Svět podle Fischera. Hugo a Boss, jak na Sarkozyho a statistik-misionář

Svět podle Fischera. Hugo a Boss, jak na Sarkozyho a statistik-misionář
"Devátá třída. Na spartakiádu netrénujeme a o tělocvik nejde. Stvořili jsme živý obraz podle nějakého filmu. Buď italského, anebo našeho, z časů tak slavné nové vlny. Já jsem v podřepu druhý zprava." (Z knihy Ano, pane premiére...)
Jako ředitel odboru na Federálním statistickém úřadě. Na letité sídlo statistiků v provizorních barácích v Praze-Karlíně vzpomíná Fischer s nostalgií. "Deratizátoři tam týden co týden vybíjeli šváby a podobná zvířátka a na oběd se chodilo do fantaskní závodní jídelny, kam si každý nosil svůj příbor a po jídle si ho myl v jakémsi dřevěném žlabu."
Po jmenování premiérem 9. dubna 2009 začal sestavovat úřednickou vládu. Šlo to prý ztuha. Nadešla etapa "krocení Fischera". "Topolánek s Paroubkem jednali v dojemné shodě. Pozvali mě na pohovor jako při nějakém kádrovém řízení... Občas jsme se přeli, někdy jsem na ně dokonce v telefonu řičel."
Duben 2009, před Hrzánským palácem, kde jako premiér bez vlády úřadoval. Když měl kabinet pohromadě, stěhování z Hrzánu do Strakovy akademie v duchu přirovnal k přesunu z vazby do výkonu trestu. A říkal si, že vazba je vždycky to nejhorší.
Foto: Ano, pane premiére aneb Rozhašená země
Jan Lipold Jan Lipold
25. 11. 2010 18:20

Bývalý úřednický premiér Jan Fischer se poprvé odhodlal k důkladnější veřejné zpovědi a vydává knihu vzpomínek. Jmenuje se "Ano, pane premiére aneb Rozhašená země". Není to úplně strhující četba, ale přesto se v ní najdou zajímavé postřehy z Fischerova působení v politice. A také z osobního života a místy nečekaně barvité profese kariérního statistika.

 

Právě se děje

Další zprávy