Mimořádného sněmu, který dnes probíhal v Kongresovém centru v Praze se zúčastnilo na 600 lékárníků z celkového počtu zhruba 2300 lékáren.
Přítomní vyslovili vedení České lékárnické komory jednohlasnou podporu.
"Chtěli jsme vědět, jak se na naše aktivity dívají kolegové z regionů, kteří běžně na jednání Komory nejezdí," řekl prezident Lubomír Chudoba. "Vyslovili nám podporu a dali nám mandát k dalšímu jednání s krizovým štábem."
Lékárnicí také vyslovili souhlas s uspořádáním generální stávky.
"Velmi radikálně tento nápad podpořili. Ale nechci předbíhat. O tom, zda se bude konat, se rozhodne až po jednání s premiérem," řekl deníku Aktuálně.cz prezident Chudoba. "Pokud nám dá jasný příslib řešení situace a záruku solidního jednání, pak stávka nebude a my budeme ochotni jednat i s ministerstvem."
Jednání mimořádného sněmu přineslo dva konkrétní závěry. "Dohodli jsme se, že během března vzniknou krajské buňky krizových štábů, aby jsme mohli lépe koordinovat situaci v regionech," řekl Chudoba.
V sobotu 1. dubna se také uskuteční akce Tři hodiny za tři hodiny, kdy lékárníci budou odpovídat na dotazy občanů mimo svou pracovní dobu. "Bohužel stále cítím, že nemáme podporu veřejnosti, proto jsme se rozhodli pro tuto akci," vysvětlil Chudoba.
Priorita je setkání s Paroubkem
Nápad na svolání mimořádného sněmu se zrodil v hlavě prezidenta ČLK Lubomíra Chudoby před měsícem na mimořádném zasedání předsednictva ČLK v Ostravě.
Tehdy poprvé prezident ČLK vyslovil úvahu o možném vyhlášení generální stávky. "Pro tak důležité rozhodnutí potřebuji podporu a souhlas co největšího počtu členů komory," vysvětlil důvod svolání sněmu prezident ČLK Chudoba.
Zatímco před demonstrací bylo vedení ČLK nesmlouvavé a žádalo ministrovu hlavu, několik hodin před samotnou akcí začal být Lubomír Chudoba smířlivější, po odvolání ministra Ratha přestal volat a připustil i vlastní chyby.
"Když nebude odvolán, tak bych si přál, aby nad ním byl nějaký odborný dohled," řekl Chudoba. "Ale prioritou po demonstraci bude sejít se s premiérem Paroubkem. Chceme mu to všechno ještě jednou vysvětlit. Asi jsme to neudělali pořádně. V poslední době zjišťujeme, že jsme to srozumitelně nevysvětlili ani lidem. Nevnímají to tak závažně, jako my."
Termín pro schůzku s premiérem zatím nebyl stanoven. Ve čtvrtek odpoledne ministr Rath oznámil, že po jednání s grémiem majitelů lékáren je reálné zavedení degresivní marže, po které ČLK od začátku volala.
Marže na dohled
Ministr připustil možnost, že by marže na léky byly odstupňovány podle jejich ceny. Pohybovaly by se tak od 6 procent u nejdražších do 33 procent u nejlevnějších.
"Mně tento kompromis přijde jako dost realistický, tak by to mohlo platit někdy od poloviny roku," řekl David Rath ČTK s tím, že reálným termínem je 1.srpen. "Ale, jak říkám, záleží ještě na zdravotních pojišťovnách, jak to přepočítají, a hlavně na ministerstvu financí."
Podle prezidenta ČLK Chudoby ale tento krok nijak neovlivní další postup lékárníků. "Když říká, že něco začne platit v době, kdy už dávno nemusí být ministrem, je pro mě nedůvěryhodný. Je to slibotechna," vzkázal ministru prezident Chudoba z Bruselu, kde byl včera na setkání Evropských lékárnických komor.
"Chtěli jsme sice zavedení degresivní marže, to ano. Ale nám teď hlavně vadí zákon o léčivech. Ministr chce, aby se léky prodávaly mimo lékárny. V tu chvíli degresivní marže nic neřeší, lékárny tímto zákonem přijdou o svoji budoucnost."
Podle zákona, který poslanci pustili do druhého čtení, by měli právo vydávat léky nejen lékárny, ale i ambulatní lékaři, nabízet je budou moci i samoobsluhy. Nemocnice dostanou možnost nakupovat léky přímo od distributorů. To vše by mohlo omezit obrat lékáren. Proto chce vedení ČLK dále proti krokům ministra Ratha prostestovat.
