravotnictví je zaměřeno na výsledky a léčbu akutních nemocí a výsledky jsou relativně dobré. Slabou stránkou ale jsou prevence, péče o dlouhodobě nemocné a paliativní medicína," upozorňuje Uhlíř.

Podle evropského indexu se mohou Češi chlubit především péčí o děti, o nemocné cukrovkou i kvalitou stomatologů.

"Od systémů v severní Evropě se ale ten český liší tím, že nedokáže prodat zdravý životní styl," upřesňuje expert. Česko zaostává i v tom, že málo podporuje levné preventivní prohlídky, například na mamografu.

Podle Uhlíře by mohla pomoci konkurence pojišťoven, které by logicky nabízely pacientům preventivní programy. Pokud by své pojištěnce donutily ke zdravému životu, mohly by na tom jedině vydělat.

Cikrt upozorňuje, že další kroky reformy konkurenci pojišťoven podporují, základní změnu by ale měl podle něho zajistit vzdělávací systém: "Naše děcka se učí některé detaily z fyziologie, chybí jim však nauka o nemocech. Proto lidé velmi málo o nemocech vědí, proto nevědí, jak se při nich efektivně chovat, proto nerozlišují banální a vážné choroby," uzavírá Julínkův mluvčí.

Čtěte blog expertky Hany Brixi: Zdravotnictví je v krizi. Cíle reforem jsou neslučitelné. Řešení mimo dosah ideologů
 

autor: Petr Holub | 7. 1. 2009 10:55

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama