Téměř nevidí a má potíže s chůzí. Navzdory tomu uspěla v hudbě a vyvíjí aplikaci pro dyslektiky

Markéta Šrajbrová Adéla Skoupá Markéta Šrajbrová, Adéla Skoupá
4. 3. 2018 16:50
Tereza Pařilová studovala hru na harfu v Česku i v Americe, pak se pustila do informatiky. Nyní se snaží pomoci dyslektikům, přestože sama trpí cukrovkou, kvůli níž částečně přišla o zrak.
Tereza Pařilová, herfenistka i ajťačka.
Tereza Pařilová, herfenistka i ajťačka. | Foto: Siemens

Praha - Na harfu hrála Tereza Pařilová tak dobře, že ve 14 letech získala stipendium na americkém hudebním gymnáziu a později koncertovala s několika českými orchestry. Studium informatiky zvládala tak hladce, že odpromovala s červeným diplomem. Ve své disertační práci se teď věnuje vývoji technologie, která usnadňuje čtení dyslektikům.

Z životopisu třiatřicetileté ženy by jen těžko někdo poznal, že si do něj všechny položky napsala navzdory celoživotním zdravotním obtížím, které vedly k částečné ztrátě zraku a snížené citlivosti nohou.

Tereza Pařilová od tří let trpí diabetem prvního typu. Zhruba stejně dlouho ji provází i láska k hudbě. Jejím vzorem pro ni vždy byla maminka, která je vystudovanou klavíristkou a hudební učitelkou. Tereza si ale místo piana našla cestu k harfě. "Fascinovalo mě, že struny jdou svrchu dolů a také to, že má harfa sedm pedálů, z nichž každý má tři zářezy. Vyznejte se v tom!" říká nadšeně a z odpovědi je jasné, že snadné úkoly ji nelákají.

Nejprve složila přijímací zkoušky na konzervatoř v Česku, pak ale dostala možnost odjet na čtyři roky do Pensylvánie. Kvůli zhoršení zdravotního stavu ale po roce jela domů. Tam pak zvládla šestileté studium konzervatoře za pět let a následně na brněnské Janáčkově akademii múzických umění absolvovala bakalářský program hudebního manažerství.

Už od 16 let vypomáhala v nejrůznějších orchestrech, kde zaskakovala za nemocné harfenistky. Později na plný úvazek hrála v zlínské Filharmonii Bohuslava Martinů. Přes den zkoušela, večer koncertovala, a to často včetně víkendů. "Bylo toho na mě už moc, měla jsem pocit, že jsem strašně zestárla. Potřebovala jsem se na chvilku zastavit na jednom místě a začít dělat trošku něco jiného," vzpomíná dnes Pařilová.

Vrhla se do studia informatiky na brněnské Masarykově univerzitě. "Přitom jsem vůbec nebyla zdatná v technice, počítačům jsem vůbec nerozuměla. Ale celkem mě to zaujalo," říká a přiznává, že nejprve počítala s tím, že zvládne jen první semestr a pak se uvidí. "Ale první semestr jsem ukončila bez problému a řekla jsem si: ono to asi půjde dál. Tak jsem to zkusila, až jsem absolvovala s červeným diplomem," krčí rameny a dodává, že během studia ji motivovala i dobrá parta v ročníku.

Na podzim 2015 skončila Tereza v nemocnici s těžkým průběhem mononukleózy. Když ji lékaři pustili domů, do doktorských státnic jí zbývaly tři týdny. Přesto se na ně zvládla připravit a úspěšně je složila. Nyní dokončuje disertační práci, jejímž jádrem je vývoj aplikace pro dyslektiky.

Pařilová neměla ve svém okolí nikoho, kdo by poruchou čtení trpěl. S překonáváním překážek a limitů má ale bohatou zkušenost, a to nejen těch zdravotních. "Když jsem jela do Ameriky, vůbec jsem neuměla anglicky. Co umíte ze základky? Moc toho nebylo," podotýká a vzpomíná na pocity, které zažívá člověk, když vidí písmena na cedulích, ale neví, co nápisy znamenají. "Dyslektici mohou mít tento problém také. Vidí písmenka, ale pletou se jim, splývají," vysvětluje Pařilová.

Její aplikace umí text upravit na míru jednotlivým dyslektikům, protože každému z nich mohou dělat potíže jiné skupiny písmen. Pro individuální úpravu je potřeba, aby dyslektik nejprve vyplnil test, který odhalí, kde je problém.

"Text pak upravujeme tak, že do problematických vzorců písmen vkládáme malé fragmentační znaky, vypadají v podstatě jako pomlčka. Znak písmenka oddělí od sebe, tím pádem už si nejsou tak podobná," popisuje Pařilová s tím, že i se značkami text zůstává plynulý.

Financování aplikace zatím Pařilová neřeší, protože jde o studijní projekt svázaný s fakultou. Určitě se jí ale nezamlouvá komerční využití, které by vedlo k tomu, že za aplikaci budou platit sami dyslektici. "Proč by člověk, který nemůže za své onemocnění, měl platit? Vidím to sama na sobě," říká.

Momentálně práci na aplikaci zbrzdily vážné potíže se zrakem. Po několikáté operaci nyní vidí na pravé oko z 60 procent, na levé vůbec. K tomu se potýká i se ztrátou citlivosti v nohou, což je další z častých komplikací cukrovky. "Nohy necítím, i když někdy pekelně bolí. Nemohu chodit dlouhé vzdálenosti, špatně držím rovnováhu. Bojím se chodit ze schodů, protože už jsem mnohokrát spadla," říká Pařilová.

Práci ale rozhodně plánuje dokončit. Při psaní jí pomáhají rodiče i spolužáci. "Snažím se disertačku dopisovat třeba i po jednom odstavci," popisuje doktorandka.

Za soustavné překonávání překážek při studiu nyní Tereza Pařilová dostala Cenu Wernera von Siemense.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 4 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 6 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy