Kdo nepije, je za exota. Suchej únor chce změnit příliš kladný vztah Čechů k alkoholu

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
1. 2. 2019 10:00
Začíná sedmý ročník akce Suchej únor, která má Čechům pomoct prověřit jejich vztah k alkoholu. Zadání je jednoduché: vydržet dvacet osm dní „na suchu“. Statistiky však dávají tušit, že dodržet předsevzetí není snadné. Podle studie Světové zdravotnické organizace jsou Češi v konzumaci alkoholu třetí na světě, hned za Litvou a Moldavskem. Každý Čech za rok vypije v průměru přes čtrnáct litrů čistého lihu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Za psychologem a odborníkem na závislosti Alešem Kudou chodí kvůli problému s alkoholem i na první pohled úspěšní lidé. Podnikají, daří se jim, ale když nevypijí aspoň lahev vína, nedokážou vypnout hlavu a usnout, vyprávějí mu v ordinaci.

Když je alkohol prostředkem k uklidnění, jde už podle Kudy o problém. Za hranou rizikového pití se v Česku pohybuje patnáct procent dospělých. Protože tolerance české společnosti vůči alkoholu je podle odborníků vysoká, řada lidí si ani neuvědomuje, že své pití nemá pod kontrolou. Když je alkoholu příliš, hrozí člověku nejen vznik závislosti, ale i onemocnění jater nebo rakovina. Podle odhadů stojí celou společnost nadměrné pití 59 miliard korun ročně.

Z poznámky "dneska nepiju" je často téma na celý večer

Na webu Suchého února, který pořádá Liga otevřených mužů, se mohou za poplatek registrovat jednotlivci, páry i firemní týmy. "Snažíme se, aby si lidi uvědomili, jak proalkoholová je atmosféra v naší společnosti. Tedy aby si například zkusili, jaká bude reakce, když řeknou "chlapi, dneska si s vámi jdu sednout, ale pít nebudu" nebo "dámy, dneska si s vámi dvojku nedám", vysvětluje Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Klinika se na kampani podílí spolu s Národním ústavem duševního zdraví.

Miovský upozorňuje, že když někdo nepije, bývá v Česku za "exota" a musí čelit odsudkům a posměškům okolí. Z prosté poznámky "dneska nepiju" se mnohdy stane téma na celý večer. "Lidé pak nejsou schopní se bavit o ničem jiném, než jak je to "ujeté", když někdo nepije," podotýká Miovský.

Aleš Kuda často od lidí slýchá, že přece nejsou žádní alkoholici a mohou s pitím přestat, kdykoli budou chtít. Měsíční abstinencí si to teď mohou ověřit.

"Ve chvíli, kdy si toto předsevzetí dám a nevydržím to, je to pro mě jasný signál, že nad tím nemám takovou kontrolu, jak si myslím," vysvětluje Kuda a dodává, že nejde jen o to alkohol ze života škrtnout, protože může být kompenzací hlubšího problému. "Daleko důležitější je změnit životní styl. Myslím si, že v takovém případě je dobré se obrátit na odbornou pomoc," říká psycholog s tím, že to neznamená nechat se na několik týdnu zavřít do léčebny. Může stačit několik sezení s terapeutem.

Pokus vzdát se na měsíc alkoholu není jen osvětou a mentálním cvičením. I takto zdánlivě krátká doba může mít podle odborníků pozitivní dopad na organismus. "Efekt abstinence, byť jen krátkodobé, pochopitelně zaregistrují zejména lidé, kteří pijí alkohol pravidelně a často. Po měsíci se zlepšují nejen jaterní funkce a psychický stav, ale nápadně se proměňuje i vnější vzhled," vysvětluje výzkumník Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.

Doporučenou hranici rizikového pití muž překročí, když si v průměru dá víc než dvacet gramů alkoholu za den, u ženy jde o polovinu. V jednom velkém pivu je zhruba šestnáct gramů alkoholu, ve dvojce vína sedmnáct až osmnáct gramů.

Výzvu přijmou dvě až tři procenta populace

Kampaň Suchej únor běží hlavně na sociálních sítích. "Ukazuje se, že větší ochotu věnovat tématu pozornost a chvíli o něm přemýšlet mají spíše lidé ve větších městech. Současně je pro kampaň čím dál více charakteristické, že na ni reagují hlavně mladší ročníky," popisuje Miovský. Připouští, že dopad na starší generace a obyvatele menších měst a vesnic není tak velký. Přestože i v této části populace může být alkohol podle Miovského problém.

Ředitel Ligy otevřených mužů Josef Petr potvrzuje, že podle jejich vlastního průzkumu z loňska tvoří jádro účastníků lidé kolem třiceti let. "Ale z našich zkušeností se do kampaně zapojují lidé napříč věkovým spektrem," dodává Petr. Podle zmiňovaného šetření se do předchozích šesti ročníků zapojily orientačně dvě až tři procenta populace.

Miovský upozorňuje, že potenciál kampaně je limitován rozpočtem. Nějaké peníze plynou z registračních poplatků, ale adiktolog postrádá podporu od zdravotních pojišťoven a od státu. "Pro pojišťovny by toto téma mělo být důležité, protože jim pití alkoholu v populaci přináší obrovské dlouhodobé náklady, které se stále zvyšují," říká. Letos je generálním partnerem Suchého února Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra, která je druhá největší. Podle Miovského by ale bylo vhodné, kdyby se příště angažovala také největší VZP nebo například ministerstvo zdravotnictví.  

Suchej únor coby osvětu chválí národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. "Je jednoznačně vědecky potvrzeno, že škodlivé užívání alkoholu má negativní dopady v každodenním životě, a to jak na naše zdraví, tak i na další oblasti - mezilidské vztahy, finance, kriminalita," říká s tím, že její odbor akci propaguje na sociálních sítích.

 

Právě se děje

Další zprávy