To je otázka. Kdo by nechtěl být prezidentkou? Už když jsem byla malá, tak jsem chtěla být prezidentkou, ale ne normální země, země z cukroví a čokolády. Ale teď mi je patnáct a tato otázka už mi nepřipadá tak samozřejmá jako kdysi. Čím víc vím o tom, co musí vykonávat prezident, tím více se mi to příčí.

Jedna z hlavních vlastností, kterou prezident musí mít, je, že musí být diplomat, a tuto vlastnost já nemám. Takže z tohohle hlediska se ani já prezidentkou stát nemohu.

I když na druhou stranu chtěla bych být prezidentkou, protože bych tu funkci mohla využívat pro svůj prospěch. Například protože jsem holka, tak i já se občas hádám s holkami a ty, které opravdu nenávidím, tak ty bych zavřela do vězení. Já neříkám, že všichni prezidenti toto dělají, ale já bych to určitě udělala.

Nebo bych ze všech českých měst udělala evropská, nebo dokonce světová centra jako je Praha. Vždyť všichni zahraniční turisti znají Prahu a možná i Brno, ale kdo z nich zná třeba Pardubice?

I když to zní asi divně, tak si myslím, že to, co bych dělala já jako prezidentka, tak to by dělali všichni. Nemyslím to s těmi centry, ale všichni by funkci prezidenta zneužívali pro svůj prospěch. Vždyť i támhle nějaký hlupák, co propadá ze všech předmětů, tak i on by si určitě přál vyhostit své učitele, a to nejlíp navždy. Ale i on by nakonec této funkce zneužíval. Bohužel hranice mezi využíváním a zneužíváním je velice tenká a i ten tzv. svatý prezident tuto hranici občas překročí.

Ale na závěr chci skončit pozitivně, takže abych to shrnula, chtěla bych být prezidentkou, ale jen v tom případě, že bych mohla tuto funkci jen zneužít, ale ne využít.