Telička: S eurem nespěchejme, dopadli bychom jako Řecko

Lucie Stuchlíková Lucie Stuchlíková
22. 3. 2014 11:40
Česko musí nejdříve dlouhodobě plnit Maastrichtská kritéria, říká v rozhovoru eurolídr hnutí ANO.
Pavel Telička v redakci Aktuálně.cz
Pavel Telička v redakci Aktuálně.cz | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Praha – Zrušení roamingu do dvou let, analýza bankovních poplatků a opatrný přístup k přijetí eura. S takovým programem jde do eurovoleb jednička kandidátky hnutí ANO Pavel Telička.

Podle šéfa hnutí Andreje Babiše lze euro přijmout nejdříve za šest let, jeho eurolídr je v odhadech ještě opatrnější.

"Nechceme, aby se Česko ocitlo v situaci zemí typu Řecka nebo Španělska, které sotva plnily kritéria, tak usilovaly o přijetí eura," říká Telička v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

A.cz: Ve vašem programu tvrdíte, že je předčasné stanovit datum přijetí eura. Proč?

V tuto chvíli Česko neplní Maastrichtská kritéria a nějaký čas to ještě potrvá. Nicméně řekněme, že je k termínu x bude Česko plnit, my ale dodáváme, že to plnění musí být středně- až dlouhodobě udržitelné. Nechceme, aby se Česko ocitlo v situaci zemí typu Řecka nebo Španělska, které sotva plnily kritéria, tak usilovaly o přijetí eura. A pak se třeba jen o několik měsíců později ukázalo, že to bylo s odřenýma ušima, a dokonce někde ta statistická data nebyla důvěryhodná. Navíc - eurozóna je v jiné situaci, než když jsme jednali o členství a zavázali jsme se převzít euro. Je zcela legitimní říkat, že eurozóna čelí určitým problémům a že očekáváme, že se tyto problémy budou řešit.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš odhadl, že k přijetí eura dojde nejdříve za šest let. Souhlasíte s tím?

Já to odhadnout neumím. Může to tak být, ale spíš bych řekl, že funkční období této vlády i Evropského parlamentu - byť ten o této otázce rozhodovat nebude - to nebude období, kdy se dostaneme blízko cíli. A to říkám jako člověk, který vidí převážně pozitiva, ale přístup musí být rozvážný, nesmí být uspěchaný, protože nemá smysl si přidělávat problémy.

Dalším bodem programu je zrušení roamingu do dvou let. Co říkáte na námitku konkurenčních stran, že tato věc už je na úrovni Evropy dohodnuta?

Náš program byl prvním, který vyšel. V době, kdy jsme ho koncipovali, tak zdaleka nebylo jisté, že bude dosaženo politické dohody o odstranění roamingových poplatků. V té době – a víme to, protože jsme v této věci s evropskými poslanci jednali - byl parlament pod tlakem silné lobby. Dnes je pravděpodobnost, že proces bude završen ještě v rámci tohoto legislativního období, relativně vysoká. Ale ještě před několika měsíci tomu tak nebylo. Jistě, nejjednodušší by bylo vytáhnout toto téma před měsícem z programu, protože se situace vyvíjela a mohli jsme si ušetřit ty komentáře. Ale ani dnes není absolutní jistota, hlasovat se teprve bude.

Plán na zrušení roamingu má poměrně jasné parametry. Jdete do voleb s něčím podobně konkrétním?

Záleží na tom, co budeme interpretovat jako dostatečně konkrétní. Dnes je to třeba otázka odstraňování překážek, zvyšování konkurenceschopnosti nebo snižování administrativní zátěže. My si myslíme, že lze v Evropské unii zavést systém, který má zatím pouze Británie. Pokud tam ministr navrhne normu, která vede ke zvýšení zbytné administrativní zátěže, tak je povinen navrhnout ve své působnosti opatření, kde obdobným způsobem tu zátěž sníží. A já nevidím důvod, proč by EU takto nemohla postupovat. Pokud tento princip nezavede, zátěž bude růst dál. Mezi další věci, které chceme řešit, patří i bankovní poplatky.

Jak byste je chtěli řešit?

Pokud ANO uspěje, tak budeme hledat podporu mezi českými poslanci a v rámci frakce na to, aby proběhla důkladnější analýza, jak vypadá zpoplatnění spotřebitelů v oblasti finančních služeb. Tedy které poplatky jsou legitimní a které nikoli. Bez dopadové studie nejsme schopni to téma uchopit takovým způsobem, že můžeme rovnou vygenerovat konkrétní postup.

Dále se v programu uvádí, že budete proti legislativě, která by znevýhodnila jádro nebo uhlí. Co tedy říkáte na klimatický balíček, který se má letos dokončit a který počítá s podílem 27 % obnovitelných zdrojů?

Já nemám rád silná slova, ale tohle pokládám politicky za zcela nezodpovědné. Cena energie je v Evropě podstatně vyšší, než třeba v USA. Těch důvodů, proč to tak je, je celá řada, nicméně jeden z nich určitě je, že ne vždy rozhodování na úrovni EU odpovídalo reálným možnostem v době, kdy česká ekonomika nerostla a celá řada zemí byla v recesi. V takové chvíli je jakýkoli další náklad na průmysl nezodpovědný a jednoznačně se musí projevit v konkurenceschopnosti na světových trzích. Nelze se nedívat na konkurenty nejen z USA, ale také ze zemí rozvojového světa, nemůže to být proces odtržený od konkurence. Byl bych velmi zdrženlivý k dalším zásadním krokům v nejbližším období. Něco jiného je, až bude ekonomika růst, pak je zodpovědné investovat do zelenější energie.

Souhlasíte s tím, co prezentoval premiér Bohuslav Sobotka na nedávných jednáních v Německu, že podíl obnovitelných zdrojů by si měly určovat samy národní vlády?

Já myslím, že to možné není. Česká republika říká, že je v jejím zájmu, aby EU měla společnou energetickou politiku. Chceme-li mít rovné podmínky pro podniky, tak nemůžeme říci, že si to každá země může stanovit úplně sama. Samozřejmě můžou být určitá přechodná období, která budou omezená v čase a rozsahu a řádně argumentovaná, protože daná země bude mít v konkrétní oblasti nějaký zásadní problém. To může být předmětem jednání, ale nešel bych tak daleko, abych říkal, že si to každá republika bude řešit sama. To by hraničilo téměř s fragmentací vnitřního trhu.

Nebude otázka energetiky problém při spolupráci s frakcí ALDE, o které vyjednáváte? Ti chtějí klimatické závazky zvyšovat.

Kdyby to bylo tak, jak říkají někteří naši političtí konkurenti, že v momentě, kdy vlezeme do frakce, tak hlasujeme stejně jako oni, to tam ani nemusíme být. Vím, že někteří čeští poslanci tak dosud ve svých frakcích fungovali. Ale na jednáních, které jsem dosud měl s předsedou frakce Guyem Verhofstadtem, jsem řekl, že jednoznačně jsou věci, ve kterých se nebudeme shodovat. Samozřejmě ve věcech, které pro nás nebudou zásadní, můžeme jít cestou většiny. Ale tam, kde budeme mít zásadní zájmy, tam na nich budeme trvat.

Rozhodnutí o uzavření spolupráce s ALDE padne až po volbách?

Já to nevidím jako prioritu. Nepředpokládám uzavření dohody dříve, než bude po volbách. Nemáme na to kapacitu, jsme soustředěni na něco jiného, a taky chci vědět, jak ANO uspěje. Tím bude dána určitá váha. Taky uvidíme, jak uspějí partneři v rámci frakce, jestli budeme patřit mezi silnější delegace, nebo mezi ty průměrné. A když uvidíme, že jsme si vedli velmi dobře, budeme logicky v jiné pozici, abychom ty otázky prosazovali už v rámci jednání o frakci.

 

Právě se děje

Další zprávy