Připomínat si 8. květen 1945 jako vítězství nad nacistickým zlem a lidi, kteří jsou ochotni za svobodu položit život, je podle Padevěta nesmírně důležité, protože i dnes vidíme, že nestačí jenom si o svobodě povídat, ale je potřeba za ni bojovat.
"Jakéhokoliv takové výročí je jedním ze základních kamenů stavby demokratického státu, vztahování se k dějinám a hrdinům, ale zároveň připomínání těch, kteří selhali, je podstatné pro to, aby společnost vůbec fungovala. Nelze si říct, že uděláme tlustou čáru, jak je u některých politiků populární, protože pak nám historie úplně zmizí a nebude nás varovat, nebude nám říkat, jak se máme chovat dnes," upozorňuje 79 let od konce války Padevět.
Nicméně upozorňuje, že připomínání si konce války v souvislosti s osvobozením v prostoru, který dnes zabírá Česká republika, je poměrně obtížné.
"Část dobyla Rudá armáda, jež byla armádou státu, který v tu chvíli provozoval koncentrační tábory srovnatelné s těmi nacistickými a který i během druhé světové války deportoval celé národy do pouští Kazachstánu nebo na Sibiř. Čili říkat o někom takovém, že přináší svobodu, je vlastně velmi komplikované. A jak ukázal další vývoj v tehdejším Československu, tak to svoboda samozřejmě nebyla," líčí autor mnoha knih.
A upozorňuje, že se Rudá armáda na dobytém území, které šest let okupovali Němci a jejich spojenci, na mnoha místech chovala naprosto korektně. Na mnoha místech však páchala různé zločiny od vražd přes znásilnění až po pověstné krádeže hodinek, jízdních kol či peřin.
"Zároveň okamžitě začala masivní propaganda - i československá, že Rudá armáda je to nejlepší, co nás mohlo potkat. Jedním ze symbolů této doby je, že na řadě veřejných míst visí portrét nejenom prezidenta republiky Edvarda Beneše, ale i masového vraha Stalina, organizátora hladomoru, organizátora zabíjení celých etnických nebo profesních skupin, a lidem to vůbec není divné," doplňuje Padevět.
Ať už šlo o Sovětský svaz či Rusko, byl to podle něj vždy expanzivní, imperiální stát, který měl ambice dobývat své okolí. "Každé historické srovnání samozřejmě trochu kulhá, ale způsob ruské expanze je stále stejný," dodává v narážce na nynější ruskou válku na Ukrajině.
