Praha - Dva roky pracovala pětice studentů filozofické fakulty a historik Petr Blažek na obsáhlé publikaci o Janu Palachovi, který se 16. ledna 1969 upálil na Václavském náměstí, aby vyburcoval národ proti srpnové okupaci "spřátelených" armád Varšavské smlouvy.
Výsledkem je více než šestisetstránková publikace, kterou je možné označit za nejobsáhlejší, nejpodrobnější a patrně i nejlepší kniha o studentu Palachovi.
"Samozřejmě nelze přehlédnout, že Palachův čin měl v převážně většině přesně opačný účinek, než jaký si Palach přál. Lidé se shromáždili na jeho pohřbu, ale k jakýmkoliv politickým akcím se neodhodlali. Ta reakce spíše připomínala scénu z antické tragédie, kdy společnost doprovodí oběť do hrobu, aby mohlo dojít ke katarzi. Ta katarze ale nevedla k činům, ale spíš ke smíření se s realitou," uvedl v on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz student Jakub Jareš, spoluautor publikace Jan Palach ´69.
Její součástí je i podrobná rekonstrukce Palachova činu. Po čtyřiceti letech od této významné události novodobých českých dějin je to poprvé, co někdo sestavil tak přesný popis toho, co sebeupálení dvacetiletého studenta předcházelo, samotného činu i následných události včetně vyšetřování Veřejnou bezpečností.
Všechny odpovědi Jakuba Jareše si můžete přečíst ZDE:
Odpovězeno: 13. 01. | 12:12Autor: Franc
Otázka: Byl palach skutečně takový vlastenec, nebo blázen, který se zapálil?
Jakub Jareš: Dobrý den,
prošli jsme řadu soukromých dopisů a textů Jana Palacha, výpovědí jeho přátel a příbuzných a na jejich základě můžeme říct, že Jan Palach byl obyčejný mladý student, ve škole možná spíš průměrný, který ale vynikal svými charakterovými vlastnostmi: pravdomluvností, upřímností, schopností pomáhat. To samé nakonec konstatoval i posudek soudních psychologů, který nechala v roce 1969 vypracovat Veřejná bezpečnost. Není to tedy, myslím, žádné vytváření mýtu, ale zkrátka fakt, že ten člověk byl charakterově čistý, byť možná až s trochu moc přímočarým přemýšlením.
Odpovězeno: 13. 01. | 12:18Autor: Helena
Otázka: Co si myslí současní studenti o Palachovi? Byl by některý z nich schopný něco podobného udělat?
Jakub Jareš: Můžu asi napsat jenom to, co si myslím já. Za ostatní mluvit nemůžu. Pro mě je člověkem, který nedokázal snést rozpor mezi proklamacemi, která převážná většina společnosti pronášela v srpnu 1968 (Nezradíme; Raději smrt, než nesvobodu) a tím, jak začala společnost na tyto sliby postupně zapomínat.
Dnes by se jistě nikdo neupálil a je to dobře.
Odpovězeno: 13. 01. | 12:22Autor: Karel
Otázka: Co pokládte za největší přínos vaší knihy? Kde se dá koupi a kolik stojí? Jaká je její slabá stránka?
Jakub Jareš: Přínos - jednak v tom, že vůbec poprvé zpracovala dosud neprobádané fondy vzniklé činností Veřejné bezpečnosti a Státní bezpečnosti. A také v tom, že Palachův čin nepopisuje jenom historicky, ale také z jiných úhlů: tedy že reflektuje také jeho filosofické a umělecké interpretace. Slabina - jako otevřené téma nechává reakci společnosti v lednu 1969 a její následné zacházení s Palachem jakožto symbolem. Ale to je spíš pro další bádání.
Kniha bude dostání v knihkupectvích prostřednictvím distributora společnosti KOSMAS. Má 640 stran, DVD přílohu a bude stát 690,- Kč.
Odpovězeno: 13. 01. | 12:24Autor: karel
Otázka: Nepřemýšlí váš tým, který dával dohromady knihu o Palachovi, že by v díle pokračoval a že by se třeba časem proměnil v nějakou insttituci zabývající se rokem 1968 a třeab také rozšiřováním vědomostí o tomto roce mezi žáky a studenty, kteří už tu dobu nepamatují?
Jakub Jareš: Nepřemýšlíme. To je na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR a Ústavu pro studium totalitních režimů. Dva z nás jsou ale historici, takže samozřejmě v bádání o soudobých dějinách budeme pokračovat.
Odpovězeno: 13. 01. | 12:30Autor: všetaty
Otázka: Dá se o Palachovi ještě něco nového zjistit, nebo myslíte, že i vaší knihou jste už všechno vyčerpali. Jaké jsou případně ještě neprobádané oblasti?
Jakub Jareš: Už jsem to zčásti napsal v dřívější odpovědi: především reakce československé společnosti v lednu 1969 a také následné zacházení s Janem Palachem jakožto symbolem. Samozřejmě nelze přehlédnout, že Palachův čin měl v převážně většině přesně opačný účinek, než jaký si Palach přál. Lidé se shromáždili na jeho pohřbu, ale k jakýmkoliv politickým akcím se neodhodlali. Ta reakce spíše připomínala scénu z antické tragédie, kdy společnost doprovodí oběť do hrobu, aby mohlo dojít ke katarzi. Ta katarze ale nevedla k činům, ale spíš ke smíření se s realitou.
Odpovězeno: 13. 01. | 12:37Autor: VK
Otázka: Podařilo se Vám hovořit s Palachovou tehdejší přítelkyní a také s onou "záhadnou" dívkou, která ho měla navštívit v nemocnici?
Jakub Jareš: S Palachovou přítelkyní Helenou Zahradníkovou (byť je otázka, zda byli opravdu partneři - Jan Palach podle některých svědectví ten vztah chápal spíše nepartnersky) jsme se nesetkali. Nebylo to třeba, protože její dnešní svědectví by asi bylo zkreslené. Vycházeli jsme proto z jejích výpovědí přímo v roce 1969. Ta "záhadná dívka", o které píšete, byla Helenina kamarádka Eva Bednáriková. Palach se s ní několikrát potkal na koleji. Do nemocnice ji poslední den svého života povolal zřejmě sám prostřednictvím sester a lékaře přivolal. Požádal ji, aby přivedla studentského lídra Lubomíra Holečka, což Eva Bednáriková udělala. Pak jim řekl několik slov, ale již nemohl příliš mluvit, takže je otázka, co vlastně přesně říkal. Holeček s Bednárikovou pak napsali text, v němž tvrdili, že Jan Palach vyzývá své následovníky, aby se neupalovali.
Odpovězeno: 13. 01. | 12:42Autor: jana
Otázka: Dobrý den, zajímalo by mě, zda je zmíněná publikace spíše pečlivým popisem událostí, nebo i jakousi reflexí Palachova činu.Nalezneme tam třeba výpovědi svědků (např. profesora Trojana, který Palacha pohřbíval) jak situaci a Palachův čin vnímali tenkrát a jak se na to dívají nyní? Děkuji
Jakub Jareš: Ta kniha je sborníkem, který má několik částí a každá se dívá na Palachův čin trochu jiným pohledem. První kapitolu tvoří historické statě, které přínášejí podrobný historický popis (nejen činu Jana Palacha, ale také Jana Zajíce a Evžena Plocka). Druhá kapitola se oproti tomu pokouší Palachův čin interpretovat - zde jsou jednak starší texty - Jakuba S. Trojana (jeho pohřební kázání z 25. ledna 1969), Jindřicha Chalupeckého (Smysl oběti) a Ladislava Hejdánka (Symbol a skutečnost), jednak texty zcela nové - od Tomáše Halíka, Václava Cílka, M. C. Putny, Jana Kranáta a Illiose Yannakakise. Další kapitoly nabízí ještě jiné pohledy - podívejte se do knížky...
Odpovězeno: 13. 01. | 12:51Autor: Mirek
Otázka: Dobrý den, zajímala by mě Vaše motivace, která Vás vedla k napsání této práce. Můžete o ní pohovořit? Chci se také zeptat, zda nějaká odborná autorita editovala Vaši práci. Děkuji a zdravím.
Jakub Jareš: Motivací bylo více - primárně asi to, že Jan Palach nás všechny oslovoval jako určitý symbol; k tomu samozřejmě přistupuje, že je to nesmírně zajímavé historické téma - dva z nás jsou historici (jeden již vystudovaný, druhý studující). Další motivací určitě bylo, že kromě textu Jiřího Lederera Zpráva o životě, činu a smrti českého studenta, který vyšel v roce 1990, zde neexistovala žádná jiná pubklikace, která by se činu Jana Palacha důkladněji věnovala. Tedy celý soubor důvodů. Otázka supervize - hned od začátku jsme navázali spolupráci s historikem Petrem Blažkem, takže "supervizi" měl na starosti on. Je také autorem studie, která Palachův čin rekonstruuje. Můj kolega Patrik Eichler napsal studii o Zajícovi a Plockovi.
Odpovězeno: 13. 01. | 13:10Autor: marek
Otázka: Mohl byste prosím Palachův čin krátce racionálně, tj. ne-ideologicky a ne-emocionálně, rozebrat? Bylo jeho upálení hrdinským činem? Děkuji.
Jakub Jareš: Jak jsem již psal: byl to citlivý člověk, která špatně snášel rozpor mezi tím, co společnost proklamovala v sprnu a tím, co dělala v lednu. Zkoušel se sám zapojit do některých akcí, které by mohly situaci alespoň trochu změnit - podle všeho se zúčastnil okupační stávky v listopadu 1968 na FF UK, která však skončila neúspěchem - po jejím konci nevěděl, co dál: nebyl v centru dění, tedy mezi studentskými lídry sdruženými v Akademické radě studentů či Svazu vysokoškolského studentstva, takže netušil, zda něco nechystají - pokusil se je oslovit pravděpodobně 6. ledna 1969 na shromáždění v aule FF UK návrhem, že by skupina studentů mohla obsadit rozhlas a vysílat výzvu ke generální stávce - sám ale svůj nápad označil za bláznivý a stejně jej posoudili i zástupci ARSu, kteří jeho návrh na plénu nepřečetli - Palach přemýšlel, co dělat dál a jak veřejnost k aktivitě vyprovokovat - věděl o případech sebeupálení buddhistických mnichů v Jižním Vietnamu v roce 1963, kteří tak protestovali proti potlačování buddhistických tradic tamním režimem - psal o nich také československý tisk a Palach měl doma schované výstřižky z tehdejších novin - věděl zřejmě také o tom, že možná i díky těmto sebeupálením jihovietnamský režim padl - doufal, že by takový čin mohl pomoci také v Československu...
Zda byl hrdinským činem? Pro měl byl hlavně činem odvážným, protože Palach nevěděl, jak to celé dopadne. Vlastně se vydal lidem na milost s tím, že čekal, jaký ohlas jeho čin vyvolá a zda se společnost skutečně zaktivizuje. To je pro mě odvaha.
Odpovězeno: 13. 01. | 13:11Autor: jilm
Otázka: Dobrý den, považujete také Jana Palacha za hrdinu? Děkuji za odpověď...
Jakub Jareš: Omlouvám se všem, na jejichž dotazy jsem nestačil odpovědět. Musím ale již bohužel končit. Na shledanou.
