Praha - Státní finance se ve zdravotnictví rozdělují setrvačně: Bez jasné představy, čeho se chce miliardovými investicemi dosáhnout.
Občan Liberce, Ústí nad Labem či Jihlavy může být spokojen, během posledních tří let zvýšily pojišťovny tamním nemocnicím dotace o polovinu. Naopak Jihočeši a Východočeši si budou stěžovat, protože se musí spokojit ze zvýšením o desetinu.
Neexistuje přitom vážný věcný důvod, proč stát a jeho jménem zdravotní pojišťovny v posledních třech letech dávaly přednost severním krajům před jihem a východem. O vyrovnání tradičních nespravedlností nemůže být řeč.
Dosud nepublikovaná data VZP tak potvrzují, že český stát má potíže s naplňováním své ústavy, podle níž má každý stejné právo na ochranu zdraví a tedy i na stejně kvalitní lůžkovou péči.
Rozhoduje ministr
Průměrné nemocnici se v letech 2003-2006 zvýšily příjmy od největší pojišťovny VZP o necelých dvacet procent. Řadě z nich se však zvýšily dvojitou rychlostí, některým se naopak nezvyšovaly vůbec.
Experti VZP upozorňují, že pojišťovny za to zpravidla nenesou odpovědnost. Provozní náklady rostou po investicích do nových přístrojů a oddělení. O tom rozhoduje ministerstvo zdravotnictví, které obvykle vychází vstříc požadavkům velkých pražských nemocnic a hejtmanů.
Až na druhém místě rozhoduje úvaha, jak investice prospějí zdravotnímu stavu obyvatel.
Data z posledních tří let takový výklad potvrzují.
Fakultní vysavače
Nejvíce vyrostly dotace do specializovaných ústavů. Rekordní, víc než dvojnásobný nárůst plateb, zaznamenal Masarykův onkologický ústav v Brně. Česko má zpoždění při léčbě rakoviny a nákup nejmodernějších přístrojů může zachraňovat životy.
O zdraví na Aktuálně.cz
Rychle rostly i dotace dalším ústavům, které se zabývají nejvíc nebezpečnými chorobami. Do této kategorie patří i nemocnice Na Homolce, která nabízí specializovaný neurologický a kardiologický program.
Přehled příjmů od VZP zároveň ukazuje, jak málo efektivními ústavy jsou fakultní nemocnice. Česko jich má jedenáct, přitom je ze statistiky zřejmé, že pokud se jejich příjmy v posledních třech letech nezvýšily víc než o dvacet procent, dostaly se do vážných ekonomických problémů.
Stamilionové dluhy musel stát hradit za Bulovku, Thomayerovu a Vinohradskou nemocnici v Praze, i za Svatou Annu v Brně.
Pouze schopný ředitel zabránil propadu fakultní nemocnice v Hradci Králové.
Odměna dlužníkům
Nápadným zvýšením dotací pojišťovny pomohly nemocnici v Olomouci a Všeobecné na Karlově náměstí v Praze.
Všeobecná nemocnice se stala nemocnicí s nejvyšším nárůstem částečně díky tomu, že stejně jako jiné špičkové nemocnice začala v roce 2006 do příjmů za lůžkovou péči počítat úhrady pojišťovny za drahé léky. V roce 2004 se jí však zlepšila bilance tím, že začala své výkony účtovat výhodnějším způsobem.
Statistika VZP je příspěvkem do diskuse o dalším osudu specializovaných ústavů. Ministr Tomáš Julínek chce tyto kliniky podřídit molochům fakultních nemocnic, které už dnes málokdo umí řídit.
Nic než krajská lobby
Z údajů VZP je zároveň zřejmé, jak vlivná je hejtmanská lobby. Prakticky každý kraj se snaží vybudovat nemocnici srovnatelnou s fakultními. Proto nejvíc, zhruba o polovinu, rostly příjmy nemocnic v Liberci, Jihlavě a Ústí nad Labem, kde budují nová oddělení.
Jinou strategii musel zvolit moravskoslezský hejtman, který nesháněl peníze pro státní fakultní nemocnici v Ostravě, ale pro krajské nemocnice v Novém Jičíně, kde vzniklo zbrusu nové onkologické oddělení, a také pro Opavu a Frýdek-Místek.
O tom, že více než o promyšlenou strategii jde o souboj lobbistů, svědčí fakt, že vedle čtyř vítězů existují i poražení. Vedle dvou krajů, které už fakultní nemocnici mají (kraje Plzeňský a Královéhradecký), sem patří jižní Čechy a Pardubicko, kde fakultní nemocnice nejsou.
Trest za úspory
O efektivitě investic svědčí stručný výčet. Nejvíce v letech 2003-2006 dostali přidáno krajští zdravotníci na Liberecku a Vysočině. Ani poloviční zvýšení plateb VZP však nestačilo k tomu, aby se vrátily přehnané investice. Jak vyplývá z údajů výzkumného ústavu ÚZIS, loni měli liberečtí a jihlavští radní nemocnice nejvíc zadlužené.
Naopak - kraje s nejnižším nárůstem příjmů od VZP dokážou obvykle udržet nemocnice bez dluhů. Rozdělovací systém, který musí pojišťovny respektovat, tak neplánovaně trestá ty, kteří se snaží šetřit.
Příkladem jsou oba východočeské kraje. Na Královéhradecku se snažili slučovat nemocnice, například Náchodu byl podřízen Broumov a Opočno. Úspory využila VZP k snížení plateb.
Podobně nepříjemné důsledky měla snaha Pardubického kraje zrušit přebytečné nemocnice ve Vysokém Mýtě, Králíkách a Červené Vodě. Krajské zdravotnictví na tom také prodělalo, navíc se dostalo do nezvladatelných dluhů.
Pokud by se ovšem pro Pardubicko zvýšily dotace jako na sousední Vysočině, mohlo být bez problémů.
Zvláštním případem je pak českobudějovická nemocnice, která se v Česku jako první změnila na akciovou společnost. Z velkých ústavů se jí jako jediné snížily reálné příjmy od VZP (po započtení inflace).
