Téměř nevidí a má potíže s chůzí. Navzdory tomu uspěla v hudbě a vyvíjí aplikaci pro dyslektiky

Markéta Šrajbrová Adéla Skoupá Markéta Šrajbrová, Adéla Skoupá
4. 3. 2018 16:50
Tereza Pařilová studovala hru na harfu v Česku i v Americe, pak se pustila do informatiky. Nyní se snaží pomoci dyslektikům, přestože sama trpí cukrovkou, kvůli níž částečně přišla o zrak.
Tereza Pařilová, herfenistka i ajťačka.
Tereza Pařilová, herfenistka i ajťačka. | Foto: Siemens

Praha - Na harfu hrála Tereza Pařilová tak dobře, že ve 14 letech získala stipendium na americkém hudebním gymnáziu a později koncertovala s několika českými orchestry. Studium informatiky zvládala tak hladce, že odpromovala s červeným diplomem. Ve své disertační práci se teď věnuje vývoji technologie, která usnadňuje čtení dyslektikům.

Z životopisu třiatřicetileté ženy by jen těžko někdo poznal, že si do něj všechny položky napsala navzdory celoživotním zdravotním obtížím, které vedly k částečné ztrátě zraku a snížené citlivosti nohou.

Tereza Pařilová od tří let trpí diabetem prvního typu. Zhruba stejně dlouho ji provází i láska k hudbě. Jejím vzorem pro ni vždy byla maminka, která je vystudovanou klavíristkou a hudební učitelkou. Tereza si ale místo piana našla cestu k harfě. "Fascinovalo mě, že struny jdou svrchu dolů a také to, že má harfa sedm pedálů, z nichž každý má tři zářezy. Vyznejte se v tom!" říká nadšeně a z odpovědi je jasné, že snadné úkoly ji nelákají.

Nejprve složila přijímací zkoušky na konzervatoř v Česku, pak ale dostala možnost odjet na čtyři roky do Pensylvánie. Kvůli zhoršení zdravotního stavu ale po roce jela domů. Tam pak zvládla šestileté studium konzervatoře za pět let a následně na brněnské Janáčkově akademii múzických umění absolvovala bakalářský program hudebního manažerství.

Už od 16 let vypomáhala v nejrůznějších orchestrech, kde zaskakovala za nemocné harfenistky. Později na plný úvazek hrála v zlínské Filharmonii Bohuslava Martinů. Přes den zkoušela, večer koncertovala, a to často včetně víkendů. "Bylo toho na mě už moc, měla jsem pocit, že jsem strašně zestárla. Potřebovala jsem se na chvilku zastavit na jednom místě a začít dělat trošku něco jiného," vzpomíná dnes Pařilová.

Vrhla se do studia informatiky na brněnské Masarykově univerzitě. "Přitom jsem vůbec nebyla zdatná v technice, počítačům jsem vůbec nerozuměla. Ale celkem mě to zaujalo," říká a přiznává, že nejprve počítala s tím, že zvládne jen první semestr a pak se uvidí. "Ale první semestr jsem ukončila bez problému a řekla jsem si: ono to asi půjde dál. Tak jsem to zkusila, až jsem absolvovala s červeným diplomem," krčí rameny a dodává, že během studia ji motivovala i dobrá parta v ročníku.

Na podzim 2015 skončila Tereza v nemocnici s těžkým průběhem mononukleózy. Když ji lékaři pustili domů, do doktorských státnic jí zbývaly tři týdny. Přesto se na ně zvládla připravit a úspěšně je složila. Nyní dokončuje disertační práci, jejímž jádrem je vývoj aplikace pro dyslektiky.

Pařilová neměla ve svém okolí nikoho, kdo by poruchou čtení trpěl. S překonáváním překážek a limitů má ale bohatou zkušenost, a to nejen těch zdravotních. "Když jsem jela do Ameriky, vůbec jsem neuměla anglicky. Co umíte ze základky? Moc toho nebylo," podotýká a vzpomíná na pocity, které zažívá člověk, když vidí písmena na cedulích, ale neví, co nápisy znamenají. "Dyslektici mohou mít tento problém také. Vidí písmenka, ale pletou se jim, splývají," vysvětluje Pařilová.

Její aplikace umí text upravit na míru jednotlivým dyslektikům, protože každému z nich mohou dělat potíže jiné skupiny písmen. Pro individuální úpravu je potřeba, aby dyslektik nejprve vyplnil test, který odhalí, kde je problém.

"Text pak upravujeme tak, že do problematických vzorců písmen vkládáme malé fragmentační znaky, vypadají v podstatě jako pomlčka. Znak písmenka oddělí od sebe, tím pádem už si nejsou tak podobná," popisuje Pařilová s tím, že i se značkami text zůstává plynulý.

Financování aplikace zatím Pařilová neřeší, protože jde o studijní projekt svázaný s fakultou. Určitě se jí ale nezamlouvá komerční využití, které by vedlo k tomu, že za aplikaci budou platit sami dyslektici. "Proč by člověk, který nemůže za své onemocnění, měl platit? Vidím to sama na sobě," říká.

Momentálně práci na aplikaci zbrzdily vážné potíže se zrakem. Po několikáté operaci nyní vidí na pravé oko z 60 procent, na levé vůbec. K tomu se potýká i se ztrátou citlivosti v nohou, což je další z častých komplikací cukrovky. "Nohy necítím, i když někdy pekelně bolí. Nemohu chodit dlouhé vzdálenosti, špatně držím rovnováhu. Bojím se chodit ze schodů, protože už jsem mnohokrát spadla," říká Pařilová.

Práci ale rozhodně plánuje dokončit. Při psaní jí pomáhají rodiče i spolužáci. "Snažím se disertačku dopisovat třeba i po jednom odstavci," popisuje doktorandka.

Za soustavné překonávání překážek při studiu nyní Tereza Pařilová dostala Cenu Wernera von Siemense.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Tři čtvrtiny lidí chtějí místo stravenek dostávat peníze, ukázal průzkum. Ministerstvo navrhuje stravenkový paušál.

Až tři čtvrtiny zaměstnanců, kteří dnes dostávají stravenky, by raději přešly na peněžní stravenkový paušál. Většina z nich by přitom své stravovací návyky nezměnila. 

Čtyři pětiny restaurací by zase přivítaly, kdyby u nich méně lidí platilo stravenkami. Vyplývá to z průzkumu, který pro ministerstvo financí uskutečnila agentura Median mezi 1212 respondenty. 

"Dnešní režim zachováváme a nijak jej neomezujeme. Pouze ke stravenkám a firemním jídelnám přidáme třetí možnost, díky které mohou zaměstnanci dostat nezdaněný příspěvek na stravování rovnou v penězích. Kdo chce, pojede stále ve stejném režimu a nic se pro něho nezmění," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Návrh je součástí připravovaného daňového balíčku na rok 2021. Návrh v tuto chvíli projednávají ministerstva. Jeho účinnost je navržena od 1. ledna 2021. 

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

V severní Itálii ve městě Padova zemřel osmasedmdesátiletý muž pozitivně testovaný na koronavirus. Jde o prvního Evropana, který nákaze podlehl.

 Úmrtí v pátek pozdě večer oznámil italský ministr zdravotnictví Roberto Speranza.

Muž byl jedním ze dvou starších pacientů v oblasti Veneto, u kterých bylo podezření na nemoc COVID-19, kterou nový typ koronaviru způsobuje. V nemocnici ležel podle italských médií 14 dní a přijat byl s jiným druhem onemocnění.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

V palivových nádržích tří desítek letadel značky Boeing 737 MAX objevil výrobce zbytky materiálu, mohly ohrozit bezpečnost strojů.

Během kontroly zatím nepředaných strojů výrobce objevil podobný problém u 35 z nich, potvrdil mluvčí firmy. Podle informací agentury Reuters se jednalo o víc než polovinu zkontrolovaných letounů. 

Firma uvedla, že v nádržích se našly zbytky cizích předmětů, což je termín, který se používá pro nejrůznější materiál, jako jsou hadry, nástroje, kovové třísky a další. Většinou zůstává po zaměstnancích, kteří se podílejí na výrobním procesu. Podobný problém už měla firma také u jiných letadel, například u tankovacích letounů KC-46, upozornila agentura Reuters. Tyto předměty zvyšují riziko elektrického zkratu a požáru.

Letadla 737 MAX jsou už téměř rok odstavena z provozu, nová čekají zaparkovaná na své dodání aerolinkám. Zákaz přišel loni v březnu po dvou smrtelných nehodách. 

Zdroj: Reuters , ČTK
před 1 hodinou

Nákaza koronavirem v Číně polevuje, její nárůst hlásí Jižní Korea. Nakažených je celkem přes 76 tisíc.

Nemoci způsobené novým typem koronaviru v pevninské Číně podlehlo již celkem 2345 lidí. Během pátku jich zemřelo 109, o devět méně než ve čtvrtek. Nakažených je přes 76 tisíc. Počet nově onemocnělých se v pátek výrazně snížil na 397 ze čtvrtečních 889. Informovala o tom v sobotu odvoláním na čínské zdravotnické úřady agentura Reuters. Výrazný nárůst nových případů hlásí Jižní Korea.

Epicentrum epidemie, provincie Chu-pej, hlásí za pátek výrazně nižší počet nových případů onemocnění i mírně nižší počet nových úmrtí. Počet nových nemocných klesl na 366 ze čtvrtečních 631. Počet mrtvých v této nejvíce zasažené čínské provincii činil v pátek 106, zatímco ve čtvrtek to ještě bylo 115. Celkem v Chu-pej již zemřelo 2250 lidí a celkový počet nakažených tam byl k pátku 63 tisíc.

Zdroj: ČTK
Další zprávy