Kvůli nedostatku sněhu a teplému počasí letos pořadatelé zrušili tradiční závod v běhu na lyžích Jizerskou padesátku a s nepřízní počasí se potýkalo i únorové mistrovství světa v biatlonu v Novém Městě na Moravě. Nejen Česko má za sebou extrémně teplý únor - teplotní rekordy totiž padaly ve většině zemí.
"Střednědobé i dlouhodobé výhledy na několik týdnů až měsíc a půl dopředu dále počítají spíše s teplotně nadprůměrným počasím," potvrzuje současný trend v tuzemsku Michal Žák.
"Od června 2023 je globálně každý měsíc nejteplejším měsícem v historii pozorování. Na území České republiky se to pak nejvíce projevilo během loňského září, které bylo nejteplejším. A teď to bude únor," popisuje meteorolog a dodává, že na vině je rostoucí skleníkový efekt, ale svou roli má také jev El Niňo nebo dva roky starý výbuch sopky na ostrově Tonga.
Žák v rozhovoru mluví také o tom, že je nejvyšší čas, aby lidstvo opravdu duplo na brzdu. "Aby se to opravdu nerozjelo tím směrem, aby na konci století - kdy tady my už asi nebudeme, ale budou tu naši potomci - nebyla průměrná teplota globálně o čtyři až pět stupňů vyšší," varuje expert, podle kterého by v takovém případě byly dopady na podobu počasí, jak ho známe, opravdu dramatické.
A na jaké části světa mají změny klimatu největší vliv? Ten nejvýraznější už dnes podle Žáka pozorujeme ve studených oblastech, jako je třeba oblast Severního ledového oceánu a Grónska. "Bál bych se ale žít tam, kde bych byl přímo na úrovni hladiny moře nebo lehce nad ní, protože stoupající hladina může být zejména při nějaké bouři ničivá. Obavu bych ale měl i tam, kde se dá očekávat, že bude režim srážek čím dál extrémnější," vysvětluje klimatolog.
Takové oblasti přitom najdeme i docela blízko České republiky. Dle klimatologa se to totiž týká i Středomoří a jižní Evropy, kde se mohou vlny sucha stát poměrně závažným narušením běžného života. "Žít s omezenými dodávkami vody není úplně komfortní situace," dodává Žák.
