Pozitivní obraz byl pro Správu úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vždy klíčový, zejména kvůli komunikaci s lidmi z vytipovaných obcí, ve kterých by mohlo v budoucnu vzniknout hlubinné úložiště radioaktivního odpadu. Ty se k projektu dlouhodobě staví negativně. Bude nyní po kauze vašeho předchůdce, kdy bylo v souvislosti s veřejnými zakázkami obviněno pět lidí včetně něho, přesvědčit zástupce vytipovaných lokalit ještě těžší než dříve?
Kauza pana ředitele je spíš příležitost začít s čistým stolem. Nyní jsem tady já, navíc máme po komunálních volbách, takže se v některých lokalitách změní i jejich představitelé.
Čeká nás několik let průzkumných a monitorovacích prací, a tím pádem i dennodenní interakce s tamními komunitami, nyní máme skvělou možnost restartovat vzájemnou komunikaci. Nicméně úplně se distancovat od minulých osmi let, kdy jsem v SÚRAO pracoval, zase nemohu. Chtěl bych spíše navázat na to dobré.
Co tím například myslíte?
Chtěl bych udržet dosavadní komunikační kanály přes sociální sítě. Zájemcům z obcí a krajů také nabízíme dobrovolná pravidelná vysvětlovací setkání. Nově bychom chtěli jednat s obcemi o podobě povrchového areálu, což je to, co se jich bude týkat nejvíce.
Inspirujeme se zde například od Švýcarů. Ti ve své lokalitě řekli, že podzemní část úložiště sice musí jednoznačně řešit jenom odborníci, ale povrchový areál je možné co nejvíce konzultovat s místními. Ptát se, kde udělat cesty, kam dát stromořadí a jak stavbu zasadit do krajiny. Na oko ji to ovlivní poměrně silně, tak proč to neudělat hezky.
Máte pocit, že zmiňovaná aféra nějak změnila pohled komunit na správu úložišť? Mluvil o tom například Petr Klásek, starosta obce Chanovice na Klatovsku a mluvčí Platformy proti hlubinnému úložišti, která sdružuje odpůrce projektu z blízkých obcí.
Zatím takový pocit nemám, ale jsem ve funkci jen týden. Se starosty se ale samozřejmě sejdu.
Lukáš Vondrovic
- Narodil se roku 1984, vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
- Od roku 2014 působí ve Správě úložišť radioaktivních odpadů, nejprve jako výzkumný pracovník, poté jako vedoucí oddělení geologických prací.
- Od roku 2018 byl vedoucím projektu přípravy hlubinného úložiště.
- Byl členem týmu expertů, který v roce 2020 zúžil seznam vytipovaných lokalit, kde může být hlubinné úložiště radioaktivního odpadu v Česku, z původních devíti na čtyři.
V SÚRAO pracujete osm let. Napadlo vás, že by ředitel mohl manipulovat s veřejnými zakázkami, jak to tvrdí policie, která ho obvinila a vzala do vazby?
S ohledem na probíhající vyšetřování se k tomuto nebudu vyjadřovat. Chtěl bych ale zdůraznit, že kromě pana Prachaře nebyl nikdo z nás obviněn. Policii poskytujeme veškerou součinnost.
Jedna ze zakázek se týkala právě monitoringu vytipovaných lokalit hlubinného úložiště. Ten se už uskutečnil?
Tuto zakázku zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ještě předtím, než monitoring proběhl. Úřad tam nalezl nesrovnalost v kvalifikaci a na základě podkladu jednoho z uchazečů to zrušil.
Jak zajistíte, aby se něco takového nestalo v SÚRAO znovu?
Máme nastavený protikorupční program a určitě se podíváme, jestli nemůže fungovat lépe. Budeme mít interní osobu, která bude nezávislá na řediteli a dohlédne na dodržování pravidel. Dále bych chtěl, abychom nebyli tak závislí na externích dodavatelích služeb, ale měli vlastní odborníky. A samozřejmě se jednoznačně budeme držet zákona o zadávání veřejných zakázek.
Podezřelých postupů ze strany SÚRAO bylo podle prohlášení Platformy proti hlubinnému úložišti v minulosti více.
Tak ať se obrátí na policii. Od roku 2020 zde bylo několik auditů ministerstva průmyslu a obchodu i Nejvyššího kontrolního úřadu. Pochybení pana bývalého ředitele vnímám jako pochybení jednotlivce.
Chyba tedy není systémová?
To v žádném případě.
Netransparentní byl podle zmíněné platformy vznik podzemního výzkumného pracoviště Bukov na Vysočině a snaha zařadit do vytipovaných lokalit Kraví horu.
Byl jsem autorem hodnocení lokalit, Kraví hora skončila na posledním místě. Za mého hodnocení se nic takového nedělo. Za projektem Podzemního výzkumného pracoviště Bukov si stojím a opět říkám, že se může platforma s klidem obrátit na policii, pokud jí přijde, že se něco dělo jinak, než by mělo.
Platforma správě úložišť také vyčítá, že poté, co se dostala do sporu s obcemi při snaze získat povolení pro průzkum, změnila kvalifikaci prací z geologických průzkumů na výzkumy, na něž už povolení nepotřebovala.
Využíváme oba koncepty geologických prací, já v tom nevidím nic nezákonného.
Pokrok je výrazný, do roku 2050 můžeme mít úložiště
Celková cena za hlubinné úložiště je odhadnuta na 110 miliard korun. Jsme ale v době výrazného zdražování. Půjde tedy částka nahoru?
Odhady ceny budeme pravidelně aktualizovat, budeme muset zohlednit inflační koeficienty. Je ale třeba zdůraznit, že tato cena obsahuje všechny náklady spojené s úložištěm: výstavbu, kontejnery na odpad, sto let provozu i uzavírání.
Konečnou lokalitu má Česko vybrat do roku 2030. Nehrozí v důsledku popisované kauzy veřejných zakázek oddálení?
Nemyslím si to.
Podle harmonogramu by se měl v Česku začít ukládat jaderný odpad v roce 2065. Evropská komise ovšem stanovila jako podmínku zařazení jádra mezi zelené investice začátek ukládání v roce 2050. Je to podle vás reálné?
Za jakých podmínek je možné tento termín splnit, je teď předmětem debat. Já opakuji, že čistě technicky to možné je. Velkou výzvou je mít ukončený výzkum a vývoj součástí úložiště a mít všechna povolení od příslušných regulačních orgánů. Jsem ale velký optimista. V současnosti sledujeme výrazný pokrok v této oblasti - Švédové dostali povolení ke stavbě, Švýcaři před dvěma týdny oznámili svou nejbezpečnější lokalitu.
V době, kdy určíme finální lokalitu, už tedy budeme mít několik případů ze zahraničí, kterými se budeme moct my i regulátoři inspirovat. Nebudeme mít před sebou tolik slepých cest.
Vytipované obce ovšem stále nejsou budování úložiště nakloněné. Co když se jejich postoj nezmění? Bude možné projekt vybudovat i bez jejich souhlasu?
Toto rozhodnutí není na nás. Je to společenská otázka a bude to na schválení vládou, která zvládne posoudit lépe než my, jakým způsobem zohlednit zájmy obcí. My se je můžeme snažit přesvědčit jen tím, že budeme poskytovat pravdivé a srozumitelné informace. Nelze čekat, že uděláme jedno bombastické rozhodnutí a začne se stavět.
