Studenti neví, kdy budou nové maturity

Simona Holecová a čtk
24. 11. 2006 13:10
Praha - Odklad státních maturit. Zrušení výstupního hodnocení žáků základních škol. Dosluhující ministryně chystá školám zásadní změny. Uvnitř: ANKETA
Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Ministerstvo školství pod taktovkou Miroslavy Kopicové připravilo změny školského zákona. Mimo jiné úřad plánuje změnit i pravidla jmenování a odvolání ředitelů škol.

"Návrh už posíláme poslancům, aby se pokusili změny prosadit ve sněmovně," uvedl dnes náměstek ministryně školství Petr Špirhanzl, který návrh představil v Olomouci na konferenci Festivalu vzdělávání dospělých Aeduca 2006.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

"Tuto novelu je třeba co nejrychleji prosadit, protože v terénu je situace, která vede k nejistotě škol a žáků," řekl. Návrh podle něj ministerstvo připravilo na základě podnětů z praxe.

Desítky milionů na testování a stále nic

Společná maturita

Český jazyk - studenti napíší test a esej a poté budou vyzkoušeni ústně. Cizí jazyk - zkouška bude mít stejné složení jako u českého jazyka. Studenti si budou moci vybrat mezi angličtinou, francouzštinou, italštinou, němčinou, ruštinou a španělštinou. Volitelná zkouška - studenti napíší test - buď z matematiky, občanské výchovy, přírodovědně technických základů, nebo z informačně technologických základů.

Matematika ano či ne?

PRO
  • matematika komplexně rozvíjí myšlení
  • Češi ji ovládají stále hůř, svědčí o tom pravidelné testování přírodovědných a matematických znalostí
  • s návrhem souhlasí většina ředitelů gymnázií, kteří uvádějí, že náročná matematická zkouška potvrdí gymnázia jako skutečně výběrové školy pro nejlepší studenty
PROTI
  • v devadesátých letech ubylo hodin matematiky, žáci mají větší zájem o humanitní obory
  • příkazem se zvýší odpor k matematice
  • matematika studentům nejde, o čemž svědčí třeba projekt Maturita nanečisto
  • zmizel by hlavní cíl nové podoby maturitních zkoušek - zaručit, aby hodnota vysvědčení byla stejná bez ohledu na typ střední školy

Jednou z navržených změn je pozdržet termín, od kterého by studenti měli skládat státem garantované maturitní zkoušky. Jejich podobu úřad testuje od roku 1997, projekt spolykal desítky, možná stovky milionů korun. Například takzvaná Sonda Maturant, které se tři roky po sobě podrobovali studenti středních škol, stála zhruba 28 milionů korun ročně.

Poslanci schválením školského zákona řekli, že poprvé mají maturanti skládat zkoušky v novém pojetí ve školním roce 2007/2008.

Maturitní zkouška má tedy už za rok být složená ze dvou částí: společné a profilové.

Společná část bude stejná pro všechny typy škol a bude se skládat ze tří zkoušek, které mají být pro všechny maturanty stejně obtížné. Povinná zkouška bude z českého a cizího jazyka a volitelného předmětu. Studenti si budou moci vybrat, zda se nechají zkoušet z matematiky, občanské výchovy, přírodovědně technického základu anebo informačně technologického základu.

Matematika patřila v předchozích návrzích k povinným předmětům. Studenti to však odmítali a svou nechuť dokonce demonstrovali před budovou ministerstva. "Rozhodli jsme se nechat na nich, zda si matematiku zvolí. I když nebude povinná, je zřetelné, že se jedná o velmi významný předmět," uvedla tehdy ministryně školství Petra Buzková (ČSSD).

Profilová část bude záviset na typu školy. Ta si sama stanoví její obsah a formu - ovšem i v této části budou muset studenti složit tři zkoušky.

Posun o dva roky?

Ale kdy?

Ministryně Kopicová (nez.) nyní navrhuje, aby se posunulo zahájení nových maturit o dva roky.

Zatím se však školy nadále na nové maturitní zkoušky připravují. "Je tam určitá nevyjasněnost obsahu a koncepce zejména společné části maturitní zkoušky. Vedou se o tom stále diskuse," citovala čtk náměstka.

Podle něj je nutné lépe vyškolit pedagogy, kteří se realizací nové maturitní zkoušky budou zabývat. Dále je třeba zajistit peníze a organizaci této odborné přípravy.

Návrh ministerstva již nepočítá s výstupním hodnocením žáků před jeho odchodem na střední školu.

Prvňáci si vypráví o tom, co rádi dělají
Prvňáci si vypráví o tom, co rádi dělají | Foto: Ludvík Hradilek

"Pro učitele to znamená více práce a nemají ujasněno, jak hodnocení dělat. Byly i určité obavy, že pokud se rodiče neztotožní s hodnocením, budou následovat žaloby. Střední školy navíc často hodnocení nechtějí akceptovat," uvedl Špirhanzl.

Kdo bude ředitel, má určit zřizovatel a nikdo jiný

Novelizace školského zákona také předpokládá, že jmenování a odvolání ředitelů škol bude bez dalších omezení v rukou zřizovatele. Zřizovatel tak již nebude muset vycházet z konkurzního řízení.

"Zřizovatelé nyní vidí problém v tom, jak odvolat ředitele, když nevyhovuje, ale nenaplňuje stanovená kritéria pro jeho odvolání," soudí náměstek. 

 

Právě se děje

Další zprávy