Moc rád bych ten kopec na kole vyjel, věřil jsem, že na něj mám, ale marná sláva. Nohy už nemůžou, přestože jsem dal ten nejmenší převod, jaký jen byl možný. Vysedám z kola, chvilku si odpočinu a už ho táhnu před sebou. Konec pelotonu charitativní cyklotour Na kole dětem se přede mnou ztrácí a já si ještě víc vážím borců, kteří se této několikadenní akce účastní.
Nejvíce přitom toho, který jede v čele. Na historickém vysokém kole neboli kostitřasu. Josefa Zimovčáka, sportovce, který získal několik titulů mistra světa v jízdě na vysokém kole, se kterým jel po trase ikonické Tour de France či Giro d'Italia. Stejně jako profesionálové na klasických kolech.
Právě kvůli tomuto textu jsem si řekl, že zkusím alespoň jednu z deseti etap cyklotour, ve které jde ze všeho nejvíce o dobročinnost. Během celé cesty se peloton zastavuje v řadě měst, městeček i vesnic, jehož zástupci se do projektu zapojili a rozhodli se různými finančními příspěvky podpořit léčení onkologicky nemocných dětí.
"Jsem vděčný každému místu, které přispěje na pomoc dětem. Velmi si vážím také všech, kteří se k nám rozhodnou přidat na kole. Ať už na kousek jedné etapy, na více etap nebo třeba na celou cyklotour, účast není ničím omezena," říká Zimovčák na startu "mého" úseku. Konkrétně jsem si vybral druhou etapu v pátek 4. června z lázeňských Luhačovic na Zlínsku do vinařského městečka Bzenec na Uherskohradišťsku.
Josef Zimovčák společně s několika desítkami dalších jezdců měl v té chvíli za sebou prolog a první etapu v celkové délce 200 kilometrů a před sebou ještě přibližně tisíc kilometrů než se v sobotu odpoledne 12. června dostal do cíle. Navzdory soustředění na sportovní výkon a členitou trasu panovala už od startu výborná nálada. Bylo jasné, že z velké části šlo také o setkání kamarádů, kteří jezdí rok co rok.
"Celý tento projekt je o čtyřech pé. Pomoc dětem. Partnerství, tedy kamarádství. Poznání krásy naší vlasti. A pohyb. Ten pomáhá mentálně, duševně i fyzicky. Pohyb nám dává radost z každého dne. Stejně jako pocit, že pomáháme. Hradíme dětem rekondiční pobyty. Malí pacienti skončí léčbu a nastupuje náš nadační fond," vysvětluj a každou chvíli se zdraví s některým z cyklistů.
Vzhledem k tomu, že v každé etapě je několik zastavení, může se zdát, že cyklotour je pro každého. Jenže stačí jet v pelotonu nebo se podívat na web, kde je podrobně rozepsaná celá cesta a je zřejmé, že tak snadné to není. Například stačilo vyjet z Luhačovic do kopcovitých Vizovických vrchů a netrénovaný člověk měl problém. Sám jsem toho byl nejlepším příkladem.
Úžasná parta, navíc pomáháme dětem, říkají Pafko s Pirkem
Druhé setkání s Josefem Zimovčákem a celým pelotonem mě čekalo ve středu 9. června přímo před pražským magistrátem. Právě tady se každoročně cyklotour zastavuje. Jak řekl sám Zimovčák, hlavní město je pro takovou akci velmi důležité. "My vás potřebujeme. Praha by měla vědět, že je součástí našeho projektu. Myslím, že spojení Prahy s naší cyklotour působí dobře a my se budeme těšit na další spolupráci," oznamoval Zimovčák zástupcům magistrátu při oficiálním přijetí před budovou radnice.
Později už mimo mikrofony vysvětloval, jak je obtížné takovou akci zorganizovat a získávat finanční podporu. Zejména v dnešní době, kdy si mnohá města stěžují na úbytky peněz. "Cyklotour je hodně postavená na osobních kontaktech, kolo prostě lidi spojuje," svěřuje se Zimovčák a jako příklad uvádí spolupráci s dvojicí známých lékařů, chirurgem Pavlem Pafkem a kardiologem Janem Pirkem.
Oba před několika lety začali projekt podporovat a každý rok se "svezou" alespoň několik etap. "Letos jedeme čtyři etapu," informuje Pafko a popisuje, jak je rád, že může pomoci dobré věci. "Nám se ta myšlenka velmi líbí, protože vybírat peníze pro děti s nádorovým onemocněním má určitě smysl," sdělil Pafko a Pirk vedle něj přikyvoval. "Je tady úžasná parta. Už se těšíme na další rok," dodal.
Člověk musí umět přiznat porážku, což činím - tuto jízdu jsem nedojel. Došly mi síly. O to více ale obdivuji organizátora této dobročinné cyklotour Na kole dětem, proslulého jezdce na vysokém kole Josefa Zimovčáka (64 let),který jel v čele. Tady jsem zachytil jeho slova i jízdu. pic.twitter.com/CFRuKIrvjw
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) June 7, 2021
Na dlouhé povídání před budovou magistrátu ale nebyl čas, sám Zimovčák cyklisty pobízel, že je třeba vyrazil dál. Praha byla totiž v programu jen malou zastávkou v 7. etapě, která začala ve vesnici Zichovec na Kladensku a končila v městečku s názvem Sobotka na Mladoboleslavsku. Celkem 148 kilometrů, včetně projetí Prahou, která je podle Zimovčáka pro kolo náročná nejen kvůli velké dopravě, ale také náročnějšímu profilu.
Navzdory už odjetým etapám ale Zimovčák stále působil svěže a vůbec si nepřipouštěl, že by na vysokém kole nedojel až do sobotního cíle. Podle svých slov se vždy na cyklotour dlouhodobě připravuje. "Jestliže je vysoké kolo symbolem tohoto projektu, tak já chci na něm jet… a proto se musím tvrdě připravovat. Nemůžu nechat nic náhodě. Najel jsem přibližně 5500 kilometrů, snažil jsem se pohybovat všemi možnými způsoby," uvedl muž, který se musel loni v prosinci vyrovnávat s onemocněním covid-19.
Na vysokém kole jezdí přes padesát let, od roku 1972, a jak dlouho na něm může ještě vydržet, sám netuší. Určitě je ale rozhodnutý pořádat další ročníky projektu Na kole dětem. "Každý rok si říkám, že se pokusím na další ročník připravit. Tento projekt je nejvíc, co se mi v mé kariéře podařilo. Nebylo by špatné vydržet třeba do sedmdesátky," prohlásil Zimovčák, který se nevyhýbá ani klasickému silničnímu kolu. "Ale na něm jezdím jen za odměnu," smál se.
