Do psychosociální pomoci se zapojilo téměř 200 odborníků z integrovaného záchranného systému. ČTK to dnes řekl mluvčí univerzity Václav Hájek. Připomněl, že chat je i nadále v provozu, a vyzval všechny, kdo pomoc potřebují, aby neváhali ji vyhledat. Kontakty na další organizace nabízející pomoc uvedl na webu například Národní ústav duševního zdraví (NUDZ).
Nejvíc lidí se na univerzitní chat, který začal fungovat v 16:00 v den neštěstí, obracelo v prvních dnech, využívaný je i nadále. "Velmi často se na něj obraceli studenti UK, kteří měli známého, kamaráda či spolužáka na místě nebo sami byli blízko či na místě," uvedl Hájek. Po útoku střelce na fakultě zemřelo 14 lidí a dalších 25 bylo zraněno.
Lidé, kteří se na chat obraceli, si podle mluvčího často stěžovali na poruchy spánku, chtěli konzultace ohledně psychického zdraví a kam se obrátit pro následnou pomoc. "Také měli problém s tím, že neměli s kým o události mluvit v rodině kvůli sváteční atmosféře. Nechtěli kazit ostatním svátky, měli pocity viny," doplnil.
Studenti i vyučující podle něj na chatu také vyjadřovali obavy z návratu do výuky. Vyučující například žádali pomoc s tím, jak zvládnout návrat do výuky, jak situaci odžít, jak podpořit své psychické zdraví a jak být oporou pro studenty. Na chat se podle Hájka obrátili i někteří blízcí zasažených studentů.
"Klientům chatu byla nabízena účast na podpůrných skupinách a také následná dlouhodobější psychologická či psychoterapeutická péče. Někteří se ptali také na pomoc od psychiatrů a možnost psychofarmak," dodal. Nabídek pomoci od odborníků je podle něj zatím více než poptávky po jejich službách. Několik lidí se obrátilo také na e-mailovou adresu [email protected], kde jsou jim předávány kontakty na následnou psychologickou pomoc.
Psychosociální pomoc zajišťovali ve spolupráci s UK odborníci z integrovaného záchranného systému. V prvních týdnu se jich podle Hájka zapojilo 192, mezi nimi 45 psychologů a 147 interventů. Hovorů na krizových linkách odbavili za týden více než 950, přes 700 absolvovalo individuální intervence a 160 se zúčastnilo skupinových intervencí.
Krizovou pomoc spustily po události také neziskové organizace, například In Iustitia. Celkem se na ni obrátilo přes 200 volajících. V den tragédie volali především lidé, kteří měli na místě své blízké, prožívali šok. "V pozdním večeru a v průběhu noci se objevovala častěji témata zoufalství, osamělosti v prožívání, sebevražedné myšlenky. V noci také volalo více přeživších, kteří byli přímo na místě, chtěli mluvit mimo jiné o výčitkách a pocitech viny, že oni přežili, a jejich blízcí ne," uvedl sociální pracovník In Iustitia Dušan Vaněk. Později podle něj lidé kromě tématu vyrovnávání se se ztrátou blízkého potřebovali mluvit také o tom, jak po tragédii fungovat, jak přejít do běžného života.
